Zásobování

= činnosti, kterými podnik zajišťuje nákup zásob, vytváří a udržuje potřebné zásoby a využívá je
- cílem zásobování je zajistit zásoby v potřebném množství, druzích, kvalitě za výhodné ceny a ve stanovené době
- součástí je i skladování; ve světě Just in time – bez skladování

Zásoby
1. materiálové zásoby:
a) suroviny a základní materiál
b) pomocné látky – netvoří podstatu výrobku
c) provozovací látky – pohonné hmoty, mazadla…
d) náhradní díly
e) obaly
f) drobný hmotný majetek
2. nedokončená výroba – produkt, který prošel několika výrobními operacemi, ale nedá se prodat
3. polotovary – neprošli všemi výrobními operacemi, mohou se samostatně prodávat
4. výrobky – dokončené předměty vlastní výroby, které jsou určeny k prodeji
5. zboží – statky, které podnik nakoupil a v nezměněném stavu je prodává
6. zvířata – ne základní stádo, mladá zvířata, zvířata ve výkrmu, ryby, včelstvo…
- podle způsobu pořízení: nákupem, zásoby vlastní výroby

Činnosti zásobování:
1. marketingový průzkum potřeb a volba dodavatele
marketingový útvar – zabývá se průzkumem trhu materiálu a surovin, sleduje stav a vývoj materiálu, cen, dodací lhůty, spolehlivost dodavatelů, přepravní podmínky, kvalitu

2. plánování materiálových zásob
- plán zásob má většinou podobu bilance, ve které se porovnávají zdroje a potřeby
PZ + dodávka = spotřeba + KZ
počáteční zásoba (PZ) – zásoba očekávaná na začátku plánovacího období
= zásoba ke dni sestavování + oček. nákupy – oček. spotřeby
spotřeba (S) – určuje se z THN a z plánovaného objemu výroby
= THN spotřeby * plán. objem výroby
jednodenní spotřeba = S / 360
konečná zásoba (KZ) – většinou se stanovuje jako normovaná zásoba (NZ) = optimální zásoba, kterou by měl mít podnik k dispozici
NZ - závisí na: a) jak často se mat. nakupuje (dodávkový cyklus)
b) na výši průměrné denní spotřeby (s)
- výpočet vychází: a) z délky dodávkového cyklu (c) ve dnech
b) z délky pojistné zásoby (p) ve dnech
c) z délky technické zásoby (t) ve dnech – při úpravách
d) z jednodenní spotřeby (s) v naturálních jednotkách
zásoba běžná (Zb) – má zajistit přepokládanou spotřebu v období mezi dvěma dodávkami
Z = Zb + Zt + Zp

Průběh výše zásob:
- 20-ti denní dodávkový cyklus
Øz= (z max +z min)
2
z max = (c + p + t) * s
z min = (p + t) * s

Øz = s (0,5 c + p + t)
= s * ČN

NZ – vypočítává se:
a) z časové normy ČN
b) z jednodenní spotřeby s

normativ zásob = norma zásob vyjádřená v penězích

Nákup N
- stanovení výše dodávky: N = S + KZ – PZ
- dodávky musí být tak vysoké, aby stačily pokrýt plánovanou spotřebu a zajistili KZ (NZ), snižuje se o očekávanou počáteční zásobu na začátku plán. období

- zjištěné údaje sestavíme do materiálové bilance:

3. jednání s dodavateli
- při osobních návštěvách, na výstavách a veletrzích nebo na základě písemného či telefonického styku; viz. odbyt

4. právní zajištění dodávek (uzavírání kupních smluv)
- obchodní zákoník rozlišuje velké mn. smluv
- 3 základní druhy: a) sml. o uzavření smlouvy budoucí:
b) kupní sml.
c) smlouva o dílo
Smlouva - právní úkon, při kterém se dvě nebo více stran dohodnou o vzájemných právech a povinnostech plnění, který je určen alespoň obecným způsobem.

ad 1) Tato smlouva má vždy písemnou formu. Podstatné náležitosti:
a) vymezení stran – nejlépe převzít z obchodních rejstříku
b) předmět smlouvy – co, kolik, cena
c) práva a povinnosti smluvních stran – uzavřít v budoucnu smlouvu, možnost penalizace
d) datum, podpis, razítko

ad 2) Formy kupních smluv: písemná, ústní (neprůkazná), důsledným jednáním (samoobsluha), mlčením (na základě objednávky)
Podstatné náležitosti: a) vymezení stran
b) předmět smlouvy – co, mn., cena, druh, zp. platby, termíny dodávek
c) práva a povinnosti
d) datum, podpis a razítko

Rozšiřující znaky kupní smlouvy a smlouvy o dílo:
- z hlediska materiálu: smlouva o dílo – kupující dodá materiál (podstatnou část), dodavatel zpracovává; dílo = zpracování, oprava, údržba
- cena musí být předem určena nebo její způsob stanovení
5. uskutečňování dodávek, příjem materiálu na sklad, kontrola a skladování mat.
uskutečňování – převezení mat. k odběrateli, dopravu uskutečňuje odběratel, dodavatel nebo dopravní podnik; některé dodávky mat. se pojišťují; každou zásilku doprovázejí doklady:
faktura – s dodávkou nebo poštou
dodací list – vždy s dodávkou
nákladní (náložní list) – při přepravě soukromým dopravcem, potvrzení o naložení a dopravení k odběrat.
příjem mat. na sklad – uskutečňuje se přejímkou, skladník kontroluje dodací list – množství a jakost materiálu; při zjištění vady sepisuje „Protokol o vadách“; vzájemně se musí porovnat fa s DL
proplacení- hotovostně, bezhotovostně (pomocí převodních příkazů)
skladování – skladník vystaví příjemku, na skladních kartách eviduje stav mat., výdejku vystaví při výdeji mat. ze skladu
- druhy skladů: otevřený (ohraničený prostor), polokrytý (přístřešek), krytý, speciální (např. mrazící)

6. výdej mat. ze skladu do výroby – na základě výdejky

7. evidence a rozbor materiálových zásob
evidence – vede se na prvotních dokladech (příjemka, výdejka, faktura, zápis o vadách); i na druhotných dokladech (sestavy v počítači)
rozbor – zda hospodaříme se zásobami efektivně, ukazatelé:
1. souhrnné uk. vázanosti: a) ØZ
Q - objem výroby
- kolik je vázaných zásob na 1Kč produkce
b) Q
ØZ -kolik je vyrobeno výkonů z 1Kč zásob
2. uk. účinnosti hosp. se zásobami: a) počet obrátek: PO = S/ ØZ – kolikrát se zásoba mat. obrátí za sled. období ve spotřebě
b) doba obratu DO = počet dnů období/ PO, DO = ØZ*360
- čas potřebný k přeměně v následující formu S

dodavatel odběratel → přejímka → příjemka → skl. karta ←

← výdejka → výdej do spotřeby → výroba →nedok. výroba → polotovar →
výrobek → zboží