Živnostenské podnikání a právo

Podnik – základní hospodářský článek národní hospodářství plnící určité cíle a vykonávající různé funkce:
= má ekonomickou samostatnost
- samostatně hospodaří – ze svých výnosů hradí náklady a dosahuje zisku
- na trhu vystupuje jako samostatný subjekt
- své zdroje (kapitál) používá k zajištění svých cílů bez přímých vnějších vlivů
- samostatně si určuje předmět své hospodářské činnosti
= má právní samostatnost
- podnik vystupuje vůči svému okolí pod svým jménem
- má právní subjektivitu (způsobilost být účastníkem právních vztahů tj. mít práva a povinnosti vymezené právním řádem a jednat svým jménem – mohou je mít PO nebo FO)

Fyzická osoba = FO – je jednotlivý člověk – občan jako právnický subjekt; každý člověk má 2 druhy právní způsobilosti:
1.) právní subjektivitu – způsobilost k právům a povinnostem – vzniká narozením a zaniká smrtí člověka
výjimky: - subjektivita může být přiznána dítěti ještě nenarozenému, ale musí se narodit dítě živé
- prohlášením soudu za mrtvého – i když se tělo nenajde – je subjektivita odebrána - soud
může osobu prohlásit za mrtvou i bez vystavení a předložení úmrtního listu.
2.) způsobilost k právním úkonům – předpoklad pro podnikání – právo zakládat, měnit a rušit právní vztahy; úplnou způsobilost nabývá osoba až zletilostí – 18 let; Osoby mladší 18 let mohou být účastníky právního vztahu, pouze pokud odpovídá jejich věku a tyto osoby jsou zastupovány rodiči nebo zákonnými zástupci.
Z ekonomického pohledu je FO jednotlivý samostatný podnikatel – podle „Živnostenského zákona“

Právnická osoba = PO – je to skupina osob nebo majetku, kterou právo považuje za samostatný právnický subjekt. Je to uměle vytvořený subjekt, který v právních vztazích jedná jako osoba fyzická a je fyzickými osobami zastupován.
- podstatou PO mohou být:
= věci – mohou být podstatou – finance – to jsou potom fondy, nadace, obce, státní fondy,
- jiné věci – např. nemovitý majetek – podniky, ústavy, územně správní
celky
= lidé – to jsou potom společnosti, družstva, spolky, politické strany, hnutí, církve
= praví to o nich zákon – že jsou PO – České dráhy, Česká televize
- jejich subjektivita vzniká dnem zápisu do Obchodního rejstříku

Podnikání – soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku

VZNIK PODNIKU – PRÁVNÍ SUBJEKTIVITA

Subjekt podnikání (a. s., družstvo, soukromý podnikatel, s. r. o.) nejdříve podá žádost o zápis do „Obchodního rejstříku“ – obsah zápisu:
§ obchodní jméno – název, pod kterým podnikatel činí právní úkony při své podnikatelské činnosti, a pod kterým je zapsán v OR. Obchodní jméno nesmí být zaměnitelné s obchodním jménem jiného podnikatele
§ sídlo, popř. bydliště
§ IČO – identifikační číslo organizace – přiděluje ho podniku rejstříkový soud nebo živnostenský úřad pro snazší zpracování dat o podnicích na počítačích
§ předmět podnikání – činnosti
§ právní forma podnikání – a. s. nebo s. r. o. …..
§ informace o statutárním orgánu – orgán, který jedná za tu danou společnost – uvede se jméno osoby nebo osob, které jsou statutárním orgánem s uvedením způsobu, jakým podnikají). Statutární orgán je jednotlivec = ředitel nebo kolektiv = představenstvo, kteří jsou oprávněni jednat jménem podniku ve všech věcech
§ změny a zánik zapsaných skutečností – např. konkurz – krach, přestěhování firmy;
§ jméno zakladatele
§ výše základního jmění
§ u společníků – výše vkladů každého společníka

Obchodní rejstřík – OR
- je zvláštní veřejná listina, do které každý může nahlédnout a pořizovat z ní výpisy či potvrzení
- zapisují se sem subjekty podnikání, které provádějí podnikatelskou činnost
- PO se zapisují povinně bez ohledu na právní formu
- zahraniční podnikatelé a soukromí podnikatelé = FO s bydlištěm v ČR se zapisují na vlastní žádost
jinak se zapisují do Živnostenského rejstříku,
- vedou je pověřené soudy – okresní soudy v sídle krajského soudu – REJSTŘÍKOVÉ SOUDY – pro východočeský region je OR okresní soud v Hradci Králové
- vznik obchodní společnosti vyplývá ze zápisu do Obchodního rejstříku
- podnik vzniká až po jeho založení

ZRUŠENÍ PODNIKU A JEHO ZÁNIK

- Zákon vymezuje řadu možností zániku podniku.
- Obchodní společnost zaniká ke dni výmazu z Obchodního rejstříku
- zániku předchází zrušení společnosti, které je možno provést různými formami:

Zrušení bez likvidace – jestliže majetek společnosti se všemi pohledávkami i dluhy přejímá právní nástupce. K tomu dochází při
- sloučení společnosti s jiným subjektem – FÚZE – (IPB, Union + Skala),
- rozdělení podniku (Prokopla s. r. o.) – původní podnik zaniká a majetek a závazky přecházejí na nový podnik

Zrušení s likvidací – vstup do likvidace se zapisuje do Obchodního rejstříku
- statutární orgán jmenuje likvidátora – může to být pouze FO
- během likvidačního období je úkolem likvidátora vymáhat pohledávky a zaplatit dluhy a závazky a zpeněžit majetek zrušené společnosti
- ke dni skončení likvidace likvidátor sestaví účetní závěrku a navrhne rozdělení majetkového =likvidačního zůstatku mezi společníky. Před rozdělením majetku společníkům musí být uspokojeny oprávněné nároky všech věřitelů.

Konkurzní řízení – neúspěšně hospodařící obchodní společnost může zaniknout v tomto řízení
= bankrot, krach
- účelem je uspořádání majetkových poměrů dlužníka, který je v úpadku (= po delší dobu není schopen plnit své závazky)
- konkurz – je soudní řízení
- účelem – je poměrně (= v určitém poměru) a podle zákonem stanoveného pořadí uspokojit věřitele z majetku osoby, která je insolventní = likvidní – jste schopni dostát svým závazků okamžitě)
- konkurzní podstata – je to, co dostanou věřitelé
- z konkurzní podstaty jsou uhrazeny pohledávky ve stanoveném pořadí:
1. náklady konkurzního řízení – soud
2. dále soud stanoví konkrétní pořadí věřitelů:
a.) pracovníci – nároky pracovníků z pracovního poměru – dlužné mzdy a pohledávky na
výživné
b.) daně a poplatky – cla, příspěvky na SP a ZP
c.) ostatní pohledávky – jednotliví věřitelé

Konkurz prohlašuje soud na návrh:
§ dlužníka
§ věřitele
§ likvidátora PO
Prohlášením konkurzu je obchodní společnost zrušena, potom teprve následuje zánik.

Vyrovnání – uspokojení věřitelů může být také uskutečněno obyčejným nebo nuceným vyrovnáním
nucené vyrovnání – úpadce (ten, kdo bankrotuje) ho navrhuje v průběhu konkurzu
- v nároku je uvedeno vyrovnání – částka, kolik vyrovnávat
- výhodou proti konkurzu je to, že je to pružnější a rychlejší pro věřitele než čekat na rozhodnutí soudu = ROZVRHOVÉ
obyčejné vyrovnání – toto vyrovnání může proběhnout pouze před prohlášením konkurzu
- dlužník navrhne vyrovnání
- podmínkou je, alespoň 45 % pohledávek bude uspokojeno u věřitelů ve třetí skupině

Problematiku konkurzu a vyrovnání řeší – „Zákon o konkurzu a vyrovnání z roku 1991“

KRITÉRIA ČLENĚNÍ PODNIKU

Subjekty podnikání můžeme členit podle následujících hledisek – podle:
! formy vlastnictví
! právní a organizační formy
! způsobu řízení
! rozsahu působnosti
! zaměření činnosti

Formy vlastnictví – hlediskem členění je vlastnický vztah k majetku

1.) Soukromé podniky – jsou založeny na soukromém vlastnictví majetku
= jednotliví podnikatelé – majetek je vlastnictvím soukromé osoby, která jej vkládá do podnikatelské činnosti – podnikání
= obchodní společnosti – majetek vzniká v podobě podílů při zakládání podniku
- členové tyto podíly vkládají do společného podniku

2.) Družstva – majetek vzniká sdružením prostředků členů – zápisné, vklady – a z hospodaření družstva např. zemědělská družstva, jednota – prodejny

3.) Státní organizace – hospodaří s majetkem státu a dělí se na:
= státní podniky (=hospodářské organizace) – vykonávají takovou činnost, která jim přináší zisk
- zabývají se podnikatelskou činností a státu odvádějí daně
= rozpočtové organizace – své výdaje hradí z příjmů ze státního rozpočtu
- policie, obrana, soudy, úřady, vědecké ústavy, školy, nemocnice
- patří mezi neziskové organizace, protože jejich výdaje i případné příjmy jsou součástí státního rozpočtu např. ZŠ – má výdaje na učebnice, platy učitelů, údržbáře, pomůcek, energie – tyto výdaje
jsou hrazeny z příjmů ze státního rozpočtu. Kdyby měla škola vlastní příjmy – musí je
beze zbytku vrátit do státního rozpočtu – okresní úřady atd.
= příspěvkové organizace – divadla, kina, Česká televize, Český rozhlas, galerie, většina středních a vysokých škol a některé základní školy,
- jejich příjmy (vstupné, nájemné) nestačí pokrýt jejich náklady na vlastní činnost
- rozdíl je hrazen ze státního rozpočtu
- i naše škola – která má příjmy z tělocvičny, státní jazykové školy, automatu

Právní postavení a hospodaření některých organizací upravují zvláštní zákony – Česká pošta, České dráhy, Česká televize, ČTK – Česká tisková kancelář, Český rozhlas

4.) Smíšené podniky – jsou to podniky se zahraničně – majetkovou účastí
- vznikají např. smlouvou mezi PO se sídlem v ČR a zahraničním partnerem

5.) Podniky jiné – církevní organizace, politické strany, zájmová sdružení, nadace
- hospodaří s majetkem svých členů, případně získávají státní příspěvky
- nadace = podnikají podle Občanského zákoníku
= jsou to účelová sdružení majetku FO a PO
= nejsou to organizace, jsou to však PO
= shromažďují věcné a peněžní dary od různých PO a FO a s těmito prostředky hospodaří podle Nadačního zákona
= Paraple, Nadace Olgy Havlové

PRÁVNÍ FORMY, KTERÉ VYMEZUJÍ PODNIKÁNÍ

Podnikání je vymezeno právní normou.
Podnikání se řídí podle zákonů:

Živnostenský zákon – řídí se podle něj nejrozsáhlejší podnikání u nás
- po roce 1989 v ČR začínají podnikat první podnikatelé – a proto byl vydán „Zákon o živnostenském podnikání“ , který je pramenem dnešního „Živnostenského zákona č. 455 z roku 1999 Sb.“
- jsou v něm uvedeny podmínky pro vznik, změnu a zánik živností
- stanovuje podmínky pro provádění kontroly nad živnostenským podnikáním. Tuto kontrolu provádějí kontrolní orgány – ŽIVNOSTENSKÉ ÚRADY
- tento zákon upravuje vztahy mezi státem a podnikatelem
- stanoví důležité podmínky z hlediska veřejného zájmu – ochrana zákazníka a bezpečnosti zdraví, života a majetku.

Obchodní zákoník – zahrnuje ustanovení o podnikatelích, jejich podnikání, obchodních společnostech, družstvech a obchodních závazkových vztazích (=smlouvy)

Občanský zákoník – po 9 novelizacích
- obsahuje právní normy, které upravují majetkové vztahy mezi FO a PO; FO, PO a státem a práva na ochranu osobnosti

Porovnání Obchodního zákoníku a Občanského zákoníku
- obsahuje speciální předpisy - je rozsáhlejší
- týká se obchodních vztahů mezi podnikateli - řeší vztahy všech osob i zákazníků=občanů

PODNIKATEL

- je to osoba, která podnik zakládá a provozuje jeho činnost tzn. spojuje práci (svou nebo zaměstnanců), kapitál a výrobní činitele za účelem dosažení podnikatelského zisku a zároveň uspokojuje potřeby jiných lidí – osob – může to být FO i PO

- podnikatelem může být:
ó osoba zapsaná v Obchodním rejstříku
ó osoba nezapsaná v OR – ale která podniká na základě živnostenského listu
ó osoba podnikající podle zvláštních předpisů – lékaři, advokáti, notáři atd.
ó soukromí zemědělci

- charakteristické znaky podnikatelů:
ó zajišťuje uspokojování potřeb jiných osob a vyrábí pro trh
ó podnikatel je inovátor – inovace = zlepšení – zavádí do výroby nové výrobky, technologie, hledá nové možnosti prodeje,
ó organizátor – trvale organizuje spojení výrobních faktorů – uspořádání strojů, zaměstnanců, kdo bude mistr.
ó ve snaze dosáhnout zisku – přijímat riziko, že se setká s neúspěchem nebo úplně ztratí investovaný kapitál
ó vede účetnictví
ó hospodaří s majetkem

- rizika, které nese podnikatel:
ó pravděpodobnost neúspěchu
ó možnou míru neúspěchu lze snižovat:
= pojištěním majetku
= průzkumem trhu
ó za hospodářská rizika nemá být považováno počínání (činnost), které by ohrožovalo život nebo zdraví lidí

Aby byl podnikat úspěšný, musí:
ó zajistit potřebný kapitál
ó zjišťovat situaci na trhu – o co je zájem – vystihnout mezeru na trhu – GAP
ó sledovat ceny
ó sledovat komu prodávat
ó rozhodovat o tom, v jakém oboru bude podnikat
ó zvážit, kam umístit svůj podnik – centrum, předměstí - periferie
ó zvolit právní formu podniku – zda bude podnikat sám nebo se společníky

Podnikal musí mít v daném oboru potřebné schopnosti a vlastnosti:
ó zdvořilost, taktnost, vědomosti, zkušenosti a organizační schopnosti
ó pracovitost, vytrvalost, pečlivost, potřebu se vzdělávat
ó umět jednat s lidmi, správně se rozhodovat
ó schopnost vyhledat schopné spolupracovníky

OBCHODNÍ JMÉNO

- podnik jedná samostatně pod svým obchodním jménem; v praxi se používá pojem firma
- toto jméno nesmí být zaměnitelné se obchodním jménem jiných podniků
- při založení podniku se OJ zapisuje do „Společenské smlouvy“
- při vzniku se zapisuje do „Obchodního rejstříku“
- podnik se může domáhat ochrany u soudu pokud by někdo používal nedovoleně stejného OJ
- podnik také má nárok na náhradu škody
- Podnikatel provádí pod svým OJ (= firmou):
Ø vykonává svou činnost
Ø podepisuje se při obchodním styku
Ø vystupuje před státními orgány, dodavateli a odběrateli

OJ umožňuje spotřebitelům lepší orientaci na trhu, protože přesně rozlišuje podniky od sebe navzájem a v podvědomí spotřebitele je po řadu let název firmy spojený s kvalitou zboží.

OJ FO (=soukromého podnikatele) musí obsahovat:
§ jméno a příjmení podnikatele
OJ FO může obsahovat:
§ dodatek osobní – např. Jan Malý ml. (syn, dcera, akademické tituly = osobní firma)-
§ dodatek věcný – název podnikatelské činnosti – např. Jan Malý – řeznictví = firma věcná
§ doplnění místa
OJ PO tvoří její název – zpravidla je odvozen z předmětu podnikání; musí obsahovat:
§ označení právní formy = obchodní jméno věcné – TMS a. s. továrny mlýnských strojů
OJ PO může být tvořeno i jako smyšlené – zahrnuje složku osobní i věcnou - užívá se u v. o. s. i s. r. o.
např. Novák a Svoboda – účetní a daňová firma, s. r. o.

JEDNÁNÍ JMÉNEM PODNIKU

- podnik přichází do styku s vnějším světem
- vystupování FO – jedná osobně nebo prostřednictvím zplnomocněného zástupce
- vystupování PO – za PO jedná a zastupuje ji statutární orgán nebo zástupce
= zákon předepisuje pro jednotlivé druhy podniku, kdo je STATUTÁRNÍ ORGÁN:
§ jednotlivec – ředitel nebo jednatel
§ kolektiv – představenstvo u a. s. nebo jednatelé u s. r. o.
= Je-li statutární orgán kolektivní musí být stanoveno, jakým způsobem se utváří jeho vůle a jak se tato vůle projevuje na Venek, a kdo jedná za statut. orgán = předseda představenstva
= každý podnik může mít jen jeden statutární orgán
= při hlasování lichý počet
Nebo jedná ZÁSTUPCE PODNIKU:
1.) vlastní zaměstnanec – může jednat jménem podniku:
F na základě delegace (převedení) pravomocí a je-li to obvyklé v hospodářské praxi
např. pokladník vybírá prostředky z účtů podniku
F cizí fyzická osoba – advokát
F cizí právnické osoba

PLNÁ MOC
- plná moc je projev, kterým podnikatel = zmocnitel prohlašuje určitou osobu za svého zástupce = zmocněnce – je pak osoba, která jedná podle vlastní vůle, ale vznikají mu práva a povinnosti vůči tomu, kdo mu plnou moc udělil.
- musí obsahovat rozsah zmocnění
- 2 druhy:
Ø zvláštní = speciální – je udělena pro určitý právní úkon nebo druh činnosti
Ø generální – platí pro všechny právní úkony a druhy činnosti
- plnou moc může udělit statutární orgán nebo podnikatel
- uděluje se: = tomu, kdo nemá běžné oprávnění
= cizí osobě
= tomu, kdo není statutárním orgánem
= jedné osobě nebo více osobám
= písemnou formou
- zaniká:
Ø provedením určitého úkonu, pro který byla vydána
Ø uplynutím času, na který byla vydána
Ø odvoláním ze strany zmocnitele (podniku)
Ø výpovědí ze strany zmocněnce (ten, komu byla plná moc udělena)
Ø úmrtím zástupce = zmocněnce
Ø zánikem podniku = zmocnitele
Ø uplynutím 3 let od jejího udělení

PROKURA
- je to zvláštní forma plné moci
- nejširší plná moc udělovaná při provozu podnikové činnosti
- prokura je udělena dnem zápisu do Obchodního rejstříku
- prokurista – je zástupce s nejrozsáhlejší plnou mocí
- je oprávněn ke všem úkonům, ke kterým při provozu podniku dochází
- má stejná oprávnění jako podnikatel
- nesmí zcizovat majetek – prodat, darovat
- nesmí ztěžovat majetek – např. hypotékami
- pokud toto oprávnění není výslovně uvedeno udělení prokury právě na tyto činnosti
- jedná za podnik a podepisuje písemnosti tak, že k OJ podniku připojuje svůj podpis
s dodatkem označujícím prokuru (zkratka = dodatek) Jan Malý a. a. (=per prokura)
- náležitosti prokury: = jméno, příjmení, rodné číslo, bydliště podnikatele
= jméno, příjmení, rodné číslo, bydliště prokuristy
= způsob podpisování – OJ podnikatele
dodatek označující prokuru (= a. a.)
podpis prokuristy
= platnost prokury
= podpis zmocnitele

Plná moc X Prokura
- může být udělena kýmkoli - může být udělena pouze podnikatelem
- udělena pro FO i PO - pouze pro FO, vlastní i cizí zaměstnance
- udělena na jakékoli úkony - jenom na úkony při provozu podniku
- nezapisuje se do OR - musí se zapsat to OR
- nositel je zástupce = zmocněnec - nositel = prokurista
- musí obsahovat rozsah zmocnění - nemusí obsahovat rozsah zmocnění

SOUKROMÉ PODNIKÁNÍ JEDNOTLIVCŮ

- provozování živností, které se řídí podle Živnostenského práva:
§ je to soubor právních předpisů v živnostenském podnikání
§ oprávnění k provozování živnosti, které náleží osobě splňující zákonem stanovené podmínky

živnost – charakterizuje zákon jako:
1.) soustavná činnost – stálá, činnost pravidelně se opakující – např. v závislosti na klimatických podmínkách a není to činnost nahodilá
2.) samostatná činnost – podnikatel ji provádí pod vlastním jménem a na vlastní odpovědnost
3.) činnost prováděná za účelem dosažení zisku
- není určující jestli bylo dosaženo zisku, ale je určující, jestli dosahování zisku při této činnosti přichází
v úvahu např. nákup – prodej zboží – 1. rok budu mít zisk, budu provádět činnost pod ala. jménem
atd., ale 2. rok budu stále podnikat pod El. jménem atd., ale nebudu dosahovat zisku = ale je to
stále živnostenské podnikání
- živnost mohou provozovat FO i PO
- osobu opravňuje k podnikání „Živnostenský list“ nebo „Koncesní listina“

Zákon uvádí, které činnosti nejsou živnostmi (= nespadají pod režim živnostenského zákona) i když mají charakteristické znaky živností a při jejich provádění se řídí jiným zákonem. Jsou to:
1.) jsou vyjmuty činnosti, které zvláštní úprava zákona svěřuje výlučně do rukou státu
např. poštovní služby, hospodaření s lihem;
2.) provozování činnosti na základě jiného než živnostenského zákona,
např. činnosti lékařů, léčitelů, psychiatrů, logopedů (vady řeči), veterinářů, advokátů, notářů, tlumočníků, soudních znalců, burzovních makléřů atd. Řídí se např. zákony o advokacii, lékařské komoře, péči o zdraví atd.
3.) za živnost není považována činnost bank, spořitelen, pojišťoven, penzijních fondů, pořádání loterií, námořní doprava, rybolov, televizní vysílání, zprostředkování zaměstnání. Řídí se např. Zákon o zaměstnanosti, výchova a vzdělávání – soukromé školy – obchodní zákoník, Zákon o soukromých školách. Prostituce není živnost, nájem a pronájem bytových a nebytových prostor pokud nejsou spojeny se službami.

- podmínky pro provozování živností:
u všeobecné – musí je splňovat všichni, kdo chtějí podnikat bez ohledu na druh provozované živnosti a musí splnit tyto podmínky:
= dosažení věku 18 let – doložení občanským průkazem
= způsobilost k právním úkonům – doložení občanským průkazem
= bezúhonnost – doložení výpisem z rejstříku trestů, který nesmí být starší 6 měsíců – zkoumá se, zda skutková podstata vykonaného trestného činu má vztah (souvislost) na s vykonávanou živností
v zvláštní – jsou uvedeny v příloze živnostenského zákona
- jsou u jednotlivých druhů živností velmi odlišné – ale jsou to podmínky, které musí
osoba splňovat
- zvláštní způsobilost
- odborná způsobilost – ukazuje vysvědčení o nejvyšším nabytém vzdělání – výuční list,
maturitní vysvědčení, absolvování VŠ, praxe v oboru, vykonání kvalifikační zkoušky +
průkazy – svářečský, k provádění revizí
- tyto podmínky musí být splněny po celou dobu podnikání – např. žádný trestný čin

Neoprávněné podnikání – ten, kdo podniká ne podle Živnostenského zákona, podniká neoprávněně
- např. = bez živnostenského oprávnění
= podniká nad rámec živnostenského oprávnění – např. má oprávnění na nákup a prodej
potravinářského zboží – ale začne prodávat zbraně a střelivo – podniká nad rámec
oprávnění.
= nejsou splněny podmínky zvláštní nebo všeobecné
- Živnostenský úřad kontroluje činnost živnostníků a může udělit pokutu nebo zruší živnost nebo za neoprávněné podnikání nebo porušování zákona může udělit určitou formu postihu - SANKCE

Druhy živností:
1.) OHLAŠOVACÍ - živnosti provozované na základě ohlášení Živnostenskému úřadu, a potom po obdržení živnostenského listu, který je průkazem, má právo vzniká oprávnění) provozovat živnostenskou činnost
a.) řemeslné – musí být splněny všeobecné znalosti a zvláštní znalosti – vyučení v oboru – odborná způsobilost – od 1. 1. 2000 vyučení v oboru, ale nemusí mít praxi; za vyučení je považována rekvalifikace, nemusí být vyučeni – musí ale předložit doklad o 6-lete praxi v oboru.
- výroba a opravy mat. prostředků, kominictví, zednictví, pokrývačství, kovářství, zámečnictví, výroba uzenin a řeznictví, mlékárenství, kosmetické služby.
- řemesla
- hostinská činnost, prodej drogistického zboží
B.) vázané – živnosti, na které osoba potřebuje ještě zvláštní znalosti – odbornou způsobilost ne jenom např. výuční list.
- průvodcovská činnost, výroba a oprava elektroniky, projektová činnost, montáž, opravy, revize plynárenských zařízení, činnost horských průvodců, vyučování řízení motorových vozidel, oční optika.
C.) volné – potřebné všeobecné podmínky
- nejsou nikde vedeny
- broušení nožů, poskytování softwaru, záchranářské služby, ubytovací služby, zastavárny, podnikání v oblasti odpadů a úklid, nákup a prodej většiny zboží –např. potravinářského

Ten, kdo hodlá provozovat ohlašovací živnost, je povinen tuto skutečnost ohlásit živnostenskému úřadu. V ohlášení musí být uvedeno:
FO – jméno a příjmení, bydliště, r. a., místo podnikání a údaj, zda jí soud nebo právní orgán uložil zákaz činnosti, týkající se provozní živnosti
- ohlašuje-li novou živnost – výpis z obchodního rejstříku – OJ, předmět podnikání, IČO, a připojí také výpis z rejstříku trestů a doklad o odborné způsobilosti
PO – OJ, sídlo, právní forma, jméno a bydliště osob, které jsou statutárním orgánem, osobní údaje odpovědného zástupce, IČO, předmět podnikání
- připojení výpisu z rejstříku trestů svého odpovědného zástupce, doklad o odborné způsobilosti, souhlas obce – s umístěním provozovny v obci.

Živnostenský úřad vydá živnostenské oprávnění nejpozději do 15 dnů od ohlášení.

2.) KONCESOVANÉ – není na ně právní nárok
- vyžadují splnění zvláštních podmínek
- průkazem oprávnění je „Koncesní listina“, kterou uděluje příslušný orgán
- kromě splnění všeobecných a zvláštních podmínek musí být splněny ještě podmínky koncese:
= odborná způsobilost
= morální spolehlivost
- posuzuje se ve vztahu k předmětu podnikání se zřetelem na ochranu zdraví, majetkových práv a veřejných zájmů.
- po správním řízení, jehož výsledkem je vydání koncesní listiny – vydává ji příslušné ministerstvo
- žadatel musí splňovat podmínky dané zvláštním zákonem – např. majitel benzínky nemusí být vyučen, ale musí získat povolení ministerstva průmyslu a obchodu a musí se řídit zákonem barvení a značkování paliv a maziv
- výroba, opravy, nákup, prodej zbraní, střeliva, výroba zvlášť nebezpečných jedů, ničení a zneškodňování výbušnin, taxi služba (povolení od Obecního úřadu, magistrátu), letecká doprava, zpracování výbušnin, výuka a výcvik střelby se zbraní, soukromé detektivní kanceláře, pohřební služba

Vydání živnostenského listu stojí Kč 1 000,-- - žádost se podává na místních úřadech
Vydání koncesní listiny stojí Kč 2 000,-- - žádost se podává na ministerstvu

Živnosti se dále dělí podle předmětu činnosti:
1.) Obchodní – koupě a prodej zboží, pohostinství, ubytování, cestovní ruch a poskytování dalších služeb souvisejících s uvedenými činnostmi
2.) Výrobní – výroba a prodej výrobků, nejen svých výrobků, ale i jiných firem, které jsou stejného druhu jako výrobky naše
3.) Poskytující služby – opravy věcí, přeprava osob a zboží, popř. jiné práce

Živnostenské oprávnění zaniká:
ó smrtí podnikatele – když nepokračují v činnosti dědicové
ó zánikem PO
ó uplynutím doby rozhodnuté živ. úřadem – živ. úřad rozhodne o zániku v případě, že podnik závažným způsobem porušuje stanovené podmínky živ. úřadem nebo koncesní listinou

Zápis do živnostenského rejstříku:
ó podnikatelé, kteří mají živnost v územním obvodu jejich působnosti
ó jméno, přímení, bydliště, IČO, druh živnosti
ó podmínky pro provoz živnosti
ó doba platnosti živnostenského listu

Živnostenský rejstřík:
ó je to přehled živností v daném územním odvodu
ó vyhotovuje ho živnostenský úřad a vede v něm evidenci všech živ. listů a koncesních listin
ó zápisy v ŽR nezakládají právní subjektivitu
ó způsobilost vznikne ohlášením nebo vydáním koncesní listiny

Povinnosti podnikatele:
ó co nejúčinněji chránit zdravotní a životní prostředí
ó umožnit zákazníkům ověřit si správnost účtovaných cen a správnost vážení a měření zboží
ó vydávat na vyžádání zákazníkům doklady o zakoupení zboží nebo poskytnutí služby
ó hodnověrně prokázat kontrolorům původ a způsob nabytí zboží
ó dodržování hygienických předpisů – i zaměstnanci
ó mít provozovně inspekční knihu
ó musí vést řádné účetnictví a plnit povinnosti vůči státu
ó uzavřít smluvní pojištění odpovědnosti za škodu vzniklou zaměstnancům při plnění pracovních úkolů nebo v souvislosti s nimi

Pravidla pro provozování živností – které určuje živnostenský zákon:
provozovna - prostor, ve kterém je živnost provozována
- obchod, pozemek, stánek
- musí být označená
- musí být uvedeno OJ, IČO
- určuje pracovníky, kteří jsou odpovědní - musí tam být uvedeno jeho jméno a adresa
- musí být zboží označeno cenami
- a u služeb musí být jejich ceník – aby byla možná kontrola
- vyvěšena doba určena pro styk se zákazníky