Filosofie Staré Indie představuje myšlení pouze Indoárijců, tj. národa, který začal od roku 160 př. n. l. dobývat Indii od severu. Toto období se dá rozdělit do tří významných epoch:
Období Védské (zhruba 1500 - 500 př. n. l.)
Období klasických filosofických systémů (500 př. n. l. - 1000 n. l.)
Období základní čínské filosofie: konfucianismus, taoismus a mohismus
Období Védské (1500-500 př. n. l.)
Védské období má svou tradici v souboru textů, nazývaných védy. Védy (Jejich datace je nejasná, vznik těchto písemných památek se odhaduje asi na 2 000 př. Kr.) obsahují soubory hymnů, průpovědí a obětních formulí, sloužily jako návody náboženských rituálů, byly to de facto příručky indických kněží, kteří v nich uchovávali vše potřebné pro náboženské rituály. Později (cca v 10. století př. Kr.) k nim byly připojeny bráhmany - detailní popisy náboženských ceremonií a jejich symbolického významu. Védy mají čtyři části:
Rgvéda - véd veršů, vědění a chvalozpěvů
Samavéda - véd písní, vědění o melodiích
Judžurvéda - véd obětních výroků
Atharvavéda - vědění o magických formulích
Kromě véd a o něco mladších bráhmanů existují ještě upanišady (nejmladší, vznik se odhaduje na 8. - 5. století př. Kr., jinak tzv. "tajná učení"), které chápat jako soubory filosofických meditací, řazených do védského období. Upanišady rozvíjejí základní ideu indické filosofie - představu jakéhosi koloběhu reinkarnací. Zde je důležité rozlišit pojmy átman a brahma. Átman, osobní jsoucno, je individuální duše, která putuje při reinkarnacích. Brahma, neosobní jsoucno, zhruba přirovnatelné k Bohu, má význam základního principu, síly, jíž podléhá všechna skutečnost včetně božské (Projevem bráhmanu (který byl původně jen jakousi magickou formulí, zaklínadlem, modlitbou) jsou bohové Višnu a Šiva.), nebo také (později) nejvyšší skutečnosti, absolutna, duše světa. Cyklus reinkarnace vede k jasnému cíli - dosáhnout postupně osvobození duše od tohoto cyklu.
Átman se po smrti člověka chce spojit se světovou duší, splynout s božským řádem, v tom mu však brání karma. Karma značí skutky, podle nichž se rozhoduje o posmrtném bytí člověka. Nejvyšší cíl, vykoupení, je dosažen po ukončení koloběhu znovuzrození, jež je možné správným konáním.
Období Védské - shrnutí
Tři základní pojmy: písemné památky, vznikající v období véd ve starověké Číně a jejich stručný popis:
védy: soubory hymnů, průpovědí, náboženských formulí, návodů k náboženským rituálům
bráhmany: podrobnější příručky rituálů z 10. století př. Kr.
upanišady: 8. - 6. století př. Kr.
brahma (neosobní jsoucno, přirovnatelné k bohu)
átman (osobní jsoucno, duše jednice)
Tehdejší společnost se dělila do pěti kast:
šúdrové - výrobci
vaišjové - zemědělci
kšátrijové - válečníci
bráhmani - kněží
parjové - domorodé kmeny, váleční zajatci a otroci
Období klasických filosofických systémů (500 př. n. l. - 1000 n. l.)
Na základě filosofie véd vzniká hinduismus - nejstarší a nejrozšířenější původní indické náboženství. Hinduismus není souvislým systémem, ale rozpadá se do několika filosofických škol.
Džinismus
Džinismus (na základech džinismu je dnes založeno několik sekt, mj. např. Větrem oděni, Bíle oděni, ...) se objevuje taktéž v 6. století př. Kr., vyvíjí se po boku hinduismu. V té době dochází ke změnám v Indické společnosti, prohlubují se rozdíly.
Džinové byli mladíci, jež chtěli spasit svět - odešli od rodin, prodlévali na odlehlých místech v askezi a pak kázali. Jedním z nich byl i Mahávíra Vardhamána. Ten setrval v askezi 12 let, načež kázal, že člověk má dvě složky:
adživa (neoduševnělá hmota, materialistická část pro chod organismu, hmotná složka) a
dživa (individuální, oživená duše, nehmotná složka),
mezi nimiž je pojítko v podobě 8 karmanů. Je na každém z nás, kolik budeme mít zhoubných a kolik nezhoubných karmanů. Osvobození dosáhneme tím, že se zbavíme všech zhoubných karmanů správným životem (tj. o dobru a zlu ve svém životě rozhoduje jedinec sám).
Základní sliby džíny:
Nebrat co není darováno
Nevést nepravdivé řeči
Zříci se světské rozkoše
Nezabíjet nic živé
Buddhismus
Zakladatelem buddhismu je princ Sidhártha Gautama (asi 1 300 př. Kr.), který ve svých 29 letech opustil rodinu a děti, po cestě potkal mnicha a oddává se na 8 let askezi. Na pokraji smrti vyčerpáním se však oddal pravému poznání (meditaci) a v nadlidském vidění uzřel 4 ušlechtilé pravdy, které směřují k vykoupení od utrpení, což je cílem a smyslem buddhismu:
sansára (věčný koloběh života, resp. reinkarnací) je prostoupena utrpením
utrpení má příčinu v žádosti, žízni (žádost vede ke lpění na světě, jsme v něm uvězněni)
odstraněním žádosti odstraníme utrpení (dojde k přerušení věčného koloběhu - sansáry)
cestou k osvobození je osmidílná stezka (pravá víra, pravé myšlení, pravé mluvení, pravé jednání, pravý život, pravé smažení, bdělost a soustředění)
Přerušením sansáry dojde k vyvanutí, člověk už se nenarodí, protože je přerušen koloběh vzniku a zániku = je dosaženo nirvány (V nirváně jsou zcela překonány žádostivost, nenávist a šílenství - tři kořeny zla a utrpení. Nirvána se vyznačuje absencí (neexistencí) vznikání, trvání, změny a zániku.) (nejvyšší cíl všech směrů buddhismu).
Buddhovo učení je shrnuto v sútrách, resp. ve sbírce súter, která se nazývá Tripitakam (tři koše).
Koš kázně - Buddhovy zásady
Koš kázání - soubor učení Buddhy a jeho následovníků
Scholastické nauky (sic!)
Mimo jiné Buddha (Sidhártha) už za svého života říkal: "Pravda je ukryta za slovy."
Pančašíla - patero ctností:
neubližuj živým tvorům
neber, co nebylo darováno
nebuď necudný
neveď prázdné a nepravdivé řeči
nepij opojné nápoje
Buddhismus je ateistické náboženství - bez boha. Buddhisté tvrdí, že svět je složen z ? množství dharm, přičemž ta jsou jen dočasným jevem, který vzniká a zaniká. I duše vzniká a zaniká v čase, neexistuje bůh, ani žádné trvalé bytí. Buddha odmítá uctívání.
V době Buddhovy smrti již existovala struktura mnišských buddhistických řádů a laických následovníků. Do dnešní doby se filosofie buddhismu zachovala ve dvou základních větvích:
Mahájana - velká cesta (velký vůz) - spíše filosofický směr
Hínajána - malá cesta (malý vůz) - spíš mnišská záležitost, původní buddhismus
Dnes je na světě zhruba 150 mil. buddhistů, buddhismus se z Indie rozšířil postupně do Japonska, Tibetu.
Nynější cesta k buddhismu:
Pokora přede všemi tvory
Trpělivost k slabým
Ošetřování nemocných
Touha po míru (vnitřním i vnějším)
Zenbuddhismus
Lpění na slovech nám brání vniknout do pravého smyslu toho, co je míněno, čistá pravda je za tím, co je dáno slovy. Praktikovali trojí ticho při meditaci: ticho při přemítání, ticho během jídla a ticho během koupele. Zenbuddhisté odmítají Buddhu.
Jóga
Jóga je jedním z ortodoxních systémů indické filosofie. Autorem je Patandžalí, který napsal 194 súter (kapitol) ve 4 knihách. Jóga je založena na duši a dualitě, je to spojení všeho dobrého i špatného v nás. Založena na mužské podstatě, na symbolu boje. Existuje 8 stupňů sebepřemáhání:
kázeň - nenásilí, pravdivost, cudnost, stav bez ega, oproštění od hmotných statků
sebekázeň - mravní a duševní čistota
správné sezení
regulace dechu
odpoutání smyslových orgánů od vnějších předmětů
soustředění myšlenek na jeden předmět
nepřetržité opakování slabiky "om", meditace
vytržení ze světa
Tantra
Původně byla součástí hinduismu. Na rozdíl od jógy není založena na dualitě, říká, že vše v člověku je posvátné, není dobré a špatné. Je založena na ženské podstatě, na lásce (nenásilí). Vybízí k zahození ega, k naprosté přirozenosti. Jde o vzájemnou snahu maximálně uspokojit toho druhého.
28. prosinec 2012
9 633×
1118 slov
