Podstata a předmět podnikové ekonomiky

1. Základní pojmy:

Podniková ekonomika:
- Podniková ekonomika se zabývá všemi stránkami činnosti podniku (ekonomickou, personální, organizační, řídící, informační, technickou, obchodní, kontrolní)
Vymezuje: - podnik jako základní složku ekonomiky
- cíle podniku a jeho životnost v jeho oboru
- hospodaření podniku
- a vše ostatní co probíhá uvnitř podniku, v jeho okolí a vztahy podniku k okolí

Předmět podnikové ekonomiky:
- se zabývá všemi zvláštnostmi jednotlivých druhů podniků a získané poznatky umožní úspěšně se orientovat v praktických činnostech podniku.

Podnik:
- je seskupení lidí, kteří se spojili nebo byli spojeni k zabezpečování hmotných statků a jiných činností, aby tak dosáhli vlastního prospěchu. Zisku z této činnosti.
Využívá: - přírodní zdroje
- hmotné statky
- finanční prostředky

Vymezení předmětu:
- podnik jako základní složka ekonomiky
- cíle podniku a jeho živnost v daném oboru
- hospodaření podniku
- a vše co probíhá uvnitř podniku i jeho okolí a vztahy podniku k okolí

Hospodářství:
- jsou to všechna zařízení a činnosti určená k cílevědomému uspokojování potřeb.

Hospodaření podniku:
- činnosti, které zabezpečují nejúčelnější uspokojování potřeb
- subjektem ekonomiky rozumíme podniky, lidi, domácnosti, stát atd.
Těmito subjekty se tvoří hospodářství - místní
- národní
- celosvětové

Hospodářská politika:
- hospodářskou politikou rozumíme zásahy státu a jeho orgánů do ekonomiky pro dosažení určitých cílů.

Druhy podniku:
- výrobní
- obchodní
- dopravní
- ostatní – podniky poskytující služby, obast zdravotnictví, vzdělávání, kultury…

Cíle hospodaření:
- je úroveň a kavalita života. Každý člověk prosazuje určitou posloupnost hodností, které pavažuje za důležité pro dosažení pocitu štěstí a spokojenosti.
- společnosti může vytvářet objektivní podmínky, které umožňují dosáhnout jeho subjektivních cílů.
- tyto objektivní podmínky se označují jako pojem kvalita života. Dosažení určité kvality života je cílem každého podniku či firmy.

Kvalita života:
- je formována především ekonomickými cíly, které v dnešní době neznamenají objem výroby statků a služeb. Společnost může formovat ekonomické cíle a provádět určitou hospodářskou politiku.

Čtyři základní cíle hospodářské politiky:
- ekonomický růst
- snižování nezaměstnanosti
- dosažení stability cen (snižováni infalce)
vyrovnání platební bilance

2. Dělení ekonomie:

Ekonomická teorie:
- je o tom, jak společnost využívá vzácné zdroje k výrobě užitečných statků a služeb. Tyto statky se určitým způsobem rozdělují mezi jednotlivé skupiny členů společnosti. Podle toho, kterou oblastí ekonomiky se zabývá rozlišujeme:

Mikroekonomie:
- zkoumá chování jednotlivých ekonomických subjektů – jako jsou například: domácnosti, firmy, kupující, prodávající, výrobci, spotřebitelé
- určuje například výši výroby podniku, stanovení mezd pracovníků atd.

Makroekonomie:
- zkoumá ekonomiku jako celek, nezaměstnanost, inflace, zadluženost země, měnový kurz
- zabývá se například hrubým domácím produktem, inflací atd.

Pozitivní:
- popisuje ekonomickou realitu takovou jaká skutečně je

Normativní:
- zabývá se zkoumáním skutečností jaké by měly být. Vynáší ekonomické hodnosti, soudí dopad daňové soustavy na rozvrstvení příjmů, a tím i zmírnění nebo zesílení sociálních protikladů (bohatství – chudoba).

3. Základní ekonomická otázka:

Každá společnost řeší tři základní ekonomické problémy:
A) jaké výrobky vyrábět a v jakém množství CO
B) jak vyrábět to – z jakých zdrojů JAK
C) jak rozdělit vyrobené statky mezi lidi ke spotřebě PRO KOHO

Základní ekonomická otázka tedy zní: „CO, JAK, PRO KOHO“

Tyto tři ekonomické problémy řeší různé čtyři ekonomické systémy. Existují čtyři způsoby organizace ekonomiky:
1) ZVYKOVÝ SYSTÉM : o řešení prob. základní ekonomické otázky rozhoduje tradice.
2) PŘÍKAZOVÝ SYSTÉM : o řešení prob. rozhoduje stát a příslušné orgány – formou příkazu.
3) TRŽNÍ SYSTÉM : o řešení prob. rozhoduje trh pomocí cen, zisku, ztrát, vznik. a zánikem firem.
4) TRŽNÍ SYSTÉM : doplněný rozhodováním vlády

4. Potřeba:

- je pocit nedostatku, který se snažíme odstranit

Dělení potřeb: hmotné – vyjadřují naše požadavky mít a užívat věci.
nehmotné – vyjadřují naše požadavky mít a užívat naše vlastnosti (dovednosti)

Další dělení potřeb:

hmotné zbytné biologické individuální současné
nehmotné nezbytné kulturní společenské budoucí

Uspokojování potřeb: lidské potřeby jsou uspokojovány pomocí statků a služeb

Statek - je to zpravidla produkt lidské práce, kterým lze uspokojit lidské potřeby
- volný statek vzniká bez přispění člověka

Služby - jsou cizí činnosti, které uspokojují lidské potřeby
- věcné - obnovují hmotné statky (oprava televize)
- osobní - směřují přímo k člověku (stříhání vlasů)