William Occam (1285 — 1347)
Kreacionista — svět byl stvořen Bohem, Bůh je všemocná a absolutně svobodná bytost, tvořící vše jsoucí z ničeho; nominalista. radikálně oddělil filosofii a teologii. Tvrdil, že základem všeho vědění je zkušenost vycházející od jednotlivého. Poznání Boha je nemožné.
Oddělení rozumu a víry aplikoval Occam i v politice (navázal na Rogera Bacona).
Roger Bacon
Bacon byl františkán, Angličan, kritik tomismu (učení vycházející z Akvinského), odpůrce scholastiky. Je proti tomu, aby se lidé spoléhali jen na rozum, důraz dává i na empirický výzkum (zkušenost, experiment). Experimentální věda je např. optika, sám Roger Bacon se věnoval alchymii.
Měl spory s církví, chtěl napsat encyklopedii vědění. Snažil se oddělit filosofii a theologii.
„Aby člověk měl jistotu nesmí se spokojit s autoritami.“
Bacon kritizuje špatné překlady, lidé by se měli učit cizí jazyky, aby přijímali a četli cizí myšlenky v originále a zamezili zkreslení.
Dílo:
O užitečnosti věd
Johannes Eckhart
Eckhart byl dominikánský mystik, Němec. Hlavní myšlenky:
myšlenka mystické smrti a zániku duše v Bohu
věčnost a rovnost člověka s Bohem (člověk vzejde od Boha a po smrti se k němu vrací)
úzké niterní spojení s bohem
pronikat věcmi až k obrazu Boha, ten pak zpětně do sebe sama
„Bůh je absolutní a absolutně dobrý.“; naším cílem je splynutí s Bohem.
Za předzvěst renesance se dá brát Eckhartovo zaměření se na nitro člověka: „Bůh nikdy nebere v leže člověka, kterého by mohl zastihnout také ve stoje“ — záblesky renesančního individualismu
Jan Duns Scotus
Pozdní scholastik, byl to Skot s latinským jménem. Považován za nebezpečnou osobu pro církev, odmítal jí, nepovažoval ji za důležitou. — „Je na nás jak poznáváme boží vůli a jak k ní najdeme cestu.“ — to už je silně renesanční myšlenka.
Scotus byl umírněným realistou, prosazuje voluntarismus (prvním byl T. Akvinský).
Voluntarismus: „Důležitější nežli rozum je vůle.“
V této době se již rozlišuje theologie a filosofie, každé z odvětví zastává různé názory.
28. prosinec 2012
4 065×
310 slov