Nejstarší filozofická učení - Indie

(védské období, ortodoxní a neortodoxní systémy - materialismus čarváka, džinismus, buddhismus)

Indie - 4 000 - 3 000 př.n.l.

roztříštěná, nejednotná - jednotlivé kmenové svazy -> příklad: náboženské: každý jev má svého boha, rituály
průměrný věk 30 – 35 let, velká úmrtnost dětí, spolupráce s přírodou
výjimečné postavení kněžích, kteří byli uctíváni, nikdy neusilovali o získání světské moci
náročné klimatické podmínky
1900 př.n.l. - ze S pronikají Árijské kmeny -> sjednocují pův. kmeny - nová kultura
védy - nejstarší písemné kulturní památky

Védské období - 1500 - 500 př.n.l.

Období starověké (obd. hymnu) - 1500 - 1000 př.n.l.

Rgvéd
- 1. kniha véd
- nejstarší knižní památka
- popisuje život lidí
- nejstarší hymny - zobrazují běžný život
polyteismus; oslavné písně – kontakt s božstvem a přírodou, chtěli si je naklonit

Období obětní mystiky - 1000 - 750 př.n.l.

zesilují nájezdy Árijských kmenů - až na jih
pochybování ve vztahu k bohům -> úpadek polyteistické víry
vytváří se kastovní systém
- bráhmani - kněží - mají moc vědění, poznání – vzdělanost, mistři, nejvíce vážení
- kšatriové - vládci, vojevůdci, panovníci, nejmocnější
- vajšiové - svobodní lidé, řemeslníci, obchodníci, mající vlastnictví (= střední vrstva)
- šúdrové - minimální majetek, řemeslníci nižší třídy, zemědělci
- podkasty
- mimo kasty - páriové = zapuzení, nedotknutelní
  - nepřijali kulturu Árijských kmenů
  - váleční zajatci, nevolníci, otroci, marginální postavení
  - v době Ghándího - 40 milionů

Období upanišad - 750 - 500 př.n.l.

vzniká poslední část véd - upanišady = nejvyšší vzdělání možné dosáhnout
upanišady = ezoterické (tajné) nauky určené pro úzký okruh lidí
upa = mistr; sad = sedět (=> sedět blízko mistra, naslouchat jeho učení - došel nejdál ve vědění)
jen u mistra je možné dosáhnout vzdělání nejvyššího
smí je číst jenom ti nejvzdělanější (brahmáni)
učení upanišad je základem pro východní filosofii
tajemství spočívá v přizpůsobení se životu
- 2 východiska:
  - teze, že život je utrpení (těžké geo-klimatické podmínky), od porodu až po smrt člověk neustále trpí
  - víra v reinkarnaci = umírá vždy pouze tělesná schránka a duše se převtěluje -» neustále trpí -» cílem filosofie je přerušit reinkarnaci, základem je nesmrtelná duše
pojetí duše:
- vychází z učení BRAHMA a ÁTMÁN, KARMICKÝ ZÁKON (postup mezi kastami)
- Brahma („velká duše světa“) – všechno z něj vychází, vzniká, zároveň je ve všem obsaženo a vše se k němu vrací; Brahma je věčné, bylo vždy a vždy bude
- Átmán - je součástí Brahma
  - cílem je, aby se Átmán spojil s Brahma
  - Mókša = splynutí Brahma a Átmán
upanišady skrývají klíč k přerušení reinkarnace (= nejtajnější učení
reinkarnace - založena na karmickém zákoně
- na konci života se člověku sečtou všechny skutky (= karma), které vykonal -» reinkarnace výš nebo níž
- pokud se duše převtělí do kamene -» nemůže vykonávat dobré ani zlé skutky -» duše uvězněna navždy
MÁJA = svět a vše kolem nás je iluze, proto nemá smysl je jím zabývat, důležitá je pouze duše, která je věčná

cesta askeze (= odříkání):
- období žáka – chlapci se do 20 let učí v klášterech
  - šel domů a pracoval
  - zůstal v učení
- období hospodáře - muž pracuje a plodí děti
- období odchodu do lesní samoty - zříkání se všech nepotřebných věcí pro život, přemítání o přerušení řetězce reinkarnace
- období odříkání tělesné schránky - tělo chřadne a umírá -» duše se osvobozuje -» askeze, stav mókša

Nad vším stojí Bráhma, po přerušení se Atman navrací do Brahmy

Klasické období (500 př. n. l. – současnost)

Proudy:

Ortodoxní = pravověrný, ástika

vychází z véd, navazuje na ně, přejímá některé myšlenky, hledá cesty k poznání Brahma ještě v průběhu života
hinduismus
formy:
- sánkhja a jóga: - cesta ke spasení vede skrze duchovní cestu -> musí dojít k harmonii těla a duše -» ve stavu meditace by mělo být poznáno Brahma -> nejvyšší stupeň nad tímto světem
- mímansa a védanta
- njája a vaišešika: - zabývá se metafyzikou a logikou
* sútry: krátká rčení mající široký výklad *kamasutra: Jak by se měla žena chovat k muži (původní)

Neortodoxní = nepravověrný, nástika

čerpá z véd, avšak je jistým způsobem posouvá dál
charakteristiky
- je dochováno jméno zakladatelů
- učení přestává být esoterické, šíří se napříč kastami, dostává se mezi širokou veřejnost včetně žen
- používá se jazyk, kterému rozumí široká veřejnost
- pluralita a tolerance více názorů, myšlenková tolerance
- skepse k životu, skeptické a pesimistické ladění
směry:
- materialismus čárvaka
  - jediný materialismus ve východní filosofii
  - dnes se neví, co čárvaka znamená
  - popírá brahmány a askezi
  - prosazuje hédonistickou morálku (pohodu, slast, užívání si)
  - neměli mnoho příznivců
  - odmítá cestu hledání duchovní podstaty
- buddhismus
  - SIDDHÁRTA GAUTAMA byl nepálský princ, který poznal tři strasti života (nemoc, stáří, smrt + chudoba) -> opustil královský palác i ženu a hledá cestu z utrpení -> vydává se společně s mnichy na cestu poznání -> vydá se na cestu úplné askeze zjišťuje, že slast ani úplná askeze nevede k poznání -> volí střední životní cestu meditace -» usedl pod strom BO („strom probuzení“) -> zlý bůh se jej snaží z této cesty svést -> nejhlubší meditace trvala 6 dní -» prozřel a poznal 4 vznešené pravdy -> vrátil se ke svým učedníkům jako Buddha (ten, co prozřel) a společně šířili tyto pravdy mezi občany, napříč kastami i ženám -» založili buddhistickou obec -> otrávil se houbami
  - vznešené pravdy:
    1. život je provázen utrpením
    2. příčinou utrpení je touha, vášeň
    3. odstraní-li se touha, odstraní se i utrpení
    4. cesta jak odstranit utrpení je celoživotní ušlechtilá 8-dílná stezka, která vede k NIRVÁNĚ (= oproštění od žádosti, nelze definovat)
  - nirvána = stav těla a duše, kdy nic necítíme ani nevnímáme
    - je možné se do tohoto stavu ponořit, absolutní rovnováha mezi vámi a okolím
    - „stav absolutní blaženosti“ je špatný výklad, neboť člověk necítí slast ani bolest
    - výklad „plamen svíčky, který zhasl“
    - na konci života dochází k tzv. Velké nirváně (ponoříme se a už se nevrátíme) = ukončení koloběhu života
  - etika:
    1. Neubližuj a nezpůsobuj utrpení ničemu živému
    2. Nemluv nepravdu
    3. Nepij opojné nápoje a jakékoliv jiné drogy
    4. Nedopouštěj se sexuálních nemorálností
    5. Neber, co ti nedávají
    - = střední cesta, život není ani askeze, ani hedonismus
  - DHARMA = základ všeho
    - na rozdíl od Brahma neustále vzniká a zaniká -» velký koloběh života SAMSÁRA -» nic netrvá věčně, vše se mění a vyvíjí (jediné, co zůstává, je duše, ale i ta je tvořena Dharmou) -» cílem je přerušit samsáru díky nirváně
  - Budha nezanechal žádné spisy
  - 400 let po jeho smrti vydány TRIPITAKA (Tři koše), které sepsali jeho žáci:
    1. Život a učení Budhy
    2. Dharma (učení o ní, o samsaře
    3. Buddhistická obec (příznivci Buddhy)
    - Tripitaka tvoří 3 pilíře buddhismu
  - Buddha vždy 9 měsíců chodil a šířil učení, v období dešťů meditoval
  - Buddha odmítal označení jako bůh nebo zázraky
  - směry:
    - kolem roku 1000 se vydělují dva směry
    - hlavní:
      1. MAHAJÁNA = velká cesta
        
        směr, který Buddhu považuje za boha a uctívá jej
      2. HÍNAJÁNA (THEREVÉDA)= malá cesta, theraváda
        
        někdy označováno jako náboženství bez boha (ateistické), životní filosofie
        
        kopíruje původní buddhismus a Buddhu považují za podavatele zkušeností (učitele)
        
        nejvíce rozšířeno v Thajsku a Barmě
      3. TANTRAJÁNA (TANTRAISMUS)= lámaismus
        
        mísí se s původním tibetským náboženstvím
        
        rozšířené v Tibetu
        
        náboženský buddhismus
      4. ZEN = zenový buddhismus (= fil. buddhismu)
        
        „Hleď přímo do duše, pochop její povahu a sám se staň osvíceným Buddhou, ponoř se do nitra“
        
        rozšiřuje se v posledním desetiletí na západ (př. Richard Gere)
        
        tvrdí, že každý může dojít probuzení skrze poznání vlastní duše
        
        provádí společné modlitby i meditace
    - Buddhismus je tolerantní náboženství, jehož myšlenky nebyly prosazované krvavými válkami
    - vychází z véd, které nekopíruje a volí střední cestu
    - Hínajána a Zen rozvíjí myšlení, logiku
- džinismus
  - vznikl o něco dříve než buddhismus
  - zakladatelem MAHAVÍRA (= velký hrdina, vykupitel, stavitel mostů)
  - pocházel z védské sekty (povolena sebevražda vyhladověním)  neztotožňoval se s ní, proto hledal jinou cestu
  - zastává názor, že celý svět se vyvíjí v neustálých cyklech (období rozvoje a sestupu)
  - tvrdí, že lidé v období sestupu jdou v řece bloudění → stavitel mostů přes řeku postaví mosty a umožní opětovný rozvoj (70 let)
  - podstatou je DŽIVA = čistá duše, která je není ničím poskvrněna
  - v průběhu života je poskvrněna ADŽIVOU (= vše hmotné a všechny hříchy)
  - cílem života je žít tak, aby Dživa zůstala čistá, KARMA
  - cílem je očištění dživa od adživa -» zbavení se všeho hmotného v životě
  - etika:
    1. Neubližuj a nezabíjej nic živého (= učení o AHIMSA) -» vede k extrémnímu chování jako roušky, zametání cestiček a cezení pitné vody
    2. Neber, co ti nedávají
    3. Nemluv nepravdu
    4. Zbav se všeho majetku
    5. Zřekni se jakýchkoliv rozkoší
  - směry
    1. vzduchem oděni - jdou v askezi do úplného extrému a zbavují se šatstva
    2. bíle oděni
      - nosí bílá roucha
      - zastánce Gándhí