Zásobování činnosti podniku

Zásobování je jednou ze základních činností podniku. Součástí oběžného majetku - zásoby.
Logistika:
1. plánování
2. pořizování
3. skladování
4. evidence o materiálu
druhy zásob:
§ materiálu
§ polotovarů a nedokončených výrobků
§ hotové výrobky (projde-li technickou kontrolou)
§ zboží - to co podnik koupí a v nezměněné podobě zase prodá

druhy materiálu:
§ základní materiál - podstata výrobku
§ pomocný materiál
a) pomocné látky- dotváří
b) provozovací látky - slouží k údržbě, např. provoz strojů
§ nakupované výrobky - ihned (bez předělání) se zabudují
§ nakupované polotovary - musí se dotvořit před zabudováním
§ náhradní díly
§ drobný HIM - použití déle než 1 rok, ale cena £ 40 000 Kč (podnik může zařadit i do inventáře Þ projeví se v evidenci, účetnictví)
§ obaly - vratné i nevratné

podle manipulace:
§ křehký
§ hořlavý
§ kapalný
§ radioaktivní
§ aj.

podle technických znaků:
§ sklo
§ papír
§ dřevo
§ železo
§ aj.

podle odvětví původu:
§ chemický materiál
§ stavební materiál
§ textilní materiál
§ aj.

Protože je materiál součástí oběžného majetku, zjišťují se u něj dva ukazatele:

Rychlost obratu
jak podnik používá svá aktiva
ideál: co nejvyšší počet obrátek
kolikrát se za sledované období obrátí …..

ROmat = S (počet obrátek)
HN

ROvýrobků = celk. objem prodeje
prům. zásoba
ROnedok. výroby = výrobní náklady
prům. zásoba

ROoběžn. majetku = celk. tržby
prům. zásoba
Doba obratu
jak dlouho trvá jedna obrátka daného druhu oběžného majetku
ideál: co nejkratší doba

počet dní ve sled. období (dny)
RO

RO rychlost obratu - počet obrátek ve sledovaném období
DO doba obratu - jak dlouho trvá jedna obrátka (od materiálu zpět k materiálu)
HN průměrná zásoba
S celková spotřeba za sledované období
obrátky.....materiál Þ výrobky Þ pohledávky Þ peníze Þ materiál Þ....
1, Plánování
Spotřeba
S spotřeba
Q objem výroby
THN technicko hospodářská norma spotřeby materiálu (množství materiálu na jednotku výroby)

S = Q * THN (nat. jednotky)

Zásoba
§ na kolik dní má zásoba v průměru vystačit (časová norma)
§ kolik denně spotřebujeme materiálu (s)

ČN časová norma - průměrný počet dní, na které má podniku zásoba vystačit zásoba materiálu na skladu
s kolik denně průměrně spotřebujeme
c dodávkový cyklus - jak často nám materiál dochází, doba mezi dvěmi pravidelnými dodávkami
běžná zásoba - zásoba, která nám vydrží mezi dvěmi dodávkami
t technologická zásoba - jestli a jak dlouho trvá příprava materiálu před zpracováním
p pojistná zásoba - rezerva pro případ, že mi dodavatel včas nedodá zboží, velikost záleží na zkušenostech podniku s dodavatelem
HN hmotná norma - kolik průměrnou velikost zásob materiálu v naturálních jednotkách
NZ normativ zásob - kolik peněz má podnik v průměru vázáno v zásobách materiálu

ČN = 1/2c + t + p (dny)
HN = ČN * s (naturální jednotky)
NZ = HN * cena ze jednotku materiálu (koruny)

Velikost dodávek
plánování dodávek
§ stanoví kolik mat. si má koupit Þ velikost dodávek
§ v kolika dodávkách Þ počet dodávek

Bilance materiálu - dvě strany, které se musí rovnat

Zdroje Užití
ZP - počáteční zásoba I spotřeba - S
( co jsme už měli) I konečná zásoba - ZK
D - dodávky I (co zbylo z činnosti)
=

Zp + D = S + ZK
D = S + ZK - Zp
S = Q * THN
Zk = HN

Zp (očekávaná zásoba) = současná zásoba + očekávané dodávky do začátku plánovaného období - plánovaná spotřeba do konce tohoto období
Do optimální dodávka - optimální velikost 1 dodávky
Ndop - náklady na dopravu jedné dodávky
Nskl - náklady na skladování jednotky materiálu za celé plánované období

Do = ^ 2D * Ndop
Nskl

Kolik dodávek by mělo přijít, aby nás to vyšlo co nejlevněji.

Počet dodávek = D/Do
2, Pořizování
způsoby pořízení
§ nákup
§ vl. výroba - aktivace
§ jinak (dar, dědictví, výměna)
Pořízení nákupem
a) nákup začíná uzavřením kupní smlouvy s dodavatelem (název, dodavatel, odběratel, předmět dodávky, datum, cena, množství, způsob placení Þ obchodní zákoník)
b) doprava materiálu - dohodnout kdo bude přepravcem, protože ten odpovídá za materiál po celou cestu a musí nahrazovat škody:
§ dodavatel
§ odběratel
§ veřejný přepravce
c) převzetí ...+ skladování
d) zaplacení - faktura (druh, množství, cena za jednotku, celková cena, doba splatnosti)
3, Skladování
§ převzetí na sklad, nutná kvantitativní i kvalitativní kontrola podle dodacího listu
§ uložení
§ ochrana
§ výdej do výroby
4, Evidence
příjemka, skladní karta, výdejka - vytváří si podnik sám
dodací list, faktura - přijdou od dodavatele
analytická evidence - skladní karta - záznam přírůstků a úbytků, ihned se dopočítává současný stav

zásobování organizace:
§ centralizované - veškeré zásobovací činnosti jsou na jednom místě, hl. malé podniky, podniky bez poboček
§ decentralizované - každá pobočka si dělá zásobovací činnosti sama, hl. velké firmy, místně oddělené pobočky, když každá potřebuje jiný materiál
§ kombinované - na jednom místě se plánuje a pořizuje, ale pobočky skladují a evidují samy
§ just in time - zásobování rovnou do výroby bez tvoření zásob ve skladu. Nevýhodou je možnost zastavení výroby a náročná organizace. Ušetření nákladů za provoz skladů, výplat, vyhnou se poškození při manipulaci. V ČR se téměř nepoužívá. Např. mlékárenský průmysl.