- bylo naplánováno, zorganizováno, zjištění potřební pracovníci a nyní je potřeba správně je vést, aby pracovali v žádoucí kvalitě a kvantitě a směrem, kterým lze dosáhnout vytyčených cílů
- vedení – proces ovlivňování lidí takovým způsobem, aby jejich činnost přispívala k dosahování podnikových cílů, je součást řízení a je považována za hlavní náplň manažerské práce
- při vedení jde o schopnost přesvědčovat jiné osoby. Aby se snažili dosáhnout stanovených cílů.
- proces, ve kterém se jeden jedinec (vedoucí) snaží ovlivňovat chování jiných jedinců (podřízených)
- tato teorie pomáhá manažerům při vedení podřízených, autor je psycholog Mc Gregor
1) teorie X – vychází z předpokladů, že pracovník nemá své zaměstnání rád, jediným důvodem k práci je vydělání peněz, má minimum ctižádosti, jeho myšlení je zaměřeno pouze na jistoty, vyhýbá se odpovědnosti, nadřízený musí takového pracovníka neustále kontrolovat a popohánět k práci, tento způsob vedení se nazývá AUTOKRATICKÝ, nebo direktivní
2) teorie Y – vychází z toho, že pracovník hledá v práci uspokojení potřeby, uznání a seberealizace, je zodpovědný a aktivní. Nadřízený pracovník je v tomto případě především rádcem a koordinátorem a jeho styl vedení se nazývá DEMOKRATICKÝ, nebo liberální (svobodný)
- pracovníci typu X a Y představují dva extrémy v chování podřízených, v praxi pracujeme s průměrnými lidmi, každý člověk je jiný a proto je třeba najít u každého pracovníka potřebnou míru skloubení X a Y a tomu podřídit styl vedení
- vedení lidí k určitým pracovním výkonům vyžaduje, aby každý vedoucí vytvořil pro vykonávání práce určité podmínky a předpoklady
1) organizační – přesné vymezení pracovních povinností
2) technické – spočívají v zajištění všeho, co bude potřeba k práci a zajištění vhodných pr. podmínek
- jeden z hlavních nástrojů při vedení lidí, má za úkol sladit osobní zájmy a pracovní úsilí zaměstnance s potřebami celé firmy
- cílem manažerů při vedení lidí by neměla být manipulace s nimi, ale poznání toho, co lidi motivuje k práci
- motivace představuje soubor činitelů, které jsou vnitřními hnacími silami činnosti člověka
- motiv (pohnutka) – popud k určité činnosti
- zdroje lidské motivace – potřeby, zájmy (trvalejší zaměření na určitou oblast) , ideály a hodnoty
- v podnikové praxi se motivace označuje jako stimulace pracovníků
- základní zásady motivace:
a) vyhýbat se rovnostářskému odměňování
b) neopomíjet morální odměňování (pochvala)
c) předcházet chybám včasným upozorněním – vyhýbat se kritice z čistého nebe
d) chválit před kolektivem, kritizovat, trestat mezi 4 očima
e) spravedlnost, nestrannost a přiměřenost
Motivace je ovlivňována
1) vnějšími faktory – právní normy a předpisy
2) vnitřní faktory – dány konkrétním člověkem – osobní cíle, zkušenosti
- Velmi motivační je posilování sounáležitosti pracovníků s firmou
- Manažer by měl uplatňovat otevřenou komunikace o cílech firmy, o dosažených výsledcích a o nedostatcích
- Nadřízený pracovník by měl věnovat mimořádnou pozornost pracovnímu prostředí
- Měl by posilovat zainteresovanost pracovníků na výsledcích firmy (podíl na zisku, akcie)
- motivační řetězec:
potřeby –) přání –) napětí –) aktivita -) uspokojení
Základní motivační teorie -
1) Maslovova teorie hierarchie lidských potřeb
2) teorie cukru a biče – cukr je odměna a bič je trest (ztráta zaměstnání, degradace)
3) teorie očekávání – lidé jsou motivování udělat něco pro dosažení cíle, jestliže jsou přesvědčeni, že to co pro to dělají pomáhá dosáhnout určitého cíle a že jejich práce je prospěšná podniku jako celku
4) teorie ekvity – spravedlivé odměny, mají-li lidé pocit, že jsou odměněni nespravedlivě, snižují množství nebo kvalitu práce
5) Mc Clellendova teorie potřeb – potřeba moci, oblíbenosti a úspěchu
K.a.t.y.
28. prosinec 2012
8 139×
538 slov
