Pro OZV platí ustanovení občanského zákoníku, že OZV je právní vztah, z něhož vzniká právo věřitele naplnění (pohledávka) od dlužníka a dlužníkovi vzniká povinnost závazek splnit.
subjekty: věřitel a dlužník
obsah: vzájemná práva a povinnosti věřitele a dlužníka
vznik OZV:
§ ze smluv
§ ze způsobení škody
§ z bezdůvodného obohacení
§ na základě úředního rozhodnutí (soud, orgán st. správy)
§ z jiných skutečností uvedených v zákoně (vada na zboží)
pro OZV je charakteristické:
§ obecné pojmové znaky
§ objektem (předmětem) jednání za účelem dosažení zisku
§ subjektem jsou hlavně podnikatelé
OZV se řídí zásadami:
a) rovnosti
b) smluvní svobody
c) dispozitivnosti
d) poctivého obchodního styku
a) zásada rovnosti
účastníků založená na principu soukromého podnikání – žádný z účastníků nemůže autoritativně rozhodovat o právech a povinnostech druhého účastníka nebo mu ukládat jednostranné povinnosti. Práva a povinnosti mohou být stanoveny pouze smlouvou nebo zákonem.
b) zásada smluvní svobody
autonomie vůle, kterou lze vyjádřit jako:
§ svobodně učinit či neučinit právní úkon
§ svobodně si zvolit adresáta právního úkonu
§ svobodně si zvolit obsah právního úkonu
§ svobodně si zvolit formu právního úkonu
c) zásada dispozitivnosti
účastníci OZV si mohou upravit vzájemná práva a povinnosti podle svého uvážení, pokud to obchodní zákoník dovoluje (nestanoví-li společenská smlouva něco jiného…)
právní normy taxativně uvedeny v § 263 obchodního zákoníku
d) zásada poctivého obchodního styku
pokud je učiněn právní úkon, který je v rozporu s touto zásadou, je sice platný, ale nepoživá právní ochranu
za určitých okolností může jít o zneužití ekonomického postavení nebo tísně jiného účastníka právního vztahu, např. požadování nepřiměřeně vysokých úroků
skupiny OZV se obvykle označují tradičními (v zákoně však neuvedenými) názv:
a) relativní obchody
b) absolutní obchody
c) fakultativní obchody
d) absolutní neobchody
a) relativní obchody
vztahy mezi podnikateli navzájem v rámci jejich podnikatelské činnosti (kupní smlouva, smlouva o dílo) a mezi podnikateli a státem v rámci jejich podnikatelské činnosti při uspokojování veřejných potřeb (státní zakázky)
b) absolutní obchody
21 taxativně vyjmenovaných OZV, které podléhají obchodnímu zákoníku bez ohledu na to, zda jejich účastníky jsou podnikatelé či nikoliv
hlavně vztahy mezi společníky a obch. společnostmi
smlouvy oběžném účtu, o vkladovém účtu, o úvěru, o otevření akreditivu
c) fakultativní obchody
vztahy, pro něž si smluvní strany písemně sjednaly použitelnost obch. závazků a vztahy vynikající z právních úkonů při zjištění zajištění závazků, např. ze smluvní pokuty
d) absolutní neobchody
relativní obchody, při čemž se tyto vztahy řídí výhradně občanským zákoníkem
např. nájemní smlouva nebytových prostor, pojistná smlouva, kupní smlouva nemovitosti
závazky mají rozmanitý charakter, jehž všechny alternativy vyjadřují:
§ daré - „něco dát“ koupě zboží při kupní smlouvě
§ facere – „konat“ při smlouvě o dílo zhotovit věc
§ omittere – „něčeho se zdržet“ při smlouvě o půjčce dopravního prostředku zdržet se používání k jinému než sjednanému účelu
§ pati – „strpět“ užívání bytu podle nájemní smlouvy
Právní úprava smluvního procesu v zemích s tržní ekonomikou je založena na několika zásadních principech, zejména jde o tzv. teorii dokonalého kontraktu.
návrh smlouvy musí mít tyto náležitosti:
§ musí být adresován jedné nebo více určitým osobám. Pokud není, jedná se o veřejný návrh na uzavření smlouvy.
§ musí být určitý co do obsahu, např. v kupní smlouvě musí být přesné označení zboží, množství, eventuelně kvality a ceny, údaje o tom, že navrhovatel je podnikatel a navrhovaná koupě nebo prodej se týká jeho podnikatelské činnosti.
§ vyplývá z něj vůle navrhovatele, aby byl vázán v případě přijetí návrhu.
Současná úprava vychází z principu, že smlouva je v platnosti, když se oba dva naprosto shodnou – koncensus. Jakékoliv změny, doplňky nebo omezení návrhu jsou návrhem novým, to znamená, že původní návrh zaniká a z původního navrhovatele se stává příjemce návrhu (akceptatnt). V průběhu kontraktace (uzavírání kupní smlouvy) si tak smluvní strany mohou měnit postavení až do té doby, než se shodnou na úplném znění smlouvy.
Mlčení nebo nečinnost neznamenají přijetí návrhu a tedy vznik smlouvy. Z této zásady platí 1 výjimka, že smlouva je uzavřena, jestliže příjemce návrhu se přímo zachová, např. odešle navrhovateli zboží v požadovaném množství a jakosti a vyúčtuje navrhovanou cenu.
Návrh působní od doby, kdy dojde k adresátovi. Dotud může být navrhovatelem zrušen, dojde-li projev o zrušení adresátovi dříve nebo alespoň současně s návrhem. Návrh zaslaný poštou může být zrušen telefonicky, telegramem, dálnopisem atd.
Rovněž tak je možno odvolat i přijetí návrhu a to za předpokladu, že dojde navrhovateli dříve nebo nejpozději současně s přijetím . Jsou zde dvě výjimky:
§ pokud s pozdním odvoláním přijetí návrhu příjemce souhlasí
§ pokud se prokáže, že ke zpoždění došlo vlivem přepravy
Neodvolatený návrh: je-li v něm stanovena lhůta pro jeho přijetí – akceptační lhůta, lhůta na rozmyšlenou. Může být předem dohodnuta nebo jednostranně stanovena navrhovatelem je-li v něm vyjádřena neodvolatelnost – doložka neodvolatelnosti.
Písemnou formu k platnosti obchodní smlouvy vyžaduje obchodní zákoník v případě, že tak sám stanoví nebo jestliže jedna ze smlouvních stran projeví vůli, aby smlouva byla uzavřena písemně.
Je-li uzavřena smlouva písemně, pak každá změna, zrušení nebo doplnění smlouvy musí být realizováno též písemnou formou.
Zánik OZV:
§ odstoupení od smlouvy
§ dodatečná nemožnost plnění
§ zaplacení odstupného
Odstoupení od smlouvy
Při odstoupení od smlouvy je nutné rozlišovat:
§ podstatné porušení smluvních povinností – obchodní zákoník považuje takové porušení, kdy 2. strana nemá zájem na plnění povinností vyplývajících ze smlouvy, 2. strana má právo odstoupit od smlouvy ihned
§ nepodstatné porušení smluvních povinností – chápe se jiné porušení, např. dodání menšího množství zboží, 2. strana může odstoupit od smlouvy až po té, kdy poskytla dodatečnou přiměřenou lhůtu ke splnění a pokud ani v této lhůtě povinnost nesplní
Je vhodné, aby smluvní strany si ve smlouvě konkrétně sjednaly co považují za podstatné či nepodstatné porušení smluvních povinností.
Dodatečná nemožnost plnění
Přebráno z občanského zákoníku. Musí jít o dodatečnou nemožnost plnění – stav, který nastal až po vzniku závazku. Objektivní nemožnost plnění – vznikla nezávisle na vůli dlužníka.
Obchodní zákoník doplňuje tento institut o další ustanovení, že závazek se stává nesplnitelný, jestliže právní předpisy, které byly vydány, po uzavření smlouvy dlužníkovi zakazují chování, k němuž byl zavázán.. Např. zákaz vývozu zboží
Zaplacením odstupného
Zaplacením odstupného se smlouva od samého počátku ruší a zaniká. Odstupné se sjednává ve smlouvě a musí obsahovat výši odstupného. Zaplatit odstupné může být z jakýchkoliv důvodů i bez udání důvodu nebo pro porušení určitých povinností.
28. prosinec 2012
3 598×
982 slov
