Platon a psychologie

PLATÓN
427- 347 př. n. l.
· řecký filosof
· pocházel ze staré aristokratické rodiny
· žák filosofa Sokrata
· založil filosofickou školu Akademii

Jeho psychologické myšlenky vycházely z tzv. SVĚTA IDEJÍ (nepoznatelný; místo, kde jsou duše před vtělením.
· IDEA –dají se vnímat jen duševně
· Duše, která nejdokonaleji pozná svět idejí se vtělí do filosofa nebo do milovníka moudrosti
· Tzv. pravé poznání (na rozdíl od pouhého zdání či mínění) je rozvzpomínání na svět idejí

LIDSKÁ DUŠE
· Je příčinou všeho pohybu i svět má svou duši
· Počet duší je stále stejný, každá má svou hvězdu (je stejný, protože počet hvězd je také stejný)
· Lidská duše je nehmotná a nesmrtelná
· Je spojením mezi smyslovým a nadsmyslovým světem
· Je to co se samo pohybuje a vstupuje do těla, aby mu propůjčilo život, potom je k tělu připoutaná
· To co duše poznává prostřednictvím těla ji vede k falešnému poznání a proto podléhá jeho slabostem

TŘI SLOŽKY DUŠE
· Rozumová
- Je morálně nejvyšší
- Sídlí v hlavě
- Povznáší duši k bohům
· Citová- vznětlivá
- Někdy se nechá ovládat rozumem, někdy je s ním v rozporu
- Sídlí v srdci
· Pudová- žádostivá
- Morálně nejnižší
- Jen těžko ovladatelná, není ovladatelná rozumem
- Je zdrojem těžkostí
- Projevuje se ve senech
- Stahuje duši k Zemi
- Sídlí v břiše
Poměr těchto složek určuje povahu
Platón člověka přerovnal k vozu
- Tělo- vůz
- Rozumová- vozka
- Citová- kůň s ojí
- Pudová- kůň bez oje
SMRT
Je to období přechodu duše k jiným existencím
Pokud dosáhla dokonalosti vznáší se ke své hvězdě
Pokud ne, každý skutek se vtiskuje do duše a přetrvává v ní i po opuštění těla, putuje dalšími životy zvířat, rostlin…