Dnešní svět už nemá žádnou morálku. Už nehrají roli city, rozum nebo slušné chování. Jenom peníze mají ještě moc, která je čím dál tím vetší.
Lidé si začali budovat takovou představu, ze za peníze lze koupit úplně všechno. Prozatím všechno kromě zdraví, ale jinak jde koupit i city nebo hrdost člověka, někdy i své názory. Postavte teď mladou holku před rozhodnutí, jaké je vybrat si mezi chudým a bohatým klukem. Myslím si, ze si vybere druhou možnost, i když k němu nemá žádné city, společné zájmy nebo cokoliv co normálně dává dohromady páry. Tahle holka by měla city jenom k penězům.
Znám jeden opravdový případ o jedné holce, která si svoji společnost vybírá jenom podle toho kolik peněz mají ti kamarádi. Proč se tak chová? Protože je z velice bohaté rodiny a byla vychována tak, ze ji nikdy nic nechybělo. Je zvyklá na to, ze jí všichni padají u nohou, tak jak to dělají pro jejího tatínka. Myslí si, ze všechno co má je samozřejmé, a že si to zaslouží, ale nedělá pro to vůbec nic. Když se seznámí s novým člověkem hned po otázce jak se jmenuje se zeptá nenápadně kolik si jeho rodiče vydělávají. Jak se potom zachová záleží jenom na odpovědi. Jestli si mysli, ze si rodiče dotyčného vydělávají dostatečně pro její pyšný a sobecký nos začne se s ním kamarádit. Pokud to ale není dostačující, koukne se na něho jako na odporného hmyzu co musí být okamžitě likvidován. Co si plánuje v budoucnosti? Že si najde milionáře, který si ji vezme za manželku a bude si i nadále žít jako v bavlnce, tak jak byla zvyklá od rodičů. Pro ni to je opravdové štěstí, ze může tahle žít. Z mého pohledu to je jen snobský způsob života, bez vnitrního potěšení nebo uspokojení.
Štěstí přece nemůže být jen pod znamením peněz. Štěstí je něco přirozeného, které se za peníze nemůže koupit. Není to přece jenom na pohled plného trezoru nebo na mrzutou tvář jiného člověka, který vás sleduje jak si kráčíte v norkovém kožichu kolem něho, který spí jen v roztrhaných věcech na kraji chodníku, kde Vás poprosí o kousek chleba a vy mu odpovíte, ze na to peníze nemáte. To už je lakomost.
Přesto ale se v dnešním moderním světě, který je na prahu třetího tisíciletí, objevuje víc a víc lidi s takovou povahou. Postupem času budou pro každého nejdůležitější peníze a jeho vlastní osoba.
Pomalými krůčky směrujeme k vybudování sobeckého a lakomého člověka. Vzbuďme se teď, než bude pozdě.
28. prosinec 2012
3 891×
414 slov