Management

Pojem management:
1. skupina řídících pracovníků
2. vědní disciplína
3. způsob řízení, kdy manažer nevykonává práci sám, ale prostřednictvím jiných lidí

Definice
- umění řídit
- umění dosahovat cílů organizace prostřednictvím jiných lidí
- proces šesti činností tak, aby zdroje byly využity a cíle splněny

Předpoklady managera
- temperament a inteligence + 3 vrozené vlastnosti: potřeba řídit, potřeba moci, potřeba vcítit se do přání a potřeb druhých lidí
- získané vlastnosti a dovednosti: a) technické – u managera 1. stupně
b) osobní
c) rozhodovací (koncepční) – u top managera
TOP
STŘED
1. LINIE

Historický vývoj
1. etapa: vlastník + zaměstnanec + manager = 1 osoba
2. etapa: rozvoj obchodu: (V+M) + Z + Z
3. etapa: V + M (vybrán ze zaměstnanců) + Z
4. etapa: V + M + Z = 1 osoba …živnostník

Zájmy jednotlivých skupin
Vlastníků – dlouhodobá prosperita podniku, dobré jméno firmy, návratnost investic, zvýšení obratu, spokojenost zam. i zákazníků, finanční samostatnost
Managerů – podobné, seberealizace dovedností a schopností, tantiéma (ohodnocení – představenstva a dozorčí rady)
Zaměstnanci – ohodnocení, soc. jistoty, mezipracovní vztahy, příjemné prac. prostředí, seberealizace, uplatnění získané kvalifikace

Styly řídící práce
- závisí na: konkrétní situaci, osobě managera, osobě podřízeného

Obraz člověka
1. člověk racionálně ekonomický
2. sociální člověk
3. člověk se silnou potřebou seberealizace
4. komplexní člověk

Styly řízení
a) demokratický – manager se opírá a využívá znalostí a dovedností svých podřízeních, bere v úvahu jejich připomínky, konečné rozhodnutí je na něm, součástí kontrola
b) autokratický – manager využívá formální autority, efektivní u potřeby rychlého rozhodnutí
c) liberální – udělej jak uznáš za vhodné, ale splň úkol, kontrola na konec; předpoklady: dostatečná kvalifikace pracovníků, silná motivace
d) byrokratický – řízení pomocí úředníků, kteří se opírají o písemné příkazy

Funkce managera
1. plánování – od ní se ostatní odvíjejí
- soustavná uvědomělá činnost, při které manager stanovuje cíl a způsob jak ho má být dosaženo
- předpoklady: měřitelné (verifikovatelné) cíle, plánování nepřetržité a upřesňované
- rozlišujeme v tržní ekonomice (zespoda – na základě průzkumu trhu) a v centrálně řízené
- druhy: strategické (dlouhodobé, vychází se SWOT analýzy), taktické (na rok) a operativní (na kratší čas. úseky a na menší org. jednotky); krátkodobé, střednědobé, dlouhodobé
2. organizování – řídící činnost, při které dochází k vymezení pravomoci a odpovědnosti a vzájemných vztahů na pracovišti
- organizační řád podniku –dokument obsahující nejdůležitější info o podniku
- organizační struktury podniku:
a) liniová – na každém stupni je jeden odpovědný vedoucí; výhody: jednoduchost, jasné vymezení pravomocí; nevýhoda: není 100% kvalifikovanost vedoucího

b) funkční organizační str. – vyplývá z odbornosti; výhoda: příkazy jsou kvalifikované; nevýhoda: příkazy se často kříží

c) liniově štábní str. – využívá předností liniové a funkční – jednoduchost a odbornost
štáb – odborný útvar, který nemá přikazovací pravomoc

d) maticová organizační str. – rozšiřuje liniově štábní org. strukturu o další doplňkové útvary, ale ty mají přikazovací pravomoc na konkrétní účel; výhoda: průžnost řízení

e) divizní organizační str. – použití ve velkých podnicích; podnik je rozdělen na divize, která mají částečnou samostatnost (nerozhodují např. o rozdělení zisku…); divize nemá: právní subjektivitu, vlastní účet u banky (pouze podúčet)
3. personální zabezpečení
4. rozhodování – v každém okamžiku musí manager rozhodovat
5. řízení – vedení: proces ovlivňování lidí, viz. styly řídící práce
komunikace: přenos nebo výměna info (verbální, neverbální; ústní, písemná)
motivace: vnitřní proces utávření cílů člověka
stimulace: vnější podmět, který působí na člověka (nástroje: přímé, nepřímé – vychází z obrazu člověka)
6. kontrola – činnost nebo proces, při které se porovnává skutečnost s plánem
a) osobní kontrola
b) z hlášení a zpráv podřízených
c) pomocí info zvenčí (finanční úřad, banka…)
- postup při kontrole: 1. určení předmětu kontroly
2. získání info pro kontrolu
3. ověření správnosti info
4. závěr – kladný, záporný
- význam: ekonomický, psychologický
- druhy kontrol: a) přímá a nepřímá
b) celková a dílčí
c) vnější a vnitřní
d) předběžná, průběžná, následná