Filozofie

v Indii, Číně, 2000 – 2500 pnl, myšlení zahrnující společenské náboženské myšlení
Řecko: 7. st. pnl, filozofie zahrnovala veškeré vědění lidstva, orientovala se na přírodu, zabývali se vznikem světa /idealisté, materialisté/, sofisté – zabývají se více člověkem
Postupně se z filozofie vydělují jednotlivé vědy, první definice filozofie
Pythagoras – první vymezení filozofie, dále Sokrates, nejlépe Aristoteles – věda o nejobecnějších vlastnostech věcí
Filozofie: vychází z poznatků ostatních věd, zobecňuje je a dospívá k vymezení nejobecnějších zákonů, poskytuje poznatky konkrétním vědám, možnost vidět problém v širších souvislostech
Metodologie /logos – zákon, věda/ = věda o metodách rozpracovává vědecké metody, analýza, syntéza, pozorování, experiment
Středověk: filozofia an silva teologia, duchovní problémy, úzce spojena s církví, teorie o dvojí pravdě, scholastika
Renesance: znovuzrození antiky, sociální filozofie, návrat k přírodě, zájem o postavení Země ve vesmíru, před tím geocentrický, Koperník – heliocentrický názor, idealistické i materialistické směry
Novověk: Emanuel Kant /Němec/ - velký obrat, 18. st., musí se vycházet z vědomí a to vytváří svět, dává věcem smysl, vnáší řád do světa

Filozofické disciplíny
Ontologie = věda o bytí, základní otázka – ?prvotní = věčná, už tu byla, nezaniká, jen se mění
1. materialisté /hmota, formy energie/
2. idealisté
idealismus: objektivní /myšlení je podstatou, hmota je odvozená, svět – hmota existuje objektivně = nezávisle na vůli subjektu/
: subjektivní /idea je prvotní a svět je závislý na subjektu -> teorie G. Berkelly
„Být znamená být vnímán.“
„Esse est percipi.“ = celý svět je pouze soubor vjemů a počitků člověka -> solipsismus
I+M – podstata světa je jedna = monismus
Dualismus – R. Decartes
Pluralismus
Dialektika – typ vztahů mezi věcmi, souvislosti přístup ke světu, vývoj věcí
§ Objektivní – vlastní proces proměn v realitě, týká se vývoje
§ Subjektivní – odrazem objektivní reality v pojmech, vyjádření vztahů
§ Negativní – snaha popřít existenci pohybu, vycházíme z toho, že pohyb je –> důkaz sporem /eleaté/
§ Antidialektika = opačný přístup
§ Metafyzika – věci ztrnulé bez vývoje, opak dialektiky
Gnozeologie – teorie poznání, subjekt, objekt, možnost poznání
Způsoby poznání:
Smyslové – sensualismus
Rozumové – racionalismus
Zkušenosti - empirismus /širší než sensualismus, opírá se i o sensualismus i o racionalismus/
Agnosticismus – popírá možnost poznání
Antropologie - zaměřuje se na člověka, podstata, středem pozornosti
Logika - nauka o správném myšlení
Etika – nauka o morálce = souhrn pravidel chování, estetika – nauka o krásnu