ovlivněn utopickými socialisty (Proudhon, Saint-Simone, Fourier, ekonom Robert Owen)
odmítá cokoli, co se týká metafyziky, máme se zabývat tím co skutečně je, existuje a lze to dokázat
má blízko k utilitarismu (etika) – co nejvíce štěstí pro co nejvíce lidí
Francie
Auguste Comte
měla by existovat věda která se bude zabývat společností a jejím vývojem
sociologie - zakladatel, dává jí název, zavádí statiku a dynamiku společnosti
odmítá psychologii – protože předmět zkoumání je zkoumán sám sebou, a to nelze
díla:
Systém pozitivní filozofie
Kurz pozitivní sociologie
vývoj společnosti rozdělil do 3 stádií:
teologické
lidstvo hledalo odpovědi v nadpřirozených silách od středověku po renesanci (animismus, polyteismus, monoteismus)
metafyzické
od nadpřirozených sil se člověk odklonil k abstraktním silám v přírodě
racionalismus - od renesance po francouzskou revoluci
pozitivní
od revoluce po polovinu 19. století
cílem společnosti je objevit co skutečně řídí život v a tedy i v celé společnosti
aplikace na uspořádání státu - měl by být řízen odborníky (z ekonomie, průmyslu, zemědělství) a vzdělanci (filozofy a sociology) → prosperita společnosti
heslo: „Láska jako princip, řád jako základ, pokrok jako cíl.“
Anglie
předchůdce Comta - Jeremy Bentham - principy utilitarismu
John Stuart Mill
jeho otec byl známý psycholog - zkoušel na něm různé metody
dostal se ke Comtově filozofii a finančně Comta podporoval
uznával psychologii
hledal její místo mezi vědami
je důležitá - zkoumá vědomí, poskytuje informace, jak poznáváme (odpovídá na gnozeologické otázky)
Darwinova teorie - silnější vyhraje a přežije → tato teorie ovlivnila mnoho vzdělanců
Herbert Spencer
považován za největšího anglického filozofa 19. století
tzv. „sociální darwinismus“
díla:
Systém syntetické filozofie
10 svazků, každé dění ve společnosti chtěl popsat pomocí Darwinovy teorie
např. násilí jednotlivce → války → mír → spolupráce v průmyslu
monarchie → aristokracie → demokracie
kritika socialismu
je absolutistická forma - i když všichni pracují pro celek, někdo to musí řídit → vytváří se nová aristokracie (šlechta)¨
každému podle jeho potřeb – každý ví co potřebuje, nemusí pro to nic dělat → utlumení potřeby soutěžit, jít dopředu → brzdí se vývoj ve společnosti
etika na principu utilitarismu
Materialismus
do centra pozornosti se opět dostává člověk (x idealismus řešil ontologické otázky)
Marxismus
Ludwig Feuerbach
náboženství je přechodné období, kdy si člověk promítá do podoby boha své cíle, sny, představy a naděje, to k čemu směřuje, ale nemůže toho dosáhnout = období dětství (nedospělosti)
→ období dospělosti - člověk se spoléhá sám na sebe, uskutečňuje si své sny a přání, podmaňuje si přírodu a využívá ji = ateistické nazírání na svět
Karel Marx
patřil ke starohegelovcům
v Paříži se potkal s Engelsem - navázali v učení na utopistické filozofy (Proudhon, Saint-Simone, Fourier, anglický ekonom Owen)
díla:
Kapitál:
dialektický materialismus
obecná teorie vývoje všeho v univerzu
základem (podstatou) je hmota
cokoliv duchovního je odrazem, výsledkem, produktem (epifenoménem) hmoty
revoluční střety - teze a antiteze, zákon střetávání protikladů, negace negace, u kvantity kvalita
historický materialismus
aplikace na vývoj ve společnosti
vývoj probíhá ve spirále, dialektickou cestou se vracíme do stejného místa ale ve vyšší kvalitě (úrovni)
základem je společenské bytí (všechno materiální), všichni lidé mají potřeby a ty uspokojují statky, statky musíme vyrobit - potřebujeme na to výrobní prostředky a pracovní sílu = společenské bytí
práce je základem výrobních prostředků a vývoje ve společnosti
odrazem toho je společenské vědomí - je produktem činnosti člověka a výrobních prostředků (jsou to zákony, věda, umění...)
proces výroby je hybnou silou ve společnosti a produktem výroby je nadhodnota (zisk), který si rozdělují vlastníci výrobních prostředků → vznikly 2 antagonistické skupiny:
proletariát - vlastní pracovní sílu
kapitalisté - vlastní prostředky, rozdělují si zisk
jak to změnit - všichni budou vlastnit výrobní prostředky
→ beztřídní společnost díky zespolečenštění majetku
vyvlastnění majetku pomocí revoluce - protože nikdo nedá svůj majetek dobrovolně
→ ze začátku se rozdělí všem stejně, potom každému podle jeho potřeb (každý má jiné potřeby, každý má jinou potřebu pracovat...)
! základem je něco hmotného, materiálního → až potom vznikají věci duchovní
ve 20. století navazují 2 směry:
1) revoluční marxismus (revoluční komunismus)
pokračuje v marxismu, např. leninismus, stalinismus, kastrismus, maoismus, peronismus
V.I. Lenin - přechodné stádium diktatura proletariátu
nastává po revoluci, slouží k tomu, aby lidé přešli k ideologii komunismu
2) revizionistický socialismus
nechce revoluci jako cestu, ale postupné změny, které uskutečňuje stát nebo vláda
