Plánování jako manažerská funkce

Je výchozím bodem, který předchází výkonu všech ostatních funkcí
Je tomu proto, že plánování obsahuje vymezení cílů naznačení cest jimiž mají být tyto cíle dosaženy
Představuje takové aktivity, které jsou zaměřeny na určování cílu a stanovení postupů jak těchto cílů dosáhnou. Výsledkem této funkce je plán.
Každý plán by měl obsahovat:
§ Čeho chceme dosáhnout
§ Jak to chceme dosáhnout

Typy plánu:
a) Z hlediska časového horizontu
1. dlouhodobé plánování – více než 5 let
2. střednědobé – 1 až 5 let
3. krátkodobé – asi 1 rok

časový horizont je ovlivněn těmito faktory:
I. délka období na investiční rozhodování – to závisí na charakteru odvětví
II. doba potřebná na výrobu výrobků – závisí na délce výzkumu, životního cyklu výrobků atd.
III. velikost podniku, organizační forma podniku, struktura, atd.

b) z hlediska úrovně rozhodovacího procesu
1. strategické plánování
§ navazuje na strategické cíle podniku
§ má dlouhodobý charakter
§ je realizován top manažery

2. taktické plánování
§ směřuje k uskutečnění strategických cílů
§ dochází ke konkretizaci cílů a prostředků jejich dosažení
§ odpovídají mu plány na úrovni organizačních článků podniku

3. operativní plánování
§ vychází s taktického plánování a s konkrétních známých podmínek
§ má krátkodobý charakter

Komplexní strategické plánování

Zabývá se jim top management
Při sestavení je třeba využít a pochopit všechny znalosti jak vnitřních tak vnějších dostupných dat a intuice a jejich systému s cílem stanovit cestu, směr, kterým by měla firma jít

Postup tvorby strategií, plánů

1) stanovení základních předpokladů chování firmy
· závisí na poslání firmy (je dáno charakterem podniku, smyslem jejich existence)
· závisí na analýze okolí, analýza mikro a makro prostředí

2) Stanovení strategických cílů firmy
Cíle jsou většinou v kvantifikované podobě, jsou vyjádřeny v podnikatelském záměru a mohou být zaměřeny na:
· Ziskovost
· Růst podniku
· Podíl na trhu

3) stanovení základní podnikatelské pozice firmy

Sowt analýza

4) návrh základních variant komplexních podnikatelských strategií
každá firma má spoustu možností jak může zlepšit svou podnikatelskou pozici a jak se lépe prosadit na trhu. Především se o to snaží takovým způsobem, který konkurence tolik nevyužívá a ví, že tímto získá zákazníky. Firma tedy určuje strategii, kterou v konkurenčním boji využívá.

Základní typy strategií:
1. PŘI JIŽ EXISTUJÍCÍM VÝROBKŮ
a) strategie nízkých nákladů
získání výhody ve srovnání s konkurencí

b) strategie diferenciace
podnik poskytuje něco vyjímečného, čeho si zákazníci budou cenit více než u konkurence (kvalita, služby, styl)

c) strategie ohniska tržní mezery
podnik hledá takovou část trhu, která je pro něj zajímavá

2. PŘI PROSAZOVÁNÍ NOVÉHO VÝROBKŮ
a) ofenzivní strategie
je strategie „prvního na trhu“
je založena na špičkových výrobcích a nových technologiích
je finančně velmi náročná

b) mírně ofenzivní strategie
FOLLOW ME - následuje mě
Je založena na schopnosti pružně reagovat a přizpůsobovat se změnám na trhu

c) defenzivní strategie
soustřeďuje se na udržení vymezené tržní pozice dosahované především nízkými náklady a cenami, širokým okruhem zákazníků a průměrnou spotřebitelskou poptávku

d) zůstatková strategie
je zaměřena na přežití
při stanovení strategických záměrů je třeba stanovit i vztah ke konkurenci
ten může být:
- nezávislý – není zájem se s konkurencí spojovat
- spolupráce
- manevrovnání – snaha vyhnout se přímé konkurenci pomocí např. rozšiřování sortimentu

5) zpracování strategie výrobkového portfolia
spočívá ve stanovení pozice jednotlivých druhů výrobků (sortimentních skupin) při využití kritérií podílu na trhu a růstu trhu (schopnost přijímat další výrobky.

Hvězdy – značný podíl na trhu a trh má zájem o tyto výrobky, je vhodné rozšiřovat
výrobu, investovat do reklamy a podpory prodeje

Dojné krávy – značný podíl na trhu, ale tržní situace říká, že nelze předpokládat další
Zájem

Otazníky – mají malý podíl na trhu, ale o výrobky je zájem; je třeba si položit otázku
Proč tomu tak je

Bídní psi – není zájem o výrobky, mají malý podíl na trhu; je nutno doprodat zásoby i
za cenu nižší než byly výrobní náklady

6) vypracování a sladění variant dílčích strategií
- firma sestavuje většinou jednu strategii pro celý výrobní sortiment, ale diferencuje
podle konkurenční pozice jednotlivých podnikatelských oblastí

7) výběr optimální varianty komplexních strategických plánů

8) formulace komplexního strategického plánu a sestavení rozpočtu
Rozpočty: - příjmů a výdajů
- cash-flow – peněžní tok
- investiční rozpočet
- rozpočet cizích a vlastních zdrojů

Strategický plán je někdy označován za podnikatelský plán. Ten bývá potom rozpracováván na jednotlivé plány (na nižších úrovních řízení).
Každý podnikatelský plán je spojen s určitým rizikem při realizaci