Právní úprava učetnictví v ČR (důraz na zákon o účetnictví), obecně uznávané učetní zásady

Účetní jednotky, podniky a ostatní organizace potřebují k řízení a kontrole své činnosti podrobné informace o jejich majetkové, finanční a důchodové situaci. Tyto informace poskytuje účetnictví a to jak majitelům firem, tak i jejich věřitelům včetně peněžních ústavů a státních orgánů zejména finančním úřadům.Hlavní rysy účetnictví jsou přesnost, spolehlivost a průkaznost.

Právní úprava účetnictví
Zákon o účetnictví číslo 569/91 Sb. nabyl platnost od 1.1.1992 a přisuzuje účetnictví a účetním uživatelům postavení, které jim přísluší v podmínkách tržní ekonomiky.
Zákon platí pro všechny podnikatelské subjekty , tj. jak pro právnické osoby (státní podnik, a.s., s.r.o.), tak i pro fyzické osoby a nepodnikatelské subjekty, které vykonávají výdělečnou činnost podle zvláštních předpisů ((lékaři, advokáti, sdružení), pokud prokazují své výdaje pro daňové účely, které vynaložily na dosažení, zajištění a udržení svých příjmů. Tyto právnické a fyzické osoby jsou účetními jednotkami (ÚJ). ÚJ jsou též rozpočtové a příspěvkové organizace, obce, politické strany, sdružení, hnutí a církve. Účetnictví ÚJ je vždy vedeno jako celek.

Obecné účetní zásady
Zákon o účetnictví obsahuje mimo jiné též obecné (základní) zásady a principy, které musí účetní praxe respektovat (dodržovat). Zásady jsou souhrnem pravidel, kterými se řídí ÚJ přivedení účetnictví a při sestavování účetní závěrky. Z těchto zásad pak vychází účtová osnova pro podnikatele.
Spojením účetním zásad se základními prvky metody účetnictví, k nimž patří dokladovost, podvojný zápis, časové a podvojné zápisy, inventarizace, oceňování a archivace (úschova), vytvářejí zásady tzv. Obecné účetní prostředí (OÚP). OÚP chápeme jako souhrn pravidel a postupů, které umožnují správné plnění účetních zápisů.

1. Zásada účetní jednotky
-Je vymezení ÚJ jako relativně uzavřeného celku, za který je účetnictví vedeno, a za který se sestavuje účetní závěrka.

2. Zásada nepřetžitosti trvání ÚJ
-Povinnost vedení účetnictví v obdobích po sobě následujících od vzniku až do zániku ÚJ. Vedeme účetnictví od jeho vzniku až do jeho zániku.

3. Zásada nezávislosti jednotlivých účetních období
-Znamená, že ÚJ zaznamenává účetní případy do období s nímž časově a věcně souvisí. Dodržování zásady vyvolává nutnost náklady a výnosy časově rozlišovat. Účetním obdobím je kalendářní rok,za který se zjišťuje hospodářský výsledek (HV), tedy v pravidelných intervalech.

4. Zásady objektivity účetnictví
- Z ní vyplývají povinnosti vést účetnictví úplně tj. zaúčtovat všechny účetní případy a zápisy do účetního období, kterého se týkají; průkazným způsobem tj. a) doložit účetní případy účetními doklady,
b) inventarizovat majetek a závazky, c) zajistit úschovu účetních pokladů a písemností podle zákona ; správně tj. dodržovat veškerá nařízení ustanovená v Zákoně o účetnictví.

5. Zásada bilanční kontinuity
- Znamená návaznost konečných zůstatků a počátečních stavů rozvahových účtů mezi jednotlivými účetními obdobími. Nelze měnit způsoby oceňování, postupy odpisování, postupy účtování, uspořádání a obsahové vymezení položek účetních závěrek v průběhu účetního období. Mezi jednotlivými účetními obdobími mohou být změněny jen za účelem věrného zobrazení účetnictví, kromě vyjímečných případů. Účetní závěrku v soustavě jednoduchého účetnictví tvoří- výkaz příjmů a výdajů, výkaz o majetku a závazcích.
Účetní závěrku v soustavě podvojného účetnictví tvoří- rozvaha (bilance), výkaz zisků a ztrát (výsledovka), příloha.

6. Zásada oceňování majetku a závazků
- Správnost účetnictví a věrné zobrazení předmětu jsou závislé na reálném ocenění majetku a závazků. Pro ocenění se používá tzv. historických cen- tj. ocenění aktiv v okamžiku pořízení nebo jejich výroby v pořizovacích cenách, reprodukčních pořizovacích cenách, ve vlastních nákladech, v cenách pořízení nebo nominálních hodnotách a závazky v nominálních hodnotách.
-Pořizovací cena - cena, za kterou byl majetek pořízen + náklady na pořízení (HIM, NHIM, zásoby)
-Cena pořízení
- cena, za kterou byl majetek pořízen bez nákladů s pořízením spojených ( finanční investice, krátkodobé cenné papíry, valuty, devizy.
-Vlastní náklady
-přímé náklady (přímé mzdy, materiál a ostatní přímé náklady), popřípadě část režijních nákladů, výrobní režie. Tato cena se používá u oceňení majetku vytvořeného ve vlastní činnosti. ( HIM, NHIM, zásoby)
-Reprodukční pořizovací cena
-je cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje- získává se např. odborným odhadem a používá se u darů, vložení do majetku JÚ.
-Nominální cena
-cena, která bala určena při vniku majetku, pohledávky a závazku. U peněžních prostředků (bankovek, cenin) je vytištěna. U pohledávek a závazků je to cena, která je určena účetním dokladem, částka na faktuře, úpise atd.

7. Zásada opatrnosti
-Je povinnost ÚJ promítnout do ocenění majetku a závazků v účetnictví a v účetní uzávěrce rizika,, ztráty, znehodnocení, které jsou známy ÚJ při sestavování uzávěrky. Aktiva a výnosy se nesmí nadhodnocovat, pasiva náklady podhodnocovat. Tato zásada je promítnuta do účtové osnovy tvorbou rezerv a opatrných položek.

8. Zásada zákazu kompenzace
-znamená, že Zákon o účetnictví zakazuje vzájemné vyrovnávání (kompenzace) aktiv a pasiv (např. pohledávek a závazků), nákladů a výnosů, nebo příjmu a výnosů (např. úroky placené a přijaté, manka a přebytky).

Účetní systém respektuje požadavky reálného zobrazení ekonomiky ÚJ a získávání informací především pro potřeby řízení ÚJ. Teprve na další, místě se přihlíží k daňovým požadavkům. Daňový základ se zjišťuje mimo systém účetnictví přeměnou ( transformací) účetního zisku na daňový základ. Účetnictví tak neplní přímo všechny daňové požadavky.