Zásobování

- má za úkol zajistit podniku potřebný materiál v optimálním množství, ceně, kvalitě, termínu
- materiál se dodává s určitým předstihem a tudíž musí být skladován nebo JUST IN TIME (právě v čas)
- zásobovací činnost zajišťuje v podniku zásobovací útvar a marketingový útvar
- činnosti, kterými podnik zajišťuje pro svou hlavní činnost potřebný materiál
- cíl – zajistit dostatečné množství, druh, kvalitu materiálu (popř. zboží), výhodnou cenu a ve stanovené lhůtě
- vychází z toho, co a kolik vyrábíme

Zásobovací činnosti
- zajištění veškerého materiálu, surovin, zboží, nedokončených výrobků
- úkolem je zajistit dostatečné množství mater. pro výrobu
- marketing + pořízení + skladování + výdej
1a) zjištění potřeby materiálu + stanovení optimální zásoby
- musíme znát normy (určují optimální množství materiálu potřebného k zhotovení dalších statků nebo služeb; propočítávají se především na ty druhy materiálu, které se nejvíce podílí na spotřebě – u ostat. mater. se normy stanovují odhadem), plánování, spotřebu materiálu, objem výroby
- kromě spotřeby mat. je třeba znát také optimální velikost zásob materiálu, zásoby váží velké fin. prostředky => je třeba mít tak velkou zásobu, aby na jedné straně zabezpečila plynulost výroby, ale na druhé straně, abychom v nich měli uloženo co nejmíň fin. prostředků
- optim. zásobu určujeme podle těchto vzorců:
1) nejdřív vypočteme tzv. časovou normu zásob (ve dnech)
= ½ c + p + t
- c- doba mezi dvěma jednotliv. dodávkami (závisí na druhu mater. vzdálenosti dodav., na způsobu dopravy => čím delší doba, tím větší zásoba), běžná zásoba
- p – pojistná zásoba (vyrovnává případné odchylky v dodávkách nebo ve spotřebě
- t- technická zásoba (vytváří se tam, kde je mater. třeba před výdejem do spotřeby nějak upravit)
2) optimální výše zásob v mater. jednotkách se pak vypočte, když časovou normu vynásobíme proměnou denní spotřebou materiálu (s)
ZO = ČN * s
- vynásobíme-li normu zásob (NZ) cenou za jednotku materiálu (p), dostaneme normu zásob v hodnotovém vyjádření = normaty zásob = NZ *p
1b) nákupní průzkum potřeb a volba dodavatele
- provádí market. útvar, sleduje při něm vývoj trhu surovin, ceny na tomto trhu, na zákl. průzkumu pak zvolí dodavatele (hodnotí se podle ceny, dodací lhůty, dodacích a přepravním podmínek, spolehlivosti dodávek, kvality materiálu)
2) pořízení
3) skladování
4) výdej do výroby

Pořízení materiálu + ocenění materiálu
- příjem oceněn VS
- nákupem – pořizovací cena
- vlastní činností – ve vlastních nákladech

Zásoby materiálu
do materiálových zásob patří:
- suroviny a základní materiál (hmoty, přecházející zcela nebo zčásti do výrobku při výrobním procesu a tvoří jeho podstatu)
- pomocné látky (hmoty přecházející přímo do výrobku, netvoří však jeho podstatu)
- provozovací látky (hmoty, které jsou zapotřebí pro provoz podniku jako celku mazadla,…)
- náhradní díly (předměty určené k uvedení hmotného majetku do původního stavu)
- obaly (slouží k ochraně a dopravě nakoupeného materiálu, zboží a výrobků)
- drobný hmotný majetek (drobné předměty sloužící činnosti podniku krátkou dobu nebo mající nižší cenu, případně oba znaky)
- zboží (předměty nakupené za účelem prodeje
- druhy zásob:
- optimální zásoba – měla by ji vyjadřovat norma zásoby
- zásoba v takové výši, aby zabezpečovala plynulou činnost podniku a
aby celkové náklady s nimi spojené byly co nejnižší
- běžná zásoba (Zb) – zajišťuje předpokládanou spotřebu v období mezi dvěma dodávkami
- její výše kolísá od max. stavu v den dodávky k min. stavu těsně před
dodávkou
- průměrná = maximální zásoba * minimální zásoba / 2
- pojistná zásoba (Zp) – vyrovnává případné odchylky v dodávkách nebo ve spotřebě
- technická zásoba (Zt) se vytváří tam, kde je třeba materiál před výdejem do spotřeby upravit
(třídit, sušit,…)
- celková = běžná + technická + pojistná
- okamžitá – nemáme vůbec sklady
- metoda JUST IN TIME

Normování materiálu
- vyjádření vztahu mezi vstupy do výroby a výrobkem
- význam – využívá se při plánování výroby
- je třeba normovat základní mat., pomocný mat.m, náhradní díly, …
- normování spotřeby materiálu:
1) základní normy:
a) norma spotřeby materiálu – vyjadřuje množství spotřebovaného mat. na jednotku výrobku (kolik g oceli na 1 hřeb)
b) norma výtěžku – vyjadřuje požadované množství výrobků z jednotky materiálu (př. kolik g tuku vytěžíme z 1 l mléka)
2) doplňkové normy:
a) norma odpadu – stanovuje přípustnou velikost odpadu materiálu na jednotku výrobku
b) norma ztrát – stanovuje přípustnou velikost ztrát materiálu na jednotku výrobku
c) norma zmetků – stanovuje přípustný podíl zmetků na celkovém objemu produkce v %

Skladování materiálu
- vstupní kontrola
- kvantitativní a kvalitativní
- úplná a částečná
- smysl – zabránit vadným výrobkům (=>reklamace)
- příjem, uložení, skladování
- pokud při kontrole není zjištěna žádná vada, uloží se zásilka ve skladu (podle povahy materiálu musí být sklad vybaven potřebným zařízením, např. podlážkami, regály, paletami, dopravníky, skluzy, jeřáby, vozíky, vázy,…; skladem může být ohrazený prostor (sklady otevřené), přístřešek (sklady polokryté) nebo budova či hala (sklady kryté))
- odpovědný pracovník vystaví při příjmu příjemku
- výdej materiálu ze skladu
- uskutečňuje se podle potřeby výrobních útvarů, které oznamují své požadavky na výdejkách nebo limitních listech
- výdejka do výroby, při prodeji
- inventarizace
- řádná x mimořádná
- fáze: inventura, inventarizace, vypořádání inv. rozdílů

Evidence materiálu
- faktura, dodací list (při dodání, odběru)
- příjemka (při příjmu materiálu)
- skladní karta (při skladování) – pro každý druh materiálu
- nemusí se vést, pokud podnik vede evidenci o zásobách v PC
- výdejka (při výdeji)
- zápis o vadách (při reklamaci)

Bilance zásobování
- pro optimální skladbu mater. zásob se počítá mater. bilance (slouží taky pro plánování)
konečná zásoba = počáteční zásoba + přírůstky – úbytky
KZ = PZ + P(N) – Ú(S)
N- nákup
S – spotřeba
N = S + KZ – PZ

Hodnocení zásobování
- souhrnný ukazatel hodnotící zásobování– ukazatel vázanosti zásob na jednu korunu produkce (kolik pr. na 1 Kč vázanou v zásobách)
= objem produkce / průměrná zásoba
- počet obrátek = spotřeba / průměrná zásoba
- vyjadřuje, kolikrát se zásoba materiálu obrátí za sledované období ve
spotřebě
- doba obratu = počet dnů za období (360 za rok) / počet obrátek
- vyjadřuje čas potřebný k tomu, aby se zásoba materiálu přeměnila v
následující formu, tj. nedokončenou výrobu