Tržní ekonomika

Poptávka
= množství zboží, které jsou kupující ochotni koupit za určitou cenu

§ individuální – poptávka jednoho kupujícího po určitém zboží
§ dílčí – poptávka všech kupujících po jednom druhu zboží
§ agregátní – poptávka všech kupujících po všech druzích zboží (zabývá se jí ekonomie)

faktory ovlivňující poptávku:
§ cena zboží – čím vyšší cena, tím nižší poptávka
§ cena substitučního zboží – může nahradit základní zboží, pokles ceny substitučního zboží znamená pokles poptávky po původním zboží
§ cena komplementárního zboží – tvoří celek, doplňuje původní zboží (auto + benzín), růst ceny komplementárního zboží znamená pokles poptávky po původním zboží a naopak
§ příjmy – růst příjmů ® růst poptávky, ale změna ve struktuře poptávky (kvalitnější zboží)
§ nabídka zboží
§ propagace zboží
§ zvyklosti obyvatelstva

Nabídka
= množství zboží, které jsou prodávající ochotni dodat na trh za určitou cenu

§ individuální – nabídka jednoho prodávajícího
§ dílčí – nabídka jednoho druhu zboží všemi prodávajícími
§ agregátní – nabídka všeho zboží všemi prodávajícími

faktory ovlivňující nabídku:
§ cena zboží – čím vyšší cena, tím větší nabídka
§ cena alternativního zboží – je ho možné vyrábět se stejnými vstupy, není třeba dalších nákladů, zvýší-li se cena alternativního zboží, sníží se nabídka původního zboží
§ náklady na výrobu – preference výroby s nižšími N
§ poptávka
§ změna výrobních podmínek – vytěžení zdroje surovin, zavedení nového druhu materiálu
§
Tržní mechanismus
snaha trhu dostat se do rovnováhy, přiblížit se rovnovážnému stavu
N > P Þ snížení ceny Þ nižší zisk Þ snížení výroby
N = P Þ tržní rovnováha (výjimečná záležitost)
N < P Þ vyšší ceny Þ vyšší zisky Þ růst výroby
N = P
N > P

ekonomické systémy:
§ zvykový systém – rozdělování zboží probíhá na základě zvyklostí, tradic, zkušeností
§ tržní systém – funguje na základě tržního mechanismu (dosahování rovnováhy pomocí cen)
§ příkazový (direktivní) systém – někdo v centru rozhodne (socialistické plánování)
Trh
TRH = místo, kde se setkává poptávka s nabídkou

podle vztahu poptávky a nabídky:
§ trh nasycený N > P
§ trh nenasycený N < P
§ trh rovnovážný N = P

podle místa:
§ regionální– trh na určitém území uvnitř státu
§ národní – obchodování v rámci celého státu
§ světový – obchodování mezi státy

podle vztahu k zahraničí:
§ trh otevřený – země obchoduje se zahraničím, nestanoví žádné překážky
§ trh uzavřený – z důvodů politických, ekonomických (nechce zahraniční konkurenci), zdravotních
§ úplné – dnes výjimečně
§ částečné – neobchoduje se s určitou zemí nebo s určitými výrobky

z hlediska konkurence.
§ konkurenční – na trhu je více výrobců zboží
§ monopolitní

podle předmětu obchodování:
a) trh zboží – obchod se statky a službami
b) finanční trh – obchod s finančními produkty
c) trh práce

b) finanční trh
z hlediska času:
§ krátkodobý – peněžní trh (hotové peníze, krátkodobé vklady a úvěry, krátkodobé cenné papíry)
§ dlouhodobý – kapitálový trh (dlouhodobé vklady a středně a dlouhodobé úvěry, dlouhodobé cenné papíry)
§ devizový trh (trh s valutami, devizami, se zlatem)

z hlediska subjektů
§ bankovní trh (trh hotových peněz, vkladů, úvěrů)
§ trh cenných papírů - primární (první obchodování s cenným papírem, NC) - sekundární (další obchodování s CP, TC)
§ devizový trh (valuty, devizy, zlato)

c) trh práce
§ trh práce – nabídka pracovních příležitostí (poptávka po pracovních silách)
§ trh pracovních sil – nabídka pracovních sil v ekonomice (lidé hledají práci) s růstem mzdy roste množství pracovních sil, ale je to omezené
důchodový efekt – růst mzdy motivuje člověka, aby více pracoval
substituční efekt – mzda přestává být hlavní, člověk nahrazuje motivaci mzdou něčím jiným – volný čas, rodina, zdraví

obecně graf prac. sil graf 1 pracovní síly

trh pracovních sil > trh práce nezaměstnanost

nezaměstnanost:
§ dobrovolná – ten, kdo za daných podmínek nechce pracovat (nemusí nebo nechce chodit do práce)
§ nedobrovolná – ten, kdo pracovat chce, práci nemá a hledá ji, je evidován, míra nezaměstnanosti v ČR je 9 %

MÍRA NEZAMÉSTNANOSTI – kolik % z práceschopných obyvatel je nezaměstnáno

MN = nedobrovolně nezaměstnaní * 100
všechno práceschopné obyvatelstvo

druhy nezaměstnanosti:
§ strukturální – chyba ve struktuře pracovních sil, je řešitelná
a) profesní – nezaměstnanost v určité kvalifikaci (řešení rekvalifikací)
b) regionální – nezaměstnanost v určitém místě (řešení přestěhováním)
§ cyklická – vzniká v souvislosti s vývojem ekonomiky (hlavně ve fázi hospodářské krize), je neřešitelná, musí pomoci stát
§ frikční – dočasná, přechodná, vzniká v důsledku přirozené mobility pracovních sil, jv době mezi školou a prací, hrozí změna v dlouhodobou nezaměstnanost
§ sezónní– v určitých oborech (zemědělství, stavebnictví, cestovní ruch)

dlouhodobá nezaměstnanost:
- déle než jeden rok
- v průměru 10 – 15 % nezaměstnaných je nezaměstnaných dlouhodobě
- ztráta kvalifikace, pracovních návyků
Konkurence
= střetávání nabídek různých výrobců nebo prodejců stejného nebo podobného zboží na trhu

typy konkurence:
§ dokonalá – spíše výjimečná, charakteristická pro ranný kapitalismus, v daném oboru existuje velké množství malých firem, je velmi jednoduché začít v odvětví podnikat, vstup volný
§ nedokonalá – charakteristická pro současnost, v daném oboru existuje jedna nebo několik málo velkých firem

MONOPOLY = firma, která dodává na trh podstatnou část produkce daného zboží, v ČR alespoň 30 % produkce
zákon na ochranu hospodářské soutěže – ochrana státem
monopol omezuje konkurenci, spotřebitel je chráněn antimonopolním úřadem – Úřad na ochranu hospodářské soutěže

nedokonalá konkurence
§ čistý monopol – jediná velká firma (+ malé firmy), např. Telecom
§ oligopol – v odvětví jsou dva a více monopoly, např. mobilní operátoři

druhy konkurence:
§ cenová – konkurence cenou nižší ® cenová válka (dané zboží se dočasně prodává za cenu nižší než náklady)
cenové vůdcovství – firma, která přijde na trh s výrobkem jako první, stanoví cenu a ostatní firmy se musí přizpůsobit
§ necenová – konkurence ve všech vlastnostech zboží kromě ceny a v přidružených službách (barva, tvar, doprava zdarma,...)
§ mimotržní – většinou nezákonná, mimo trh (špionáž, lobování u politiků, rodinní příslušníci vládnoucí strany zasedají ve správních orgánech společnosti)

základní formy monopolů:
tyto dohody jsou nezákonné
§ kartel – nejjednodušší forma spojení podniků, podstatou je, že jednotlivé podniky mezi sebou uzavřou dohodu o obchodních podmínkách a nadále podniky zůstávají právně samostatné (ceny, rozdělení trhů, vztahy k dodavatelům)
§ syndikát – firmy, které nabízejí stejnou produkci se vzdají osobní samostatnosti a vytvoří si jeden odbytový orgán dohromady
§ trast – firmy, které nabízejí stejnou produkci se úplně vzdají samostatnosti a spojí se do určitého celku (IPB)
§ koncern – spojení podniků s různou výrobou
§ konglomerát – spojení firem z různých zemí

Holding
protože monopoly jsou sledovány státem, podniky je začaly nahrazovat holdingem
holder – mateřská společnost, pomocí kapitálové účasti ovládá společnost (dceřinou), která však zůstává právně samostatná

z hlediska struktury holdingové společnosti:
§ pyramidární – mateřská společnost si pořídí CP v několika dceřiných společnostech, dceřiná společnost si pořídí CP ve vnukovských společnostech atd.
§ radiální – holder si kolem sebe vytvoří větší množství dceřiných společností
§ cirkulační – hoder si pořídí podíl v dceřiné společnosti, dceřiná ve vnukovské společnosti, vnukovská v mateřské společnosti – kruh se uzavře

podle předmětu činnosti holdera:
§ čistý holding – mateřská společnost se zabývá pouze správou majetkových podílů v dceřiných společnostech
§ strategický holding – mateřská společnost se zabývá správou majetkových podílů v dceřiných společnostech a vykonává sama svou vlastní činnost
§ obslužný holding – mateřská společnost se zabývá správou majetkových podílů dceřiných společností a vykonává pro ně další obslužné činnosti