Organizování
Je vymezení vzájemných vztahů lidí (jednotlivců, skupin) a prostředků při plnění určitých záměrů.
S organizací úzce souvisí vytvoření organizační struktury.
Při vytváření organ. Struktury je třeba brát v úvahu tyto faktory:
a) Dělba práce a s ní související specializace
b) Tělesná a duševní kapacita člověka, která je do jisté míry omezena
· Kapacita vedoucího je také omezena => existuje max. počet podřízených, který je vedoucí schopen řídit to je optimální rozpětí řízení
· Počet pracovníků, které je schopen vedoucí řídit je dána:
- kvalifikaci a schopnosti vedoucího
- kvalifikaci a schopnosti podřízených
- četnost a frekvence vztahu k podřízeným
- druh a složitost práce atd.
Organizační pyramida
- je hiearchické uspořádání organizace při velkém počtu podřízených
- pokud na nejnižší úrovni vedení přesáhne pocit optimálních mezd je třeba zvýšit počet
vedoucích na nižších úrovních
Může být:
Plochá – dochází k většímu rozpětí při stejném počtu pracovníků, počet organizačních stupňu je menší.
Strmá – malé rozpětí řízení, větší počet organizačních stupňů
Každý vedoucí pracovník má tzv. „Kompetenci“
Ta zahrnuje:
a) pravomoc
právo rozhodovat a vydávat příkazy k provádění rozhodnutí bez nutnosti souhlasu jiných členů instituce
b) odpovědnost
Při přenášení pravomoci na vyšší stupně řízení = „centralizaci“
Při přenášení pravomoci na nižší stupně řízení = „decentralizace“
Dělba pravomocí se však může měnit. Závisí to na mnoha faktorech:
- na legislativě
- politických a ekonomických podmínkách
- na stylu řízení
- na strategii
- kvalifikaci managementu
- typu řízení
Žádná organizační struktura není plně centralizována nebo decentralizována.
Vytváření organizačních struktur
Organizační struktura vytváří potřebné předpoklady pro žádoucí průběh řízení podniku
Typy organizačních struktur:
1) Liniová
Existuje jeden odpovědný vedoucí. Existují jednoznačně vazby mezi podřízenými a nadřízenými. Je zde přesně vymezena kompetence nevýhodou však je nutná dokonalá informovanost vedoucího z různých oblastí (marketing, výroba, finanční, personalistika)
2) Funkcionální
Je tvořena funkčními prvky a vazbami. Vedoucí odpovídá-li za práci, která jim byla dána specializovanou funkcí. Nebylo příliš rozvinutá, protože docházelo k duplicitě příkazů.
3) Liniově štábní
Vychází:
z liniové struktury
kde jsou přesně vymezeny pravomoce
z funkční struktury
kde je specializace funkčních vedoucích tzn., že jde o odborníky
Liniově štábní struktura je tvořena 2 složkami:
a) Liniovou
- komplexně řídící útvar
- vedoucí útvaru liniové složky je nadřízeným všem pracovníkům útvaru včetně
pracovníků štábu
b) Štábní
- slouží vedoucím k řízení úkolů v oblasti plánování, kontroly
- podílí se na řízení pouze zprostředkovaně, vytváří se až od určitého stupně řízení
Pro zvýšení operativnosti mezi liniovými a štábními složkami existuje tzv. vazba funkční nebo-li po linií metodického vedení. Vyšší štábní útvary metodicky usměrňují štábní a popř. liniové útvary nižší. Nevýhodou však je, že vyžadují podrobnou informovanost vyšších organizačních stupňů.
3) Divizní
Dochází zde k rozdělení pravomocí a odpovědnosti na 2 základní úrovně firmy.
a) Vrcholové
b) Jednotlivé divize, které se staly ekonomickými celky kompletně vybavenými pro samostatné fungování
Divize
- autonomní – organizační jednotka vybavená základními funkcemi jako např. technickou,
obchodní, ekonomickou
- existuje u nich přímá vazba na trh
- není právním subjektem, nemá vlastní účel, přímým vztah k bankám, finančním úřadům,
nerozhoduje o zisku
- jde o tzv. podnik v podniku
4) Pružná
Jsou zpravidla dočasné, učelové orientování, zdokonalující stávající organizační struktury.
Typy pružných organizačních struktur:
a) STRUKTURA S KOORDINÁTOREM
§ Představuje formu zdokonalení, obvykle liniově štábního uspořádání firmy
§ Je vyčleněn pracovník, který má ve výlučné pravomoci koordinaci činnosti vykonávaných pracovníků různých útvarů
§ Cílem je zabezpečit spolupráci mezi útvary při řízení úkolů
§ Koordinátor není útvarům ani nadřízen ani podřízen
b) MATICOVÁ STRUKTURA
§ Vytváří jí vedoucí projektu, který je jmenovaný většinou vedením podniku
§ Vedoucí projektu se určí nejvýhodnější pracovníky ve firmě tak existuje vedle linie funkčních útvarů (výroba, marketing, finance) i linie projektová. Vedoucí projektu odpovídá za program, má vyšší pravomoc a odpovědnost, vyšší postavení řídící hierarchie. Po plnění úkolů se pracovníci vrací na své původní funkce
§ Uskutečňuje se zde týmová práce
c) ČISTÉ PROJEKTOVÉ STRUKTURY
§ Zavádějí se při řešení náročnějšího problému
§ Pracovníci jsou plně uvolněni na realizaci úkolů k řešení dílčích úkolů jsou přizvání specialisté
Firemní dokumentace
V podniku existuje spousta činností, které se neustále opakují, aby vedoucí pracovníci nemuseli neustále dávat stejné příkazy. V podniku vzniká dokumentace – zvláštní forma trvalých příkazů, která má tyto činnosti automaticky zajišťovat.
Dokumentace
Ř Je to souhrn norem a nařízení
Ř Je to přímý nástroj řízení z jejíž obsahu by mělo být osobám, kterým jsou určeny zřejmé co a jak má být vykonáno
Ř By měla být ze strany vedení podniku prověřována
Ř Pokud se nepostupuje podle dohodnutých postupů může jít v podstatě o 3 příčiny:
I. Pracovníci nebyli informováni
II. Pracovníci se neřídí postupy záměrně, protože zcela nevyhovuje
III. Pracovníci se neřídí postupy, protože jsou nedisciplinování => je třeba myslet i na sankce při tvorbě směrnice a norem
Výhody zavedení dokumentace:
· Každý ví co má dělat => šetří čas managerů
· Při řešení problému je řečeno jak mají být problémy nejlépe řešeny
· Jsou sjednoceny formuláře ve kterých jsou zapsány informace => každý se v nich umí orientovat
Dělení dokumentace
1) Výrobně technická
Základem jsou normy:
a) TECHNICKÉ
- Upravují konstrukční provedení, technologické postupy, standardy mat., nářadí
b) TECHNICKO HOSPODÁŘSKÉ
Patří zde normy:
- Spotřeby času (výkonové, normy obsluhy)
- Spotřeby mat. a zásob
- kapacitní
c) STANDARTNÍ NORMATIVY OPERATIVNÍHO ŘÍZENÍ VÝROBY
- Patří zde SN výrobních dávek
- SN předběžných dob výroby
- SN nedokončené výroby
2) Organizačně řídící
Organizační normy:
a) STATUTÁRNÍ DOKUMENTY
- Vymezuje postavení podniku
- Definuje vrcholové orgány (stanovy)
b) ŘADY
- Vymezují vnitřní uspořádání pravidla chování článku podniku (řady organizační, pracovní)
c) SMĚRNICE
- Stanovují podrobnější postup např. pro průběh obchodních případů, nákupy
d) POKYNY, INSTRUKCE
- Upravují v rámci určité směrnice, konkrétní postup pro realizaci (kontrolní postup přejímky)
e) METODIKY
- Obecný výklad určité tématiky, která nebyla v podnikatelské praxi běžná (např. propočty ukazatelů spolehlivosti)
3. květen 2008
6 825×
890 slov
