Ve své seminární práci se pokusím přiblížit různé způsoby zahrnování výdajů týkajících se provozu vozidla do základu daně z příjmů. Zmíním jejich význačné náležitosti a také povinnosti z jejich uplatňování plynoucí. Budu se zabývat dopady zahrnutí či nezahrnutí vozidla do obchodního majetku, další část textu věnuji srovnání skutečných výdajů a paušálního výdaje na dopravu. Ke konci pak přejdu k početnímu příkladu, na kterém bych rád ukázal, jaké výhody a nevýhody jednotlivé metody skýtají.
Významný dopad na výši daně z příjmů má rozhodnutí, zda se poplatník vozidlo rozhodne zařadit do obchodního majetku či nikoliv. Obchodním majetkem se pro účely daně z příjmů fyzických osob dle § 4 odst. 3 Zákon o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) rozumí „souhrn majetkových hodnot (věcí, pohledávek a jiných práv a penězi ocenitelných jiných hodnot), které jsou ve vlastnictví poplatníka a o kterých bylo nebo je účtováno anebo jsou nebo byly uvedeny v evidenci majetku a závazků pro účely stanovení základu daně a daně z příjmů“.
Do obchodního majetku může být zařazeno vozidlo, které:
Podle § 24 odst. 2 písm. k) bod 1) ZDP do uplatnitelných výdajů řadíme spotřebované pohonné hmoty a další výdaje související s pracovní cestou a to v prokázané výši. K tomuto účelu vede poplatník knihu jízd, ve které eviduje: datum jízdy, cíl jízdy, účel cesty a ujeté kilometry, dále pak uvádí typ vozidla, jeho SPZ a stav tachometru na začátku a ke konci období.
U vozidla zahrnutého do obchodního majetku jsou taktéž daňově uznatelné výdaje na opravy, údržbu, pojištění, dálniční známku, silniční daň, mytí a čištění a jiné, které musí být poplatník schopen doložit náležitými doklady. Mezi daňově uznatelné výdaje spadají také odpisy hmotného majetku (§ 24 odst. 2 písm. a) ZDP). Podmínky pro uplatnění odpisů jsou blíže popsány v § 26-33 ZDP. Osobní i nákladní automobily řadíme do 2. odpisové skupiny, u níž je doba odpisování 5 let. Poplatník si může vybrat mezi rovnoměrnými (ty se řídí § 31 ZDP) nebo zrychlenými odpisy (§ 32 ZDP). Jak už jejich název napovídá, rovnoměrné odpisy mají po prvním roce lineární charakter, kdežto u zrychlených odpisů je dynamika odpisu roce zprvu vyšší a postupně v dalších letech klesá.
Využívá-li poplatník vozidlo i pro soukromé účely, pak spotřebované pohonné hmoty nesouvisející s podnikatelskou činností nejsou daňově uznatelné. Poplatník je povinen poměrně krátit veškeré provozní výdaje (s výjimkou silniční daně). Poměr krácení se přitom určí jako podíl mezi ujetými kilometry v rámci podnikatelské činnosti a mezi celkovými ujetými kilometry (ať už pro soukromou nebo podnikatelskou potřebu).
Na vozidla v nájmu (bez ohledu na to, zda se jedná o finanční nebo o operativní pronájem) se stejně jako na vozidla zařazená do obchodního majetku vztahuje ustanovení § 24 odst. 2 písm. k) bod 1) ZDP. Mezi uplatnitelné výdaje tedy i v tomto případě patří spotřebované pohonné hmoty a jiné výdaje s pracovní cestou související. Finanční a operativní nájemné je rovněž uplatnitelné, u finančního pronájmu je však stanovena řada podmínek, které jsou blíže specifikovány v § 24 odst. 4 ZDP. Ze zákona například plyne, že minimální dobu nájmu u majetku zařazeného do 2. odpisové skupiny lze zkrátit nanejvýš o 6 měsíců vůči standardní době odpisování. Nejkratší doba trvání leasingové smlouvy tedy vychází na 4,5 roku. Zákon dále uvádí, že převod vlastnických práv k předmětu nájmu mezi pronajímatelem a nájemcem musí následovat bezprostředně po ukončení doby nájmu. Omezující podmínky jsou kladeny i na kupní cenu, která nesmí „být vyšší než zůstatková cena vypočtení ze vstupní ceny evidované u vlastníka, kterou by předmět nájmu měl při rovnoměrném odpisování“.
V souvislosti s finančním pronájmem si dovolím menší odbočku, neboť zde může docházet ke komplikacím u poplatníků, kteří využívají paušálních výdajů, a to v případě, kdy jim končí smlouva o finančním leasingu (s následným odkupem vozidla) a kdy zároveň tyto leasingové splátky nebo jejich část již dříve uplatnili jako daňově účinný výdaj. Jestliže by daňový subjekt totiž chtěl v užívání paušálních výdajů pokračovat i nadále, musel by si jednorázově základ daně o leasingové splátky opět navýšit.
U vozidel nezařazených do obchodního majetku se podle § 24 odst. 2 písm. k) bod 3) ZDP množství daňově uznatelných výdajů pojících se k vozidlu omezuje v podstatě na pouhé dva výdaje – konkrétně na:
Další výdaje související s provozem vozidla už nejsou daňové účinné.
Při nezahrnutí vozidla do obchodního majetku odpadá nutnost, aby kniha jízd přímo vázala na stav na tachometru. Tato skutečnost bývá v praxi nezákonně zneužívána k vytváření fiktivních jízd za účelem získání daňového prospěchu.
Sazba základní náhrady představuje kompenzaci za opotřebení vozidla, a s tím související náklady na opravu a údržbu. Výše sazby základní náhrady za 1 km jízdy byla pro období od 1. ledna 2013 stanovena vyhláškou č. 472/2012 Sb. na nejméně:
Zákon dále uvádí, že nárok na základní náhradu nevzniká u poplatníků, kteří vozidlo v obchodním majetku zahrnuto již dříve měli, případně u těch, kteří ho mají vypůjčené. Stejně tak nelze využít základní náhrady u vozidla, které bylo u poplatníka předmětem finančního pronájmu s následnou koupí, u něhož byť část nájemného uplatňoval jako výdaj na dosažení, zajištění a udržení příjmů. V těchto případech lze tedy uplatnit pouze náhradu výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu.
Celková výše náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty se odvíjí od počtu ujetých kilometrů, nákupní ceny pohonných hmot a průměrné spotřeby vozidla (spočtené jako aritmetický průměr údajů o průměrné spotřebě zapsaných v tzv. velkém technickém průkazu vozidla).
Aktuální nákupní ceny pohonných hmot pro rok 2013 jsou opět uvedeny v již zmíněné vyhlášce č. 472/2012 Sb.:
Dle ustanovení v § 24 odst. 2 písm. k) bod 3) ZDP lze nicméně použít i ceny vyšší, poplatník je však v tomto případě povinen je podložit doklady o jejich nákupu.
| Druh výdaje | Automobil nevložený v OM | Automobil vložený v OM |
|---|---|---|
| Základní náhrada | X | |
| PHM | X | X |
| Silniční daň | X | X |
| Daňové odpisy | X | |
| Oprava a údržba | X | |
| Technické zhodnocení | X | |
| Pojistné | X | |
| Dálniční známka | X (pouze v souvislosti s pracovní cestou) |
X |
| Parkovné | X (pouze v souvislosti s pracovní cestou) |
X |
| Možnost paušálního výdaje na dopravu | X | X |
Zdroj: Ing. Lenka Hejlová
Paušální výdaj na dopravu byl zaveden Novelou č. 304/2009, jež vstoupila v platnost 1. ledna 2010, nicméně prvním obdobím, pro které šlo paušální výdaj uplatnit, bylo již zdaňovací období roku 2009. Výše zmíněná novela přidala do Zákona o dani z příjmů ustanovení o paušálním výdaji a to pod § 24 odst. 2 písm. zt), který paušální výdaje blíže vymezuje.
Výše paušálu je stanovena na 5 000 Kč na jedno silniční motorové vozidlo za každý celý kalendářní měsíc. Paušální výdaj na dopravu v zásadě zahrnuje jen dvě položky a to: pohonné hmoty a parkovné. Při uplatnění paušálu se poplatník fakticky zříká možnosti si výdaje na tyto položky uplatnit:
Naproti tomu - u vozidla zařazeného v obchodním majetku - je možné si další výdaje související s jeho provozem i nadále v prokazatelné výši uplatňovat. Tím mám na mysli zejména odpisy, nájemné, servis, silniční daň atp.
Zajímavé je, že nárok na uplatnění základní náhrady za 1 km jízdy zůstal u vozidla nezahrnutého do obchodního majetku zachován. Kombinace paušálu a základní náhrady se zdá být poněkud nelogická, neboť pokud si poplatník bude chtít základní náhradu uplatnit, bude nucen si i nadále vést evidenci jízd. Asi i proto 1. ledna 2015 nabyde účinnosti novela ZDP, která již zamezí vzájemnému uplatnění sazby základní náhrady a paušálního výdaje na dopravu (§ 25 odst. 1 písm. x) ZDP).
Vedení knihy jízd se však patrně nevyhnou plátci DPH, kteří si budou chtít uplatnit DPH zahrnuté v ceně pohonných hmot jako daň na vstupu.
Poplatník musí splnit několik podmínek, aby si mohl paušální výdaj na dopravu nárokovat. Poplatník jednak musí příslušné vozidlo používat k dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů s výjimkou ostatních příjmů podle §10 ZDP. U fyzických osob tak do úvahy připadají příjmy z podnikání (§7 ZDP) a z pronájmu (§9 ZDP). Zároveň poplatník nesmí vozidlo přenechat k užívání jiné osobě (výjimku však tvoří např. spolupracující osoby či zaměstnanci).
Jestliže poplatník využívá vozidlo i k soukromým účelům, dochází ke krácení paušálního výdaje na 80%, tedy na 4 000 Kč. Stejným způsobem se krátí i ostatní daňově účinné výdaje (např. daňové odpisy , náklady na opravy, pojištění, dálniční známky, výdaje za čištění a mytí, a dokonce i silniční daň).
Zákon také shora omezuje maximální počet vozidel, pro něž je možno paušál využít, na 3 vozidla a to ať už zahrnutá nebo nezahrnutá v obchodním majetku za zdaňovací období. Jako zajímavý se mi v tomto ohledu jeví názor JUDr. Ing. Lubomíra Janouška, který ve svém článku „Kniha jízd versus paušální výdaj na dopravu“ zmiňuje, že v případě, že by například poplatník už používal k podnikání 3 vozidla, u všech aplikoval paušální výdaj na dopravu, a v průběhu zdaňovacího období se rozhodl jedno vozidlo odprodat a nahradit jej novým, mohlo by toto nově nabyté vozidlo být považováno za čtvrté vozidlo v rámci daného zdaňovacího období. A nešlo by tak tak pro něj uplatnit paušální výdaj, nýbrž by se muselo užít jiných metod zahrnutí do základu daně z příjmů. Možná se však jedná až o příliš doslovný právní výklad tohoto ustanovená.
Další omezující podmínka se týká toho, že pouze jedno vozidlo z maximální tří je možné používat k soukromým účelům (krácený paušální výdaj na dopravu), u dalších 2 vozidel se pak předpokládá, že jsou využívána výhradně k podnikání.
Dle vyjádření ministerstva financí poplatník nesmí v průběhu jednoho zdaňovacího období přecházet z paušálních výdajů na dopravu ke skutečně prokázaným nákladům na pohonné hmoty a parkovné a naopak.
Porovnání jednotlivých způsobů zahrnování výdajů se pokusím demonstrovat na příkladu zahradníka pana Pivoňky (OSVČ). Pan Pivoňka, pro zjednodušení neplátce DPH, si chce pro své podnikání pořídit novou dodávku, která bude sloužit k přepravě materiálu a potřebného zahradnického vybavení z místa jeho práce k zákazníkům. Nyní zvažuje, jaké daňové dopady by nákup nového vozidla představoval.
Pan Pivoňka předpokládá, že:
- výše sazby základní náhrady = 3,60 Kč/km * 1 500 km = 5 400 Kč
- náhrada za spotřebované PHM = 1 500 km * (7 l/100 km) * 36,10 Kč/l = 3 791 Kč
Celkově uznatelný daňový výdaj za 1 měsíc: 5 400 + 3 791 = 9 191 Kč
Celkově uznatelný daňový výdaj za 1 rok: 9 191 * 12 = 110 292 Kč
Jak již bylo zmíněno v předchozí části textu, současná úprava ZDP umožňuje kombinaci uplatnění sazby základní náhrady a paušálního výdaje na dopravu. K 1. lednu 2015 však nabyde účinnosti novelizované znění § 25 odst. 1 písm. x) ZDP, které tuto kombinaci znemožní. Nadále si tak poplatník už nebude moci k paušálnímu výdaji na dopravu ještě uplatňovat sazbu základní náhrady.
Výpočet dle současného znění:
- výše sazby základní náhrady = 3,60 Kč/km * 1 500 km = 5 400 Kč
- paušální výdaj na dopravu: 5 000 Kč/měsíc
Celkově uznatelný daňový výdaj za 1 měsíc: 5 400 + 5 000 = 10 400 Kč
Celkově uznatelný daňový výdaj za 1 rok: 10 400 * 12 = 124 800 Kč
- skutečná roční výdaje na PHM = 45 492 Kč
- výše daňových odpisů v jednotlivých letech:
| Rok | Rovnoměrný odpis | Zrychlený odpis |
|---|---|---|
| 1. rok odpisování | 55 000 Kč | 100 000 Kč |
| 2. rok odpisování | 111 250 Kč | 160 000 Kč |
| 3. rok odpisování | 111 250 Kč | 120 000 Kč |
| 4. rok odpisování | 111 250 Kč | 80 000 Kč |
| 5. rok odpisování | 111 250 Kč | 40 000 Kč |
Celkově uznatelný daňový výdaj za 1. rok v případě zrychleného odpisu:
45 492 + 100 000 = 145 492 Kč
Z výpočtů vyplývá, že se panu Pivoňkovi zřejmě vyplatí vozidlo zahrnout do obchodního majetku. Výše daňových odpisů a skutečné výdaje na pohonné hmoty už samy o sobě převyšují náhrady, kterých by pan Pivoňka mohl využít při nezahrnutí dodávky do obchodního majetku, a to jsem přitom ani nezapočítal pojistné, mytí vozidla, nebo například výdaje na opravy a servis, které by pan Pivoňka mohl také uplatnit.
Rozhodnutí, zda se rozhodnout pro aplikaci rovnoměrných nebo zrychlených odpisů by se nejspíše odvíjelo od předpokládaných výsledků hospodaření, jichž bude pan Pivoňka v následujících letech dosahovat.
Z důvodu daňové optimalizace by pan Pivoňka měl zvážit užití paušální výdaj na dopravu. Skutečná průměrná měsíční spotřeba PHM dosahuje 3 791 Kč, zatímco díky paušálu by si mohl uplatnit 5 000 Kč za každý kalendářní měsíc. Navíc se u pana Pivoňky nedají předpokládat velké výkyvy meziměsíční výkyvy, při nichž by překračoval částku 5 000 Kč. Celkově by si tak mohl navýšit daňově uznatelný výdaj z původních 45 492 Kč za PHM na 60 000 Kč ročně. Souhrnný, daňově uznatelný výdaj by činil: 160 000 Kč
O výhodnosti jednotlivých metod v závislosti na počtu ujetých kilometrů u pana Pivoňky vypovídá následující tabulka.
| Počet ujetých km | Vozidlo nezařazené do OM | Vozidlo zařazené do OM | ||
|---|---|---|---|---|
| - | Sazba základní náhrady a náhrada za spotřebované PHM | Využití paušálního výdaje na dopravu a sazby základní náhrady | Skutečné provozní výdaje | Paušální výdaj na dopravu a ostatní provozní výdaje |
| 1 500 km | 110 292 Kč | 124 800 Kč | 145 492 Kč (*) | 160 000 Kč (*) |
| 2 000 km | 147 048 Kč | 146 400 Kč | 160 648 Kč (*) | 160 000 Kč (*) |
| 3 000 km | 220 572 Kč | 189 600 Kč | 190 972 Kč (*) | 160 000 Kč (*) |
| 4 000 km | 294 096 Kč | 232 800 Kč | 221 296 Kč (*) | 160 000 Kč (*) |
| 5 000 km | 367 620 Kč | 276 000 Kč | 221 296 Kč (*) | 160 000 Kč (*) |
* Možné navýšit o další výdaje spojené s provozem vozidla: výdaje na opravy, servis, mytí, čištění, pojistné atp.
Je třeba rovněž vzít v potaz, že výši uplatnitelných výdajů u vozidla zařazeného do obchodního majetku znatelně ovlivňují daňové odpisy. Z tabulky je taktéž patrné, že skutečné provozní výdaje na PHM se stávají oproti paušálu na dopravu (5 000 Kč/měsíc) výhodnějšími po ujetí cca 1980 a více kilometrů.
Ještě se pokusím nastínit, jak by se situace změnila, pokud by pan Pivoňka průměrně najezdil 2 500 km měsíčně, z toho však 40 % z celkového počtu pro soukromé účely (tedy 1 500 km v podnikání, 1 000 km pro osobní spotřebu).
U vozidla vozidlo nezařazeného do obchodního majetku by se nic nezměnilo, neboť počet ujetých kilometrů pro podnikatelskou činnost zůstává neměnný (1 500 km).
Celkově uznatelný daňový výdaj za 1 rok by tedy opět činil: 9 191 * 12 = 110 292 Kč
Výpočet dle současného znění:
- výše sazby základní náhrady = 3,60 Kč/km * 1 500 km = 5 400 Kč
- krácený paušální výdaj na dopravu: 4 000 Kč/měsíc
Celkově uznatelný daňový výdaj za 1 měsíc: 5 400 + 4 000 = 9 400 Kč
Celkově uznatelný daňový výdaj za 1 rok: 10 400 * 12 = 112 800 Kč
Při uplatnění skutečných nákladů by se sice nezměnily roční výdaje na PHM (45 492 Kč), nicméně odpisy a veškeré další provozní výdaje (s výjimkou silniční daně) by se musely krátit o 40 %. Kupříkladu zrychlený odpis za 1. rok by šel uplatnit jen v 60 000 Kč výši.
Souhrnný daňově uznatelný výdaj za 1. rok: 45 492 Kč + 60 000 Kč = 105 492 Kč
V této chvíli se opět nabízí využití paušálního výdaje na dopravu. Základní měsíční paušál se sice kvůli soukromé spotřebě musí zkrátit o 20% na 4 000 Kč měsíčně. Na druhou stranu zbylé provozní výdaje, a to ani odpisy (§ 28 odst. 6 ZDP), by se již nemusely krátit o 40 %, ale jen o 20 %, což by mohlo přinést jistou úsporu. Například zrychlený odpis za 1. rok by se tak mohl uplatnit v 80 000 Kč výši.
Souhrnný daňově uznatelný výdaj za 1. rok: 48 000 Kč + 80 000 Kč = 128 000 Kč
| Počet ujetých km | Vozidlo nezařazené do OM | Vozidlo zařazené do OM | ||
|---|---|---|---|---|
| - | Sazba základní náhrady a náhrada za spotřebované PHM | Využití kráceného paušálního výdaje na dopravu a sazby základní náhrady | Skutečné provozní výdaje | Krácený paušální výdaj na dopravu a ostatní provozní výdaje |
| 1 500 km | 110 292 Kč | 112 800 Kč | 105 492 Kč (*) | 128 000 Kč (*) |
* Možné navýšit o další výdaje spojené s provozem vozidla: výdaje na opravy, servis, mytí, čištění, pojistné atp.
Skutečné provozní výdaje na PHM se stávají oproti krácenému paušálu na dopravu (ve výši 4 000 Kč/měsíc) výhodnějšími po ujetí cca 1 583 a více kilometrů v rámci podnikání.
K závěru bych ještě rád zmínil, že v závislosti na výši marže, s jakou pan Pivoňka operuje, by možná přicházelo do úvahy i uplatnění výdajového paušálu na „ostatní živnost“ ve výši 60 %, ale to už asi příliš zabíhám do teoretické roviny. Nicméně i tato možnost by podle mě mohla mít v jistých případech smysl, neboť procentuální výše výdajových paušálů je nastavena poměrně velkoryse.
Vzhledem k tomu, že náklady na pořízení automobilu a jeho provoz mohou tvořit velkou část výdajů podnikatel, měli by jim poplatníci věnovat zvýšenou pozornost, a v ideálním případě, ji i konzultovat se svým daňovým poradcem. Problematika je velmi rozmanitá, obvykle se nabízí hned vícero řešení a nelze přitom jednoznačně říci, které z nich je lepší či horší. Navíc daňové dopady jednotlivých způsobů uplatňování výdajů spojených s provozem motorového vozidla se mohou značně lišit a to v závislosti na vstupních parametrech. Zejména celkový počet ujetých kilometrů nebo výše daňových odpisů mají obrovský vliv na výslednou podobu základu daně.
bender
23. listopad 2013
6 697×
3425 slov
