Peníze a platební styk

= způsob úhrady

platební styk:
§ hotovostní – úhrada pomocí hotových peněz – mincí a bankovek, v ČR drobní podnikatelé vyžadují platbu v hotovosti
§ bezhotovostní – pohyb peněz mezi účty, provede banka na příkaz

příkaz:
§ k úhradě – majitel účtu dá příkaz bance, banka pošle výpis k účtu, častěji
§ k inkasu – věřitel dá příkaz na základě povolení, povolení obsahuje jak často může vybírat a maximální limit výběru

příkaz může být:
§ individuální – 1 převod
§ hromadný – několik účtů na jedné straně
§ trvalý – pravidelně se opakující

v zahraničním obchodě nazýváme příkaz dokumentární platbou:
§ dokumentární inkaso – příkaz k inkasu
smlouvu s bankou uzavírá prodávající, který bude inkasovat peníze
prodávající uzavře s bankou smlouvu, aby banka předala kupujícímu doklady, teprve po inkasování peněz
§ dokumentární akreditiv – příkaz k úhradě
smlouvou s bankou uzavírá kupující
banka předá peníze kupujícího za zboží v momentě, kdy dostane doklady o zboží

Vývoj směny a vznik peněz
1. Přímá naturální směna Z1 ↔ Z2
směna hlavně naturálií – pazourky, kůže
2. Naturální směna Z1→ Zp →Z2
prostředníkem je jeden druh zboží, o který je všeobecný zájem, územně se liší, např. dobytek
3. Z1→ DK→Z2
prostředníkem drahé kovy – zlato, stříbro, slitiny zlata a stříbra
výhody: neničily se, šly snadno dělit, nemohly zemřít, neztrácely hodnotu, trvanlivé, snadno přenosné, v malém množství představují velkou hodnotu
4. Plnohodnotné peníze Z1→ DK→Z2
7. stol. př. n. l. v Turecku
panovníci nechali razit své pečetě do drahých kovů, aby zaručili jejich pravost
5. Neplnohodnotné peníze Z1→ DK→Z2
nemají hodnotu, kterou představují

formy neplnohodnotných peněz:
§ mince – né z drahých kovů, náhrada PP, např. železné groše
§ papírové peníze – vznik ze směnek, dlužních úpisů, od 10. stol. v Číně
§ elektronické (plastové) peníze – karty

druhy papírových peněz:
§ státovky – vydal stát a ručil za jejich hodnotu
§ bankovky – vydala banka a ručila za ni – větší zájem, jistota zlata, dnes bankovku vydá banka, ale ručí stát

druhy karet.
§ předplatní – dopředu zaplacené impulsy, které ubývají
§ platební
§ debetní - vydávána k účtu, manipulace s vlastními penězi na účtu, převažuje v ČR
§ kreditní – čerpání úvěru, platí se za zboží, peníze patří tomu, kdo kartu vydal, po vyúčtování se splácí úvěr + úrok, v ČR výjimečně

mezinárodní karty: Visa, Master Card, American expres

peníze jsou všeobecný ekvivalent
EKVIVALENT = protihodnota

v roce 1990 se stala koruna vnitřně konvertibilní, pak konvertibilní
KONVERTIBILITA MĚNY = směnitelnost měny, jedna měna se dá bez omezení vyměnit za jinou měnu

ZLATÝ STANDARD = čas od vzniku neplnohodnotných peněz, ve kterém bylo možné vyměnit peníze u banky za zlato (zlatý standard)
v Evropě konec s 2. světovou válkou
nejdéle v USA – do 1971
Funkce peněz
§ měřítko cen zúčtovací jednotka
§ oběživo prostředek směny
§ platidlo prostředek směny
§ pokladem uchovatelé hodnot

Měřítko cen (zúčtovací jednotka)
pomocí peněz se vyjadřuje cena zboží

aby peníze mohly platit, stát musí stanovit:
§ měnovou jednotku (jaké peníze), hodnoty jednotlivých platidel, násobky a podíly měnové jednotky
§ masa peněz – kolik peněz bude v ekonomice, ovlivňuje inflaci, čím více peněz, tím větší infalce
§ kdo bude vydávat peníze, ČNB zadá vydání, Státní tiskárna cenin tiskne papírové peníze, Bižuterie Jablonec nad Nisou razí mince

Oběživo (prostředek směny)
peníze umožňují oběh zboží, oběh zboží a peněz probíhá najednou

Platidlo (prostředek směny)
pomocí peněz se platí, ale v ten samý okamžik se nic nedostává, např. předplacení časopisů nebo obědů

Pokladem (uchovatelé hodnot)
peníze je možné dočasně stáhnou z oběhu a po určité době je tam opět vrátit, jejich hodnota se téměř nemění, neplatí tam, kde je v ekonomice vyšší inflace

Procesy měnící hodnotu peněz

znehodnocují peníze zhodnocují peníze
Uvnitř ekonomiky inflace deflace
Vztah k zahraničí devalvace, depriciace revalvace, apreciace

Inflace
= přebytek peněz, za které není co koupit
znehodnocuje peníze uvnitř ekonomiky, dochází k ní proto, že v ekonomice je víc peněz než zboží, inflace je výhodná pro dlužníky – nevýhodná pro lidi s pevnými příjmy

druhy podle příčiny:
§ inflace tažená poptávkou – poptávková inflace, příčinou je růst mez, mzdy rostou rychleji než produktivita práce, vyšší mzdy, roste poptávka, začínají růst ceny, odbory tlačí na zvýšení mezd, proces se opakuje – to se nazývá inflační spirála
§ inflace tažená náklady – nákladová inflace, rostou ceny vstupu (náklady), růst cen = růst inflace

druhy podle výše růstu cen:
§ mírná (plíživá) inflace – jednomístná, růst cen do 9 %
§ pádivá inflace – dvoumístná, nárůst cen od 10 % do 99 %
§ hyper inflace – tři a více místná inflace, od 100%, vždy tam, kde je válka a velmi špatná ekonomika

v ČR:
1990 – 25 %
1998 – 10 %
1999 – 2,5 %
2000 – 4,5 %

míra inflace – ukazatel znehodnocení peněz

celková cenová hladina celková cenová hladina
ve sledovaném období - v minulém období *100 = %
celková cenová hladina
z minulého období

míru inflace počítá statistický úřad, který celkovou cenovou hladinu počítá jako vážený aritmetický průměr z cen spotřebitelského koše
spotřebitelský koš stanoví statistický úřad podle toho, na co vynakládají lidé své příjmy, rozděleno do 10 skupin, které se bodují, sestaven v 1995, v 2001 by se měl obnovit

Čistá inflace
celková inflace, ze které se vyloučí vliv deregulací den (nepočítá se s nárůstem cen, které se snižují uvolněním)

Jádrová inflace
celková inflace bez deregulací a bez sezónních výkyvů, potraviny, zemědělství

Cílová inflace
ČNB oznamuje dopředu, většinou na rok, jakou výši inflace je ochotna tolerovat, do jaké výše nebude zasahovat, při překročení se zvýší úroky – méně peněz do ekonomiky
Deflace
zvyšuje hodnotu peněz , vyhlášena státem
stát stáhne natrvalo část peněz – nedostatek peněz zvýší jejich hodnotu, pokles cen
nejméně častý proces, u nás 1918
Devalvace + depriciace
znehodnocují peníze vzhledem k jiné měně, projeví se na měnovém kursu – oslabují korunu, dopad na zahraniční obchod. procesy omezují dovoz a podporují vývoz

devalvace -vyhlášena státem
depriciace - samovolný pohyb kurzu
Revalvace + apreciace
procesy, které jsou opakem revalvace a devalvace

revalvace – opak devalvace, opatření státu
apreciace – opak depriciace, samovolný pohyb kurzu, zvyšuje hodnotu peněz vůči jiné měně, posilu korunu, změna kurzu, dopad na zahraniční obchod: omezení vývozu, posílení dovozu
Historie koruny
1892 1. označení rakouská koruna (zároveň v oběhu rakouské zlatky)
1900 oficiální název „koruna“ (koruna měla hodnotu 2 zlatek – pojem „pětka“)
28. 10. 1818 vznik Československa způsobil potřebu nové měny
únor 1919 provizorně stanoven název „koruna československá“, na staré rakouské koruny byly lepeny nebo tištěny kolky, část peněz stažena z oběhu – snížení inflace po válce, tvůrce kolkování měny – Alois Rašín, 1. ministr financí
do 2. sv. války Karel Engliš, 2. ministr financí, guvernér centrální banky, sjednotil daňový systém v Čechách a na Slovensku, zrušil zlaté krytí koruny
protektariát koruna existovala ale význam snížen – prohlášena za méněcennou měnu (Hitlerův výnos) a stanoven velmi nevýhodný kurs říšské marky ke koruně
konec války velký nepořádek, mnoho měn – koruna, říšská marka, měny osvobozeneckých armád, přídělové lístky
říjen 1945 dekret prezidenta Beneše – uzákoněna jediná měna – koruna československá (KČS), nezrušil lístkový systém
1953 měnová reforma – lišila se pro výměnu peněz, nevýhodnější pro drobné podnikatele a živnostníky – cílem státu bylo je zrušit, bez náhrady byly zničeny státní dluhy (obligace), zavedení státem určovaných cen v maloobchodu až do 90. let, zrušení lístkového systému, opět koruna spojena se zlatem ( 1 Kč = 0,123456 g zlata)
1993 měnová reforma, oddělení české a slovenské koruny, provedena stejně jako první reforma – kolkováním, mírná reforma poměr 1:1