Trh práce

Obsah

PROBLEMATIKA TRHU PRÁCE A VÝZNAMNÉ FAKTORY PŮSOBÍCÍ V RÁMCI ČESKÉ REPUBLIKY
OBSAH
TRH PRÁCE - SOUČÁST TRŽNÍ EKONOMIKY
FORMOVÁNÍ TRHU PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE
NEZAMĚSTNANOST
REGIONÁLNÍ TRHY PRÁCE
ÚŘADY PRÁCE 7
VÝSLEDKY TRANSFORMACE Z POHLEDU TRHU PRÁCE
ZÁVĚR

Trh práce - součást tržní ekonomiky

Trh práce je neodmyslitelnou součástí tržní ekonomiky.Proces formování pracovního trhu v naší republice začali roce 1990 a zdá se, že je již plně funkční. Tvůrci hospodářské politiky vlády stojí v tržní ekonomice vždy před zásadní otázkou, jestli je vhodné zasahovat do jejího fungování a pokud ano, kde a v jaké míře? Které trhy regulovat a které ne?

Jedním z nejproblematičtějších v tomto směru je trh práce. Ze skutečnosti, že trh práce ovlivňuje stát a řada jeho institucí, které realizují politiku aktivní zaměstnanosti, vyplývá, že trh práce není trhem v pravém smyslu slova, kde se odehrává soupeření nabídky a poptávky po zboží a službách prostřednictvím cen. Trh práce je specifickým trhem z celé řady příčin. Především pracovní síla není jen zbožím, je hendikepována tím, že její možnosti nabídky a volby na trhu práce jsou omezenější než možnosti poptávky po práci. Proto je trh práce označován za asymetrický. Zaměstnavatelé mají větší možnost výběru než zaměstnanci. Handicapy pracovní síly spočívají také v rozdílech fyzické a psychické vybavenosti lidí, v jejich věku, v některých případech i v rasové či etnické příslušnosti, také i v jejich alokaci na trhu práce.

Stát ovlivňuje trh práce systémem pracovně právní legislativy, tripartitním vyjednáváním včetně stanovení minimální mzdy, mzdové regulace, důchodovým zabezpečením s určením věku odchodu do důchodu a délkou školního vzdělání, jeho dostupností atd. Patří zde také délka pracovní doby, regulace práce přesčas, vedlejší pracovní poměry, zkrácené pracovní úvazky, možnosti práce osob v post produktivním věku atd.

Stát ovlivňuje trh práce také regulací mobility, a to především omezením možností cizích státních příslušníků pracovat v České republice např. tím,že uzavírá mezistátní smlouvy se zeměmi, odkud k nám směřuje pracovní síla.

Formování trhu práce v České republice

Při analýze formování trhu práce v České republice je třeba brát v úvahu demografickou situaci, především zastoupení populace produktivního věku. Právě tento faktor ovlivňuje trh práce v současnosti velmi významně.V letech 1990-1994 se zvýšil počet obyvatel o pouhých 30 tisíc osob. Do pracovního procesu však přicházejí mladí lidé narození v letech 1973-1979, což jsou velmi početně silné ročníky, zatímco do post produktivního věku přicházejí lidé narození ve třicátých letech, kdy byla porodnost nízká.

Trh práce se vytvářel v období transformace ekonomiky, kterou představuje jednak restrukturalizace spojená se snižováním primárního a sekundárního sektoru ekonomiky a růst terciéru, jednak transformace vlastnických vztahů a převod majetku do soukromých rukou. K největším strukturálním změnám došlo proto, že se omezil rozsah některých výrobních oborů - zvláště hutního průmyslu, těžby uhlí a železných rud. Ještě větší vliv na vývoj zaměstnanosti měla změna postojů podniků k běžnému hospodaření s pracovními silami. Odstranilo se administrativní zasahování do hospodaření s pracovními silami. Přestal se vytvářet umělý "nedostatek" pracovních sil, odstranil se dřívější diktát nižší nabídky zdrojů pracovních sil. Dochází k volnému pohybu pracujících, k volné konfrontaci nabídky a poptávky. Trh působí na potřebu pracovních sil i na úroveň vynakládaných mezd. Výše mzdy je závislá především na konkrétních výsledcích práce, je však podstatně ovlivňována i cena práce působením nabídky a poptávky po pracovních místech.

Všechny tyto přeměny vyvolaly velké přesuny na trhu práce. Odhaduje se, že pracovní místo změnilo asi 1,5 mil. občanů.

Nezaměstnanost

Novým jevem, se kterým se setkáváme, je nezaměstnanost části obyvatelstva. Přechod k tržní ekonomice byl v České republice poznamenán poklesem počtu ekonomicky aktivních osob. Propuštěni byli především pracující důchodci a významně se také snížila ekonomická aktivita žen.

V České republice se nezaměstnanost měří dvojím způsobem. Tyto propočty míry nezaměstnanosti zjišťují úřady práce, a to: a) z disponibilního zdroje pracovních sil, který vychází z údajů zjištěných statistickými orgány formou tzv."výběrových šetření pracovních sil", nebo b) na základě ekonomicky aktivního obyvatelstva.

Nezaměstnanost u nás postihuje vcelku bez rozdílu staré i mladé. Více než polovina (asi 53%) lidí, kteří jsou bez práce, jsou mladší než 35 let. Mladí lidé jsou v souboru zastoupeni zjevně nadprůměrně. U mužů jde nejčastěji o ročníky těsně po skončení základní vojenské služby, u žen je špička posunuta až do dalšího pětiletého intervalu (25-29 let). Celých 43% žen spadá do rozmezí 25-39 let. V průběhu let 1990-1994 měly ženy trvale vyšší podíl na nezaměstnanosti.

Dalším významným předpokladem úspěchu či neúspěchu na trhu práce je vzdělání. Je požadována stále výrazněji kvalifikovaná, flexibilní a výkonná pracovní síla. Jsou požadováni nejvíce kvalifikovaní pracovníci, ale zároveň i nejméně kvalifikovaní. Téměř třetina zájemců o práci nemá žádnou kvalifikaci, pouze základní školu, a to ne vždy ukončenou. Co se týká délky zaměstnání převažuje střednědobá nezaměstnanost, kdy 60% mužů i žen jsou nezaměstnáni méně než půl roku. Vysokoškolsky vzdělaní lidé nacházejí práci dvakrát rychleji než je průměr.

Regionální trhy práce

Na trh práce nelze pohlížet jako na jeden celek, ale musíme ho sledovat jako soubor regionálních trhů práce. Regionální trhy práce se začaly výrazně diferencovat. Zatímco v jihočeské a západočeské oblasti došlo k rychlému přizpůsobení se podmínkám, relativně vysoká nezaměstnanost se udržela v moravských krajích, zvláště na severní Moravě, kde existuje i v současnosti.

Od konce roku 1993 se mezi regiony s nadprůměrnou nezaměstnaností dostávají také severní Čechy. Specifická je situace v hlavním městě, kde poptávka po práci vysoce překračuje nabídku. Podobná je situace v Mladé Boleslavi, Českých Budějovicích, Jindřichově Hradci, Táboře, Pardubicích, Prachaticích, Domažlicích, Chebu, Karlových Varech, Plzni, Hradci Králové.

V České republice nabídka volných pracovních míst osciluje kolem 80-ti tisíc, tedy na jedno volné pracovní místo připadají dva uchazeči o práci. Ale je řada regionů, kde na jedno místo připadá podstatně víc uchazečů než činí celostátní průměr. Takovými okresy jsou např. Louny, Nový Jičín, Frýdek-Místek, Karviná, Chomutov, Opava, Vyškov. Relativně vysokou nezaměstnaností trpí okresy ostravské aglomerace jako je Karviná se 16,7% nezaměstnanosti, Nový Jičín 13,5% a Bruntál 14,6%.

Regiony Ostrava Karviná Most Teplice Chomutov
Počet nezaměstnaných 1995 14,5% 13,5% 22,6% 17,6% 16,8%
1996 15,1% 16,1% 23,7% 18,9% 16,4%
1997 16,3% 18,4% 22,4% 16,2% 15,1%
1998 17,8% 19,2% 21,1% 16,5% 15,7%
1999 16,6% 18,0% 21,2% 16,7% 16,0%

Úřady práce

Vhodné zaměstnání si občan zabezpečuje za pomoci příslušného územního úřadu práce, pokud si jej nezabezpečí sám. Úřady práce jsou orgány státní správy, řízeny Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR. Působí v okresních městech, někdy mají svou pobočku i v dalších větších městech. Ředitel každého úřadu práce je přímo odpovědný MPSV ČR.

Činností úřadů práce je:
- poskytování informací občanům o možnostech získání zaměstnání, odborné přípravy a rekvalifikace;
- poskytování informací zaměstnavatelům o volných zdrojích pracovních sil;
- vedení evidence volných pracovních míst;
- vedení evidence uchazečů o zaměstnání;
- evidence vydaných pracovních povolení cizinců;
- poskytování hmotného zabezpečení uchazečům o zaměstnání před nástupem do zaměstnání;
- poradenství pro občany a zaměstnavatele v oblasti zaměstnanosti, rekvalifikace;
- zpracování analýz a prognóz, koncepce zaměstnanosti;
- podněcování tvorby volných pracovních míst a podněcování k vytváření společensky účelných pracovních míst a veřejně prospěšných prací;
- kontrolní činnost na úseku zaměstnanosti atd.

Tato aktivní politika zaměstnanosti úřadů práce, včetně rozsáhlé zprostředkovatelské funkce, výrazně napomáhá fungování pracovního trhu. V průběhu jednoho roku prochází evidencí těchto institucí asi 400 tisíc osob, přitom zaměstnání zprostředkují asi 300 tisícům občanů. Podílejí se na vytváření nových pracovních míst, podporují podnikání.

Výsledky transformace z pohledu trhu práce

Pokles zaměstnanosti výrazně zaostal za poklesem výroby. Celkově se zaměstnanost snížila v letech 1990-1994 asi o 10%. Rozsah nahromadění práce dosáhl vrcholu v roce 1992 a od té doby se začal pomalu snižovat.

Pro změny ve struktuře zaměstnanosti byl významný rychlý rozvoj drobného a individuálního podnikání. Aktivity v nich dokázaly absorbovat do hlavního zaměstnání asi 11% celkového počtu zaměstnaných.

V procesu transformace nejvíce ztratil primární sektor (40%) a naopak 20% v relaci k dřívější zaměstnanosti získal sektor terciální. Výrobní sektor u nás zůstal v porovnání se zeměmi EU předimenzován. Na trhu práce znamenaly tyto odvětvové změny úbytek pracovníků v zemědělství a dobývání nerostů o 420 tisíc. V sekundárním sektoru došlo ke snížení zaměstnanosti o 320 tisíc zvláště ve stavebnictví. Nejvýraznější růst terciéru zaznamenal obchod, peněžnictví a pojišťovnictví, ale také veřejná správa. Vzrostla zaměstnanost ve službách spojených s prodejem nemovitostí, s pronájmy, se službami pro podniky, rekreaci, sportem, cestovním ruchem. Pokles zaměstnanosti byl z větší části odčerpán mimo legální trh práce.

Průmyslové odvětví Zemědělství Stavebnictví Strojírenství
Úbytek pracovních míst 1992 420 000 320 000 260 000
1993 405 000 300 000 315 000
1999 280 000 210 000 480 000

Závěr

Ve své písemné práci jsem se pokusil objasnit problematiku trhu práce s výkladem vývoje českého trhu práce a vykreslením základních problémů, se kterými se náš trh práce potýká. Do budoucna jsou na českém pracovním trhu očekávány tlaky spojené s technologickou změnou a modernizací. Teprve ty se patrně projeví rozsáhlejším uvolňováním pracovníků z výrobního sektoru a prověří důkladně absorpční schopnost sektoru služeb.

Trh práce se v České republice jeví jako vyvážený, v některých regionech se projevuje dokonce nedostatek pracovních sil. Je dostatečně flexibilní a politika pracovního trhu je relativně úspěšná. Na rozdíl od ostatních postkomunistických zemí se u nás míra nezaměstnanosti udržuje dlouhodobě nízko, kolem 3%.