Evropanství znamená uvědomovat si vlastnosti a principy Evropy a být na ně ,dle uvážení, náležitě hrdý. V praxi je to téměř nemožné, neboť je obecně známo, že Evropský kontinent byl, je a asi i bude plný protikladů.
Lze vůbec jednotně charakterizovat Evropu? Co společného mají Čech, Španěl, Rus, Turek a Islanďan? Ani jazyk, ani náboženství, nejsou si podobni jak vzhledem, tak myšlením. Téměř 40 let se Evropané nemohli pořádně navštěvovat, čtyřicet let je oddělovala pomyslná čára hlídána po celé své délce vojáky. Proti každé její části byly namířeny jaderné zbraně. A historie? Ta se přece opakuje. Ať už to byl Napoleon, Hitler, Bismarck nebo Lenin. Šlo jen o jedno. Vyřadit ze hry ty ostatní. Řekl bych, že Evropa je příliš malá na to, aby zde ve vzájemné shodě mohly společně vedle sebe existovat takové světové mocnosti jako je Rusko, Velká Británie Německo a Francie.
Navíc jsou v Evropě státy, o kterých se ani pořádně nedá říci, že jsou evropské a přitom na Evropu mají velký vliv. Je to například Turecko, jehož téměř celé území spadá do území Asie a zároveň má a mělo na Evropu velký vliv - hlavně svými tendencemi do Evropy proniknout a to jak mocensky tak nábožensky. Rusko, které se často samo o sobě nazývá zemí protikladů. Ještě nedávno svými chapadly sahalo až do středozápadní Evropy a rozhodovalo o budoucnosti Evropy.
Navíc žijeme v době "globalizace", tedy době, o které se hovoří jak v Japonsku, Americe, tak i v Čechách a která tvoří jakési standardy pro celý svět, kde je vše dovoleno. Smíchává se kultura i zvyklosti v rámci celého světa. Jednotlivé myšlenky se díky moderním vynálezům šíří i do těch nejzaostalejších částí světa. Je to možná právě to, co již dříve proběhlo v evropském měřítku. Byl to přirozený vývoj, neboť je nemožné aby jednotlivé kultury od sebe odděloval pár desítek metrů široký průliv Bospor, říčka Emba nebo pohoří Ural. Šumava taky nemůže oddělit Slovany od Germánů a Dunaj Maďary od Slováků. A nyní není překážkou Středozemní moře ani Atlantský oceán.
A co znamená evropanství pro mě? Já jsem rád, "že jsem a koukám abych byl." Ale uvnitř sebe cítím, že je důležité, že někam patřím. Prostě evropanství pro každého z nás znamená úplně něco jiného, ale chápeme to jako něco, co nás navzájem spojuje. Pokud potkám cizího Evropana v Praze, nebude mě to ani příliš zajímat, ale stane-li se to třeba na dovolené v Brazílii, pokud mu budu rozumět, budu se k němu jistě chovat jako k člověku, který mi je bližší, budu si s ním lépe rozumět. A i když se o evropanství v poslední době více mluví, je to hlavně ve spojení s Evropskou unií a vytvoření jakéhosi protipólu amerikanismu.
Nelze tedy mluvit o evropanství jako o slovníkovém, obecně platném, jednoznačně definovaném pojmu. Je to pouze na vlastním uvážení, na vlastní identitě. O evropanství se nedá mluvit na území Evropy. Ale na americkém kontinentě, nebo ve vzdálené Asii by Evropan evropanství nedokázal zapřít. Potom je asi důležité aby se ho někdo náhodou nezeptal:"Co je to vlastně to evropanství?" Myslím, že kromě toho, že se narodil na území Evropy by těžko ze sebe vydal jasnou odpověď.
5. listopad 2007
5 797×
522 slov