Zahraniční obchod

1. Význam zahraničního obchodu
2. Členění zahraničního obchodu
3. Absolutní a komparativní výhody v zahraničním obchodě
4. Zahraniční obchod a politika státu
- nástroje zahraniční politiky
5. Příprava, uzavření a plnění kupní smlouvy
- náležitosti kupní smlouvy
- dodací podmínky
- platební podmínky
6. Financování zahraničního obchodu
7. Rizika v zahraničním obchodě

1. Význam zahraničního obchodu

1) ekonomický
a) doplnění ekonomických zdrojů
b) rozšíření sortimentu na domácím trhu
c) zdroj devizových prostředků
d) nové pracovní příležitosti
e) úspora výrobních faktorů
2) politický (posiluje vztahy mezi státy)
3) kulturní (poznávání způsobu života jiných zemí)

- subjekty zahraničního obchodu můžou být fyzické osoby, právnické osoby, stát
- předmětem zahraničního obchodu jsou zboží, služby, práva (licence, chráněné vzory, autorská práva)

2. Členění zahraničního obchodu

1. 1. Export
a) přímý
- tuzemský výrobce je v přímém kontaktu se zahraničním odběratelem
- vývozce musí mít svoje vývozní zařízení s vyškolenými pracovníky
- užívá se u investičních celků a surovin
b) nepřímý
- vývozce používá prostředníka, tzn. firmu, která se přímo zabývá zahraničním obchodem (MOTOKOV, ŠKOFIN)
1. 2. Import
a) přímý – platí to samé jako u exportu
b) nepřímý

1. 3. Reexport
= nákup zboží v cizině a prodej do třetí země
a) přímý
- reexportér koupí zboží v zahraničí, prodá ho a přímo nechá dopravit do jiného státu
- zboží nevstupuje na území reexportéra
b) nepřímý
- reexportér doveze zboží do své země a odtud ho vyveze do jiné země

důvody reexportu:
- překonání obchodně-politických překážek (vyhýbání se diskriminačním clům nebo zákazu dovozu)
- množstevní rabat při nákupu v zahraničí a pozdější rozprodání v menších částech do jiných zemí

2. 1. Bilance v zahraničním obchodě
- porovnává dovoz s vývozem, a to před započetím vývozu (bilance plánová) a po uskutečnění obchodu (bilance výsledná)
a) obchodní bilance
- zachycuje hodnotu dovozu a vývozu při přechodu zboží přes hranice (naturální nebo peněžní jednotky)
- nezachycují se platby ale skutečný přechod přes hranice
- doklady k sestavení jsou hlášení celnic
b) platební bilance
- zachycuje vztah mezi peněžními příjmy ze zahraničí a peněžními výdaji do zahraničí
- bilanci sestavuje ČNB podle systému mezinárodního měnového fondu

2. 2. Struktura platební bilance
- platby za zboží, služby, důchody (mzdy, penze, renty), transfery (alimenty, dary),
ostatní plnění
- platební i obchodní bilance může být:
1) aktivní
- vývoz je větší než dovoz
- vzniká kladné saldo bilance
2) pasívní
- vývoz je menší než dovoz
- vzniká záporné saldo bilance
3) vyrovnaná
- vývoz se rovná dovozu
- nulové saldo

3. Absolutní a komparativní výhody v zahraničním obchodě

absolutní výhoda = nižší náklady a vyšší produktivita práce vedou k výrobě určitého výrobku za nižší cenu než v ostatních státech
- pro ostatní státy je ekonomičtější zboží dovézt než ho vyrábět dráž
komparativní (poměrná, srovnávací) výhoda = souvisí s omezeností zdrojů každé země
- pro zemi je výhodně vyrábět produkci, u které dosahuje ve rovnání s ostatními zeměmi co největší absolutní výhodu a ostatní výrobky dovážet
- pokud se země při daných zdrojích soustředí na výrobu takového výrobku, kde ve srovnání s ostatními zeměmi dosahuje větší absolutní výhody (nejnižší náklady) a jiné zboží (ve kterém sice také dosahuje absolutní výhodu, ale menší) bude dovážet, bude to pro ni i pro jejího mezinárodního obchodního partnera výhodnější
- některé zboží se dají produkovat jen v některé zemi světa – tyto země mají monopol přírodních a klimatických podmínek oproti ostatním zemím
- některé země jsou schopné dosahovat při výrobě zboží nižší náklady, a tím mohou nabídnout při mezinárodním obchodu lepší cenu (pracovní síla v rozvojových zemích, automatizace v Japonsku)

4. Zahraniční obchod a politika státu
(nástroje zahraniční politiky)

1) nedokumentární
- platba v hotovosti
- hladká platba
- šek
- směnka
2) dokumentární
- dokumentární akreditiv
- dokumentární inkaso

1. 1. Platba v hotovosti
- méně častý způsob placení
- používá se při placení menších částek na výstavách a aukcích
- jsou zde rizika padělku, ztráty, nevýhoda v kurzových rozdílech mezi valutami a devizami
1. 2. Hladká platba
- používá se platební příkaz
- je to jednoduchý a často používaný způsob placení
1. 3. Šek
- majitel běžného účtu může požádat banku o vydání šekové knížky
- šek je cenný papír, na kterém výkazce dává příkaz bance (šekovníkovi), aby zaplatila osobě uvedené na šeku příslušnou částku
- podle výstavce šeku rozeznáváme šeky:
- soukromé (z šekové knížky klienta banky)
- bankovní (vystavuje přímo banka – kvalitní)
- splatnost šeku:
- vystavení v téže zemi – 8 dní
- na stejném kontinentu – 20 dní
- mimo kontinent - 70 dní
1. 4. Směnka
- vydávání a používání směnek se řídí směnečným a šekovým zákonem z roku 1951
- směnka má předepsané náležitosti, ale nemá předepsanou formu
- členění směnek:
a) obchodní – při prodeji zboží nebo služeb
b) finanční – při půjčování peněz

- jiné členění:
a) vlastní – je na nich napsáno „zaplatím za tuto směnku“
b) cizí – je na nich napsáno „zaplaťte za tuto směnku“

2. 1. Dokumentární akreditiv
1) sjednání podmínek akreditivů v kupní smlouvě
- kupující a prodávající se v kupní smlouvě dohodnou na lhůtě akreditivu a pořízení
dokladů
2) otevření (vystavení) akreditivu
- kupující (dovozce) požaduje od své banky otevření akreditivu ve prospěch vývozce
- banka dovozce po zjištění platební schopnosti dovozce akreditiv vystaví a oznámí to dovozci a bance vývozce
- banka vývozce otevření akreditivu oznámí vývozci a vývozce může začít s dodávkou
3) čerpání akreditivu
- vývozce odešle zboží a připraví doklady podle sjednaných akreditivních podmínek a předloží je své bance
- banka doklady zkontroluje a u potvrzeného akreditivu ihned proplatí nebo u avízovaného akreditivu odešle doklady bance dovozce a požádá o zaplacení
- banka dovozce doklady opět zkontroluje a provede platbu bance vývozce
- banka dovozce předá doklady dovozci

- druhy akreditivů:
1) odvolatelný a neodvolatelný
- odvolatelný akreditiv může být zrušen jedním z účastníků
- neodvolatelný akreditiv může být zrušen se souhlasem všech zúčastěných
2) potvrzený a nepotvrzený
- u potvrzeného akreditivu banka prodávajícího přijímá potvrzení banky dovozce
- obě banky jsou vůči vývozci stejně zavázány
- u avízovaného akreditivu banka dovozce dá avízo bance vývozce, že je otevřen akreditiv – banka vývozce nepřebírá žádné závazky
3) krytý a nekrytý
- u krytého akreditivu je částka ihned převedena zahraniční bance
- u nekrytého akreditivu zůstává částka v bance dovozce

2. 2. Dokumentární inkaso
- platební nástroj spojený s předáváním dokladů nebo dokumentů
- nevýhody dokumentárního inkasa – vývozce nemá jistotu, že dovozce zboží odebere a zaplatí (dovozce si kupuje doklady dříve než zboží uvidí)
- výhody dokumentárního inkasa – inkaso je levnější než dokumentární akreditiv

Skutečnosti ovlivňující zvolení platebního nástroje
1) mezinárodní situace
2) druh zboží
3) stav na trhu – rozhodující je převaha poptávky nebo nabídky
4) vztahy partnerů – dlouhodobí obchodní partneři mohou používat levné platební nástroje

Obsah platební podmínky
- subjekty placení (kdo komu platí)
- místo placení
- měna, ve které se bude platit
- doba splatnosti
- způsob placení (druh platebního nástroje)

Subjekty placení
- místní a věřitel
- jejich placení zprostředkovávají banky – tyto banky používají zahraniční účty:
NOSTRO účet – účet české banky u zahraniční banky
LORO účet – účet zahraniční banky u české banky

Bankovní záruka
- bankovní záruku lze požadovat u všech platebních nástrojů
- je to písemné prohlášení banky v záručním listě, že věřitlei zaplatí , pookud tak neučiní dlužník
- bankovní záruka obsahuje:
- na čí příkaz je vystavěna
- ve prospěch koho je vystavena
- částku
- dobu platnosti