Trh
Představuje určitý prostor, kde se setkávají kupující a prodávající. Na trhu se uskutečňuje akt koupě a prodeje – dochází ke směně.
Trh je systém, který určuje pravidla, podle kterých kupující a prodávající stanovují své ceny, nabízené a kupované množství.
Tržní systém je založen na tržních vztazích.
Tržní vztahy jsou vztahy mezi nezávislými výrobci a spotřebiteli zboží. Každý výrobce je zároveň spotřebitelem jiného zboží. Tím se vytváří trh, ve kterém vzniká soutěživost, čili konkurence mezi kupujícími a prodávajícími.
Tržní systém je rozvinutý v tržní ekonomice a tržní ekonomiku charakterizujeme jako rozvinutý mechanismus pro vědomou koordinaci lidí a jejich činností prostřednictvím cen a trhu.
V trží ekonomice jsou výrobní prostředky v soukromém vlastnictví a stimuluje lidi k tomu, aby používali majetek k dosažení zisku.
Velikost zisku ovlivňuje příjmy a výdaje.
Zisk = příjmy – výdaje
Zisk je ekonomickou kategorií a plní tyto funkce:
- je kriteriem efektivnosti výroby
- je finančním zdrojem pro rozšiřování výroby
- je stimulem pro podnikatele a tím i pro podnikání
příjmy
jejich výše závisí na ceně. Cenu sice určuje výrobce, ale kupující rozhodne, zda zboží za tuto cenu koupí. Cena zde vystupuje jako prostředník mezi nabídkou a poptávkou. Cena vzniká vzájemným působením prodávajících a kupujících.
Výdaje
Představují vynaložení vzácných zdrojů na výrobek (službu). Výše výdajů na vzácné zdroje jsou v rukou výrobce.
Druhy trhu
- trh spotřebních předmětů, trh výrobních prostředků, trh práce
- trh kapitálových, jehož součástí je trh s cennými papíry, trh peněžní
spojení výrobců a spotřebitelů je zajišťováno tržním mechanizmem.
Základní znaky tržního mechanizmu:
a) výrobky procházející směnou mají charakter zboží. Zboží jako produkt určený pro trh, je prodáváno za cenu, která vzniká na základě vztahů mezi výrobci a spotřebiteli.
b) Příjmy ekonomických subjektů jsou výsledkem prodeje výrobků a služeb. Tyto příjmy tvoří stranu poptávky a množství prodaných produktů stranu nabídky.
c) Prodávající a kupující je závislý na cenných. Výrobce musí mít nejen možnost kombinovat výrobní činitele, ale i měnit strukturu a objem výroby. Spotřebitel musí mít možnost výběru tj. nesmí být nucen k nakupování určitého druhu výrobku, jestliže má možnost zvolit si na trhu z různých cen a výrobků.
d) Musí být zajištěna možnost svobodné volby povolání.
Ke správné funkci tržního mechanizmu je zapotřebí, aby trh splňoval tyto PODMÍNKY:
1. nasycenost – nabídka je o něco větší než poptávka
2. konkurenčnost – každý tržní subjekt svobodně rozhoduje co za kolik a kolik čeho vyrobí
3. otevřenost – volný přístup tržních subjektů na trh
stát neurčuje výrobcům co vyrábět a za kolik prodávat, ale nechává volné pole trhu. Tím se vytváří prostor pro soutěž mezi podnikatelskými subjekty. Pokud trh dobře funguje, pak platí, že kdo nabídne nižší cenu, více prodá. Snížení nákladů na výrobu vede k dosažení vyššího zisku a zároveň šetří vzácné zdroje a zvyšuje efektivnost výroby.
Hospodářská soutěž nutí výrobce inovovat výrobky.
Konkurence probíhá na různých trzích za různých podmínek.
SOUHRNU podmínek, které charakterizují daný trh říkáme STRUKTURA TRHU:
1. počet podniku na trhu
2. velikost podniků a jejich produkce
3. povaha výrobků
4. podmínky vstupu a výstupu do odvětví
Poptávka
Je ochota a schopnost spotřebitelů kupovat statek nebo službu v určitém čase a místě a za určitou cenu. Cena je klíčovým faktorem. Zákon poptávky popisuje vztahy mezi cenami a množstvím statků a služeb, které byly nakoupeny za jednotlivé ceny.
Poptávka může být:
1. individuální – poptávka jen jednoho kupujícího
2. dílčí (tržní) – poptávka po jednom konkrétním výrobku
3. celková (agregátní) – souhrn všech zamýšlených koupí
velikost poptávky po určitém množství produktů za dané časové období je určováno řadou činitelů
- cena poptávaného výrobku
- ceny ostatních výrobků
- důchody domácnosti
- struktura potřeb domácnosti, působení reklamy
- místo, kde spotřebitel žije
průběh poptávkové křivky znázorňuje závislost poptávaného množství na ceně. Poptávková křivka klesá zleva doprava, tento jev označujeme jako zákon klesající poptávky
Zdůvodnění – kupující mají přirozenou snahu koupit potřebnou věc za nízkou cenu, je-li cena
dané věci nízká, jistě se na trhu objeví více kupujících
Tvar a sklon poptávkových křivek pro různé výrobky je odlišný a poptávková křivka se posouvá doleva nebo doprava.
Elasticita poptávky
Poptávka pružná
Reaguje rychle a výrazně na změnu ceny, tím dojde ke změně v množství prodaného zboží. Původní poptávková křivka ztrácí platnost a vznikne nová – má jiné umístění popř. jiný tvar.
Poptávka nepružná
Nereaguje výrazně na změnu ceny. Projevuje se především u předmětu denní spotřeby a také u předmětů, které se dají obtížně nahradit substitutem.
Kromě ceny působí na změnu dalších faktory.
a) Důchodový efekt: Velikost důchodu podstatně ovlivňuje poptávku.
b) Substituční efekt: dojde-li ke zdražení určitého výrobku, spotřebitel hledá jiný výrobek, který uspokojí jeho potřebu.najde-li ho, přestane kupovat zdražený výrobek.
c) Komplementární zboží je takové zboží, jehož poptávku zkoumáme. Změna ceny komplementu působí stejným směrem na poptávkovou křivku jako by působila změna ceny zkoumaného výrobku (benzín X auto)
Nabídka
Nabídkou rozumíme množství statků – služeb, které podmínky vyrábějí a prodávají na základě vlastního rozhodnutí za určitou cenu.
Tržní nabídka je součtem individuálních nabídek na určitém trhu v daném časovém období. Nabízené množství produktů je závislé na jeho ceně, pokud ostatní proměnné, jako např. cena materiálu, mzdové náklady, ceny substitutu, organizace trhu budeme považovat za konstantní. Nabídková křivka stoupá zleva doprava. Tento průběh je způsoben tím, že:
- stávající výrobci mohou s danými zdroji měnit strukturu výroby
- do odvětví vstupují noví výrobci – jsou to především ti, kteří doposud měli vyšší náklady na danou produkci a při nižší ceně nemohli produkt vyrábět.
Vyšší cena produktu přiláká další výrobce a tím se zvýší nabízené množství.
Základními faktory, které ovlivňují nabídku kromě ceny jsou:
1. výrobní náklady – pokud jsou nízké, je z hlediska zisku nejlépe vyrábět velké množství statků. Náklady jsou ovlivňovány technickým rozvojem a cenami vstupů.
2. změny ceny substitutů – dojde-li ke zvýšení jednoho substitutu sníží se nabídka druhého.
3. specifické faktory – státní regulace, změny počasí
vzájemné působení nabídky a poptávky
při zvýšení ceny určitého statku klesá jeho poptávané množství. Naproti tomu nabízené množství jiného se zvyšuje. Střetávání poptávky a nabídky na trhu vytváří rovnovážnou cenu a rovnovážné množství.
Vzniká tržní rovnováha, je to průsečík křivky poptávky a nabídky.
Trh je místo kde došlo ke střetu nabídky a poptávky a které oznamuje, že konkurenční trh se nachází v rovnováze, tržní síly vyčistily trh od přebytků a nedostatků.
Při nedostatku vzniká soutěž kupujících, neboť jsou ochotní koupit výrobky i za cenu vyšší. Výrobci na tuto skutečnost reagují buď zvýšením ceny, nebo snížením poptávaného množství a nedostatek se snižuje.
Při přebytku nejde výrobek na odbyt. Vzniká soutěž mezi prodávajícími. Chtějí-li výrobky prodat, musí snižovat ceny. Tím však také klesá nabízené množství. U kupujících snížení ceny vyvolá zvýšení poptávaného množství a přebytek se snižuje.
Tržní síly vedou k utváření rovnovážných cen u všech statků a služeb.
Ke změnám v tržní rovnováze tj. ke změnám rovnovážné ceny a rovnovážného množství dochází tehdy, posunou-li necenové faktory poptávkovou nebo nabídkovou křivku, popřípadě obě.
K posunu poptávky při neměnné nabídce dochází zejména v důsledku změny
- v preferencích (móda, potřeby, zájmy)
- v důchodech (příjmy domácností)
- ceny substitutu, cen komplementu, počtu kupujících, v očekávání kupujících (v blízké době dojde ke zdražení)
K posunu nabídky při nezměněné poptávce dochází zejména v důsledku změny – cen vstupů, technologie, v cenách srovnatelných statků, v množství prodávajících, v očekávání prodávajících – v brzké době se sníží poptávka po určitých výrobku
28. prosinec 2012
18 217×
1159 slov
