Filozofie jako věda

(kořeny a vznik vědy, předmět studia, struktura filozofických disciplín a směrů)

• z řec. phileo=milovat, sophia = moudrost => láska k vědění
• kořeny v antickém Řecku
• cíl: vytvořit univerzální světový názor -> najít všeobecnou odpověď na to, co je svět, jak funguje, co je jeho podstatou – nejobecnější poznání světa
• První použil slovo filozof Pythagoras – nedostal se mezi 7 mudrců (moudří) – pouze Bůh je moudrý – nazval se filozofem = milovník vědění
• v ant. Řecku zahrnuje všechno vědění

V současnosti se zabývá:

• vznik
  • podstata a příčina universa (= celý svět; člověk, živé, neživé, Země, to co přesahuje vesmír)
  • podstata = báze = základ = esence
• existence - smysl života člověka, kam to všechno směřuje; poslání, důvod
• vývoj - příčina všeho dění, kdo nebo co je příčinou
• otázka poznání – jsme schopni odpovědět na otázky podstaty světa, smyslu života (rozumem, smysly, vírou)
  • => ptá se ostatních věd na prokazatelné poznatky

• Pythágoras: vytvořil název,
• Immanuel Kant - německý filozof - 18. století
  • formuloval 3 základní filozofické otázky
  1. co můžeme vědět
     • otázka lidského poznání
     • zda můžeme poznat pravdu a jakým způsobem
  2. co máme dělat - řídí něco naše chování nebo my sami vedeme svůj život
  3. v co máme věřit - můžeme věřit něčemu, pro co nemáme důkazy
• filozofie je věda, která má svůj předmět, metody poznání, zahrnuje poznatky ostatních věd a uceluje světový názor

Filozofické disciplíny

1. Teoretická filosofie
   1. ontologie – nauka o bytí (= metafyzika, nauka jsoucnu)
   2. gnoseologie – nauka o poznání
   3. filozofická antropologie – zabývá se podstatou člověka
2. Praktická filosofie
   1. etika – nauka o podstatě chování
   2. poietika – nauka o podstatě lidské tvořivosti
3. Mezní (hraniční) filozofické disciplíny
   1. filozofie práva, filozofie dějin, filozofie náboženství
   2.  na pomezí filosofie a dalších věd

Ontologie

• nauka o bytí, jsoucnu
• bytí
  • = všechno, co existuje (skutečně)
  • = jsoucno
  • můžeme dokázat, že skutečně existuje
• od 18. století – zaměňováno s metafyzikou, syn. „nová metafyzika“ (meta – za, fysis – příroda)
• hledáme, co je podstatou (= esence, substance) jsoucna, důkaz, co ho tvoří

1. otázka: jaké je bytí (jeho podstata)

• 1 podstata bytí – monismus (de Spinoza)
  • hmotná podstata - materialismus
    • empiricky dokazatelná
    • antičtí myslitelé - podstata - voda, oheň, země, vzduch; atom
  • nehmotná podstata - idealismus
    • objektivní (mimo nás)
    • subjektivní (v nás)
• 2 podstaty bytí - dualismus - René Déscartes - osvícenství 18. století
  • dvě na sobě nezávislé a současně existující (hmota a duše)
• ∞ podstat bytí - pluralismus – Liebniz (monády)

2. otázka: jak se vyvíjí bytí (co se děje s podstatou)

• Vyvíjí se, roste
  • determinizmus - vývoj bytí je daný, určený vyšší silou (osudem) a zákonitostmi, Bohem apod.
  • indeterminizmus - vývoj se děje náhodně (není předem dané)

3. otázka: kde se nachází podstata bytí

• transcendentní podstata - mimo tento svět, přesahuje universum, oblast metafyziky
• imanentní podstata - podstata je světu vlastní, bytí obsaženo v celém jsoucnu, ve všem (i uvnitř tohoto světa)
  • panteismus - Bůh je obsažen ve všem -> Bůh je příroda -> příroda je všude kolem nás = Bůh je totožný s přírodou

Gnozeologie = noetika - z řeč.

• nauka o lidském poznání

1. otázka: jakým způsobem poznáváme

• empirismus
  • ​na základě zkušeností
  • zkušenost vzniká smysly = senzualismus - John Locke
  • „Nihil est in intelektu, quod non fuerit in sensus“ = Nic není v mysli, co neprošlo smysli (Locke – názor krajního empirismu, svět = nepopsaný papír)
• racionalismus
  • racio – rozum, pravda leží v rozumu
  • Déscartes - smysly nás mohou klamat - „hůl do vody ponořená, jeví se býti nalomenou“
  • pravda je daná a priori v našem rozumu => na svět přicházíme bez zkušeností
  • rozumem jsme schopni poznat pravdu
• irracionalismus
  • ​cesta poznání mimo rozum a mimo smysly
  • poznáváme např. emocemi (Jean Jacques Rousseau - bůh je, protože já to tak cítím)
  • víra, intuice, mystika, extáze, osvícení, probuzení, kontemplace

2. otázka: co poznáváme?

• pravdu:
  • objektivní - pravda na našem vědomí nezávislá
  • subjektivní - pravda ve vědomí člověka
     
  • absolutní - nezávislá na okolních podmínkách, platná vždy a všude - 1 odpověď
  • relativní - mění se v závislosti na okolních podmínkách
    • tolerance více pravdivých odpovědí
    • => pluralistické pojetí
  • ve filozofii hledáme pravdu objektivní a absolutní

3. otázka: můžeme poznat pravdu? (poznatelnost, je pravda poznatelná?)

• gnostik - ANO
  • pravdu o světě můžeme poznat
  • pravda by byla absolutní objektivní
• agnostik - NE
  • objektivní poznání není možné, nezabýváme se hledáním pravdy
  • skeptik - „pochybovač“- pochybování o tom, že neumíme poznat pravdu, snaží se poznat pravdu, ale není přesvědčen o tom, zda ji pozná

Filozofická antropologie

• filozofická věda o člověku
• snaží se postihnout základní charakteristiku člověka a vymezit jeho postavení ve světě
• člověk si uvědomuje si své místo v čase -> svou smrtelnost
• řeší smysl lidské existence
• základní otázka: co je člověk? - nemůže být nikdy úplně zodpovězena

Komentáře k referátu Filozofie jako věda

Jméno/Přezdívka:

Komentář:

Odeslat