Hinduismus jako byznys - Obchod se smrtí

Obchod se smrtí
Název města „Váranásí“ vznikl už před dvěma tisíci let a je kombinací jmen dvou řek, na jejichž soutoku město leží: Varuny a Asi. Indické Váranásí je zasvěceno bohu Šivovi, a je tak pro hinduisty jedním z nejsvatějších míst. Zemřít ve Váranásí je totéž jako ocitnout se po smrti ihned v nebi. Tam totiž všechny duše, které opustily tělo ve Váranásí, podle hinduistů hned putují. Spočinutím v nebi skončí stále se opakující cyklus reinkarnací (znovuzrození a vtělení) a duše je navždy spasena. Pro ty, kterým se ještě nechce zemřít je tady „cena útěchy“: koupel ve svaté Ganze smývá všechny předchozí hříchy. Pokud je to pravda, pak musí být města po proudu Gangy všemi těmi smytými hříchy pěkně "zasviněna"!

Procházím se po Starém městě a neodbytní rikšisté by mě pořád někam vozili. Připadám si jako návnada, na kterou každý rikšista skočí, jakmile ji spatří. Raději před nimi mizím.
Uličky Starého města jsou jako labyrint, snadno se v nich dá ztratit. Na každém rohu je nějaký chrám, zbytek vyplňují ubytovny a hotýlky. Více než jinde vidím sadhui (svaté muže) a více než kde jinde cítím hinduismus z každé cihly, každého člověka. Všechno živé i mrtvé je tady spojeno s tím velkým byznysem, na kterém se dá tak dobře vydělat - hinduismem.

Hinduismus jako byznys
Ano byznysem. Hindismus se tu zvrhnul v prachobyčejný byznys. Začíná to běžným (a podle mě moc pěkným) zvykem hinduistů obětovat v chrámech květiny. Dají se koupit všude, zejména ale na ghatech na nábřeží, což jsou schody, vedoucí do svaté Gangy.
Ghatů je ve Váranásí několik stovek a slouží k různým účelům: mytí (fyzickému), smývání hříchů, pohřbívání. Nebo také k nastoupení do loďky a projížďce po řece. Loděk je tu hodně a majitelé se o zájemce bezohledně přetahují. Byznys.
Třetí formou byznysu pak je byznys se smrtí. Protože je Váranásí tak prominentním místem smrti, je třeba zajistit, aby se duše opravdu dostala do nebe. K tomu slouží tzv. spalovací ghaty. Ve Váranásí jsou hlavní spalovací ghaty dva.
Na spalovacích ghatech se nesmí fotit.

.Pokud prý chce někdo fotit, stačí když si koupím povolení a má po starostech.

Pozdě v noci (asi o půl jedenácté) a brzo ráno (v půl páté) se z chrámu přes ulici začaly ozývat zpěv a hinduistické mantry. Vše trvalo asi 10 minut, ale skvěle to dokreslovalo atmosféru Váranásí, svatého města, kde se ještě dodržují pravidelné rituály.