Filosofie patristiky

• vznik spojen s křesťanstvím zhruba kolem r. 30 př.n.l.
• pro nižší sociální vrstvy bylo křesťanství přitažlivější než antická filosofie, ale bylo odmítáno vyššími vrstvami a zejména v Římě pronásledováno
• šiřitelé byli zabíjeni a mučeni => větší sympatie a více stoupenců
• 313 n. l. - Milánský edikt (císař Konstantin) – postavil křesťanství na úroveň ostatních náb.
• 380 n. l. - křesťanství vyhlášeno jediným náboženstvím v Římě

Rozděluje se do období:

• patristika - „pater“= církevní otcové - raná = období starších církevních otců
  • do r. 800 - do r. 325 Nicejský koncil
  • vrcholná = mladších círk.otců
    • Augustin Aurelius
  • formování křesťanství, filosofie a konfrontace s antickou filosofií, stanovují se základní dogmata
• scholastika - „schola“ = církevní školy
  • ranná = 9.-12. stol.
    • nová metoda poznání a universalia
    • spor o universálie + diskutační metoda SIC ET NON
  • vrcholná = 13.stol.
    • Tomáš Akvinský
    • víra = nadřazená, ve vědě je náboženství důležitou složkou
  • pozdní = 14.-15. stol.
    • rozklad středověké filosofie → oddělení teologie a filosofie

Ranná patristika (období starších církevních otců)

= apoštolské období - do 325 n.l.

• souvisí se vznikem křesťanství
  • 30. léta v Palestině (součást Římské říše)
  • hlásali rovnost po smrti a spasení
  • odnož judaismu
  • šíří apoštolové, zpočátku málo příznivců
  • původně jako sekta -> zakázané
  • v rozporu s římským náboženstvím - panovník považován za boha
  • nárůst počtu chudých (peníze státu do armády k udržení rozlohy Římské říše) -> odklon od římského náboženství ke křesťanství (nabourání morálky)
  • => pronásledování křesťanů
• církevní otcové = význační myslitelé - šíří křesťanství
  • páter → patristika
  • nejvýznamnější obrácený Žid Pavel z Tarsu - pronásledován a mučen
  • šíří křesťanství, znalí řecké filozofie -> snaží se vysvětlit křesťanství na modelu řecké filozofie
  • obnova morálky díky pokoře a poslušnosti

Rozdíl mezi křesťanstvím a řeckou filozofií

• 313: Edikt Milánský
• 380: křesťanství se stává státním náboženstvím

Apologetové

• učenci, šiřitelé křesťanství
• obrana křesťanství a pronásledovaných
• vymezili shody a neshody pohanského a křesťanského myšlení
• šířili víru mezi vyšší římskou společnost
• museli být vzdělaní v křesťanství i řecké filosofii
• snažili se proniknout mezi bohaté římany
• snažili se vysvětlit křesťanství na modelu řec. fil.
• křesťanství údajně učí to samé, jenom je nadřazené všem ostatním filosofiím
  • Justin Mučedník - „křesťan v plášti filozofie“
    • nejsou v n-té rovině
  • Tertulianus - „Věřím právě proto, že je to protismyslné“
    • = pravda víry stojí nad vírou rozumu
  • Origenés - změna hierarchie věd - teologie na 1. místě
• křesťanství se mělo rozšířit napříč hranicemi a vrstvami
• cílem bylo rozšířit křesťanskou dogmatiku a očistit ji od cizích vlivů
• v rámci křesťanství se rozvíjí proudy přijímající prvky odjinud, „zpronevěření se víře“ –
• hereze = promítání myšlenek z jiných směrů (proudů)
  • zcestné, bludné učení (=> kacířství)
  • -> potřeba čistého křesťanství
  • samo křesťanství vzniklo jako židovská hereze – křesťané byli sektou Židů
  • formy hereze: gnóze - gnosticismus - otázka teodicie = kde se bere na zemi zlo (Bůh je ztělesněním všeho dobra)
  • židovská gnóze - Jahve (Starozákonný Bůh)

Nejznámější hereze

• gnoze
  • základním sporem otázka teodicie = kde se na Zemi bere zlo, jestliže Bůh je dobrý a všemohoucí
  • gnosticismus = pohanské, židovské
  • podle gnostiků existují dva bohové:
    1. Bůh stvořitel (židovský) - stvořil dobro a zlo
    2. Bůh vykupitel (křesťanský Bůh) - stvořil jen dobro
       • spása, vykoupení= nejvyšší dobro, blaženost (jedině od Boha)
       • poznání extatickým myšlením, mystikou
• manicheismus
  • obsahuje prvky perského náboženství zoroastrismus- nejstarší monotheistické náb., ve kterém jsou také dva bohové:
    1. Ahuramazda – bůh dobra, říše světla a naděje
    2. Ahriman – zlý bůh, říše zla, temna
  • život v celém universu je věčný souboj mezi dobrem a zlem
  • podle manicheistů vyhrál a přežil dobrý bůh
  • asketický způsob života
  • byli hodně potíráni
  • když chceme poznat, musíme poznat jen tím, že v sobě poznáme boj
  • dobra a zla
  • o spasení rozhodujeme sami po vzoru Ježíše Krista
• ariánství
  • řešili spor o podstatu bytosti Ježíše Krista a jeho vztah k Bohu otci
  • nejprve byla dvojí jedinost
  • → základní dogma (380)= trojjedinost (podoba) Boha- Otec, Syn a Duch svatý
  • Arius- biskup v Alexandrii, který šířil křesťanství
  • Athanasius- Ježíš Kristus je syn boží a jedna a táž osoba (dvojjedinost)
  • 325 Nicejský koncil → prohlášení za herezi

Vrcholná patristika (období mladších církevních otců)

• bylo třeba vybudovat křesťanskou teorii, aby byla vytvořena hierarchie, systém kř.
• potřeba dát do souladu rozum a víru
• vytvoření pilířů, jednotného učení

Augustin Aurelius (Sv.Augustin)

• považován za tvůrce křesťanské systematiky
• položil základ výlučnosti křesťanství ve středověku
• 354-430
• pocházel se Severní Afriky, kvalitní vzdělání
• matka byla křesťanka, otec pohan
• do 16 lit žil bujarý život, pak byl donucen jít studovat (právo, filosofie, rétorika)
• hledal správnou filosofii (ovlivněn Eklektiky, Novoplatoniky, manicheismem)
• v 37 se setkal s křesťanstvím (biskup Ambrož), které ho oslovilo, nechal se pokřtít a stal se biskupem v Severním Alžírsku
• Díla:
  • Vyznání - celkem 13 svazků (9 autobiografických, 4 souvisí s křesťanstvím)
  • O trojici
  • O svobodě a vůli
  • O obci boží

Proces poznání křesťanství

• absolutní pravda není v našem rozumu, je někde výše (Bůh) → cílem je poznání Boha dormou kontemplace – poznání srdcem

Řeší otázku, kde je pravda?

• měli bychom jít do sebe sama
• „Nechoď ven, jdi do sebe sama, uvnitř člověka bydlí pravda“
• začít s hledáním máme u sebe, do věcí mimo nás se nemůžeme ponořit, zůstáváme na jejich povrchu
• cílem je najít pravdu, na konci je ale smrt→ zemře i naše pravda
• naše skutečné poslání není poznání skutečné pravdy, protože naše pravda není věčná
• otázkou je, kde je absolutní pravda, která je nezávislá na našem vědomí
• podle Augustina je absolutní pravda v Bohu
• pravda se nám zjevuje v Písmu svatém, tato pravda je věčná, nikdy neumírá
• poznání můžeme dojít extatickým ztotožněním se s Bohem- božské osvícení (člověk se od
• všeho oprostí a zůstane jen čisté vědomí, které se spojí s Bohem)

Řeší otázku, je člověk svobodný?

• jsme zatíženi dědičným hříchem
• Bůh stvořil člověka k obrazu svému= svobodného, dal mu svobodnou vůli, ale Adam
• zhřešil→ všichni ostatní jsou zatížení, protože mají předpoklady hřešit → všichni jsou
• předurčeni k hřešení= učení o predestinaci (svoboda vůle)
• jedině Bůh je spásný, pouze on rozhoduje kdo bude zatracen a kdo spasen → výlučnost Boha
• rozhodnutí spočívá na Božím soudu
• naději na spasení mají jen věřící= základní pilíř pro výlučnost církve → začalo „oddělování zrna od plev“ (věřící x nevěřící) → podpora centrálního dogma
• lidé se rozdělují na obec pozemskou a obec nebeskou a celé dějiny jsou jakoby konflikty mezi těmito dvěmi obcemi, přičemž církev je prostředníkem
• nemůžeme si vybrat, zda budeme hřešit, Adam za nás rozhodl → nejsme svobodní

Trojjedinost Boha

• odvozuje od 3 vrstev duše Platona, analogie s lidskou duší (bytí, život, poznání)

Etika

• křesťanství hledá blaženost , která je v obci nebeské
• nemáme zapomínat na život tady→ člověk by měl jednat a chovat se na základě dobré vůle=
• „Lex aeterna“ = nejvyšší mravní zákon
• každý má nejvyšší mravní zákon v sobě, je to schopnost jednat správně, z kterého vyplývají
• nejvyšší ctnosti podle Platona + láska, víra naděje
• člověk by měl při svém chování používat rozum
• cílem je dosažení 7 nejvyšších ctností (moudrost, statečnost, uměřenost, spravedlnost, láska,
• víra a naděje)

Řeší otázku času

• čas není věčný, jelikož čas vznikl až při stvoření, protože jen Bůh je věčný, tudíž dříve nebyl

• obec pozemská a obec boží

Komentáře k referátu Filosofie patristiky

Jméno/Přezdívka:

Komentář:

Odeslat