Trh

· V tržní ekonomice se většina ekonomických otázek řeší prostřednictvím trhu.
· Trh je zařízení jehož prostřednictvím kupující a prodávající určitého zboží vstupují do vzájemných interakcí, aby určili cenu zboží a množství jež se nakoupí a prodá.
· Trh se mění stejně jako lidská společnost, původně znamenal místo, kde se prodávalo a nakupovalo zboží, dnes se tržní transakce uskutečňují prostřednictvím nejmodernější techniky.
· Trh není úplně dokonalý, ale prostřednictvím tržní ceny je schopen řešit problémy CO, JAK, PRO KOHO.

CO? - je určováno rozhodováním spotřebitelů koupit si určitou věc
- z peněz od kupujících plynou do firem zisky, které vkládají firmy do výroby zboží po
němž je vysoká poptávka.
- ze zisku se platí mzdy a dividendy spotřebitelům a zaměstnancům

JAK? - určuje konkurence mezi výrobci, snaha po zisku ovlivňuje výrobní postupy provádět tak, aby byly co nejlevnější.

PRO KOHO - trhy výrobních faktorů určují mzdové sazby, úrokové sazby, zisky, půdní renty. Po sečtení příjmů z výrobních faktorů se vypočítají důchody obyvatelstva, rozdělení důchodů je určováno množstvím faktorů, které lidé vlastní a cenami faktorů.

Objekty trhu
To co se nabízí a prodává:
· Půda – trh půdy
· Práce – trh práce
· Peníze – trh kapitálu
· Zboží a služby – trh zboží a služeb

Subjekty trhu

Domácnosti – na trhu vystupují jako:
a) kupující – za účelem uspokojování svých potřeb
b) prodávající – jsou vlastníky výrobních faktorů, které mohou prodat

Firmy – jsou subjekty vyrábějící za účelem prodeje a vystupují na trhu jako:
a) prodávající – prodávající své produkty s cílem zisku
b) nakupující – nakupují výrobní faktory za účelem zahájit výrobu

Stát – je specifickým subjektem trhu. Vystupuje na trhu s cílem ovlivnit jej a odstranit některé negativní dopady na ekonomiku. Vystupuje na trhu jako:
a) prodávající – např. prodává cenné papíry
b) kupující – např. prostřednictvím státních zakázek a státních institucí

Znaky trhu

Poptávka
· je množství zboží, které jsou kupující ochotni koupit za určitou cenu
· ochota kupujících závisí na mnoha faktorech z nichž nejdůležitější je cena zboží
· množství poptávaného zboží klesá se stoupající cenou a naopak
· jednotliví spotřebitelé se rozhodnou o tom, kdy a v jakém množství budou kupovat

Faktory ovlivňující poptávku
- cena
- demografické změny
- změny velikosti důchodů
- změny v preferencích (móda, změny potřeb)
- změny cen jiných zboží
- substituty – jiné zb., které může nahradit při spotřebě zboží sledované
- komplementy – jiné zboží, které doplňuje při použití zboží sledované

Nabídka
- je množství zboží, které výrobci dodají na trh při určité ceně

rozlišujeme:
· individuální nabídka – jeden výrobce
· tržní nabídka – součet individuálních nabídek na určitém trhu
· nabízené množství je přímo závislé na ceně
· při vyšší ceně výrobci převádějí své výrobní zdroje z jiných výrobků na ten, jehož cena se zvýšila

Faktory ovlivňující nabídku:
- cena
- náklady výroby a (dražší suroviny a energie, zvyšování nominálních mezd)
- změny vnějších podmínek podnikání (počasí pro zemědělce)
- změny kapitálové výnosnosti – kapitál má přirozenou tendenci směřovat do podnikání s vyšší rentabilitou a tedy i vyššími výnosy z daných vstupů. To je důvodem přelévání kapitálu mezi odvětvími i uvnitř odvětví samotných.

Konkurence
- je proces, ve kterém se střetávají různé zájmy, různých subjektů trhu. Stav dokonalé konkurence je v praxi téměř nedosažitelný. Výrobci, strana nabídky, se chovají racionálně a tam kde svou konkurenci nemohou porazit, logicky se s ní spojí. Tím ale dochází ke vzniku různých forem monopolu.

Typy konkurence
1.) Konkurence napříč trhem – střetávání nabídky a poptávky na trhu

2.) Konkurence cenová a necenová – výrobci používají k maximalizaci svých zisků různé metody cenové a necenové konkurence
- podstatou cenové konkurence je snaha prostřednictvím snižování cen přilákat kupující.
- podstatou necenové konkurence je přilákáni kupujících jinými metodami (reklama, slevy, servis,…)

3. Konkurence dokonalá a nedokonalá
Konkurence dokonalá – jedná se o abstrakci ekonomické teorie, kdy žádná firma není schopna ovlivnit tržní cenu, poptávková křivka je vodorovná, nebo-li dokonale elastická.

Konkurence nedokonalá – reálný stav, kdy na trhu je přinejmenším jeden podnik, který je dostatečně silný na to, aby ovlivnil tržní cenu, poptávková funkce je klesající.

a) monopol – existence jediné velké firmy daného výrobku, který je jedinečný a nezaměnitelný, vstup jiných firem do odvětví je velmi obtížný, podnik má velkou kontrolu nad cenou.

b) oligopol – na trhu existuje několik velkých firem poskytujících podobné statky, tyto firmy mohou ovlivňovat ceny, vstup jiných firem na trhu je obtížný – vyžaduje velké kapitálové investice.

c) oligopson – oligopol na straně poptávky

d) monopolistická konkurence – na trhu je mnoho firem poskytujících podobné statky a služby, vstup a výstup z trhu je relativně snadný.

e) monopson – monopol na straně poptávky. (např. u některých strategických oblastí speciální technologie)

Trh zboží a služeb
· Jde o trh statků a služeb, které mají sloužit k uspokojování potřeb spotřebitelů.
· Je trhem spotřebitelů, kteří na něm mají suveréní postavení, protože oni rozhodují o tom, co se bude vyrábět.
· Při svém rozhodování spotřebitel zvažuje míru uspokojení svých potřeb a náklady, které musí vynaložit.
· Firmy, které vstupují na trh zboží a služeb zvažují výběr cílového trhu a pravděpodobný zisk.

Trh práce
· Na trhu práce dochází ke střetávání nabídky práce a poptávky po práci.
· Cenou práce je mzda.
· Mzdy se liší vlivem tržních sil a vlivem jiných netržních faktorů.

Vliv tržních sil:
- Je-li poptávka po pracovnících, ve srovnání s nabídkou pracovníků, vysoká, mají mzdy tendenci být vyšší a naopak. Jestliže je nabídka pracovníků vysoká v určité zaměstnanecké kategorii, ve srovnání s poptávkou, vysoká, mají mzdy tendenci být nižší.

Vliv netržních sil:
- Geografické rozmístění (mzdy se liší v různých částech země)
- Diskriminace v zaměstnání (imigranti, bílý – barevní, muži – ženy)
- Vládní zákonodárství (zákon o minimální mzdě)

Trh půdy
· Půda je primární a specifický výrobní faktor, který vznikal přírodním procesem.
· Lidé svou činností mohou půdu pouze upravit pro vhodné obdělávání, nemohou ale měnit její rozsah ani vlastnosti.
· Půda vstupuje na trh tím, že je prodávána, kupována nebo pronajímána.
· Výše nájemného závisí na poptávce.
· Pronajímaná půda je spojena s dalšími investicemi

cena půdy:
- Nemůže být určena podle nákladů na výrobu, protože je primární faktor.
- Vzniká na základě nabídky a poptávky.
- Lze ji stanovit podle kapitalizované hodnoty.
- V ČR se uplatňují dva druhy cen:

Úřední – má závaznou funkci pro řešení majetkoprávních vztahů k půdě, slouží k ocenění staveb a pozemků

Tržní – vytvořená na základě nabídky a poptávky

Trh kapitálu
· Je střetávání nabídky a poptávky finančního kapitálu v podobě peněz, cenných papírů, úvěrů,…
· Nabídka a poptávka se slaďují úrokovou mírou
· Rozvoj peněžního oběhu přinesl vznik úvěru.
· Nabídku kapitálu tvoří úspory domácností.
· Existence finančního trhu zvyšuje výkonnost ekonomiky.
· Stát si ponechává, prostřednictvím centrální banky, možnost aktivně do tohoto trhu zasahovat.

úvěr: je vztah, v němž věřitel poskytne nějakou hodnotu dlužníkovi a dlužník se smluvně zaváže, že mu tuto hodnotu po nějaké době vrátí, většinou rozšířenou o úrok.

úrok: je cena peněz, která se platí na finančním trhu za právo disponovat s cizími peněžními prostředky.

banky: jsou specializované firmy obchodující na finančním trhu, poskytují úvěry, přijímají vklady, zprostředkovávají platební styk, směnárenskou činnost a podnikají s cílem realizace bankovního zisku.

Peněžní trh – slouží ke krátkodobému přesunu peněžních prostředků, je trhem krátkodobých peněz, půjček a cenných papírů.

Selhání trhu:

1. vznik monopolu
- samotný vznik monopolu není trestný
- trestné je zneužití tohoto výsadního postavení např. monopolně vysoká cena
- na ochranu hospodářské soutěže vydává stát zákony, kde specifikuje co je a není trestné

2. existence tzv. veřejných statků
- tedy statků, u kterých není žádoucí, aby jejich pořizování a správu zajišťoval soukromý sektor na základě zákonů trhu
- mezi nejdůležitější patří obrana státu, veřejné školství…
- tím vzniká nepříjemné rozhárání trhu a netrhu

3. externality trhu
- jedná se o vedlejší účinky trhu na subjekty, které se daného tržního vztahu neúčastní
- mohou být negativní externality – jako typický příklad slouží špatný vliv výrobců na životní prostředí
- pozitivní externality – podnikatelskou činností můžeme někomu přinést užitek, aniž se tato třetí osoba o to jakkoliv zaslouží a aniž by za to zaplatila např. přivedením infrastruktury (dálnice, plynofikace, elektřina) do určité lokality výrazně zvýší tržní cenu pozemku zdejších majitelů