Thales z Milétu

(624– 547 př. n. l.)
Je považován za prvního velikého řeckého filozofa, matematika, astronoma, fyzika a politika. Byl také jedním ze sedmi mudrců této doby. Patřil mezi nejstaršího představitele živelně materialistické mílétské školy Mezi představitele milétské školy dále patřili Anaximandros (to byl mimochodem Thaletův žák), Anaximenés, Herakleitos Efeský, Pýthagorás a pýthagorovci. Pocházel z přístavního města Mílétu (východní pobřeží Středozemního moře).
Za počátek (neboli arché) všeho pokládal vodu. Tato odpověď nás nepřekvapí, uvážíme-li hojný výskyt vody na Zemi a její důležitost pro život starých Řeků, její schopnost přijímat nejrozmanitější tvary a podoby i všechna tři skupenství. Podle některých vykladačů byl Thales ovlivněn mýty, které udávají jako prvopočátek vodu, jakýsi „praoceán“, ze kterého vzniklo vše ostatní. Podle Aristotelova výkladu viděl Thales počátek v podobě vody-hmoty a tuto domněnku snad čerpal z pozorování přírody, kde se vše živí vlhkem.
Velkou vážnost si získal tím, že na 28. května roku 585 př.n.l. úspěšně předpověděl zatmění Slunce jež způsobilo, že tehdy rozpřátelené kmeny Lýdů a Médů ukončily boje a uzavřely mír. Na základě této historky jeden německý badatel prohlásil za počátek filosofie právě tento den, kdy se ze dne stala noc a kdy důvěrně známý každodenní svět náhle ztratil svou samozřejmost a stal se problémem.
Thales se zabýval řadou teoretických geometrických úloh. Zejména se pokoušel dokázat některé planimetrické poučky o shodnosti úhlů a trojúhelníků. Je známa jeho věta: „Úhel nad průměrem kruhu je pravý“. Po Thaletovi byla nazvána Thaletova věta a Thaletova kružnice. Zabýval se i praktickými úlohami. Podle vržených stínů dokázal spočítat např. výšku objektu nebo vzdálenost lodí na moři od břehu. Podle stínu vrženého Zemí při zatmění Měsíce soudil, že Země má tvar koule. Na kulový tvar Země usuzoval také podle postupně mizejících lodí při odjezdu z přístavu.
Thales se pokusil racionálně vysvětlit otázku reálného světa. Tvrdil například, že příčinou zemětřesení není hněv bohů, nýbrž sopečné výlevy vody v oceánech.
Zkoumal také magnetické vlastnosti nerostu zvaného magnetovec. Avšak v tomhle směru byli daleko vpředu Číňané, kteří si všimli, že pokud má vhodný tyčkovitý tvar a možnost volného otáčivého pohybu, zachovává si stálou orientaci. Tak vznikly první primitivní kompasy.
Thales z Milétu se také zabýval pozorováním jantaru a zjistil, že jde o žlutou hmotu, tvořenou směsí uhlovodíků, která je vlastně fosilní pryskyřicí převážně třetihorních jehličnanů. Jedná se o hmotu, která hoří. Avšak pravou podstatu této zvláštní látky ve své době zcela nerozluštil. Provedl pokus, při kterém fosilní jantar třel kouskem dřeva nebo kožešinou a poté ho přiložil k lehkému předmětu, jako je např. peříčko. Předmět se k jantaru přilepil, neboť třením vznikl elektrostatický náboj. Podílel se také na teoriích o složení atomu.
A aby Thales dokázal, že pro filosofa není problémem zbohatnout, ale že o to neusiluje. Skoupil všechny olivové lisy v Mílétu a na Chiu, aby je pak v pravý čas pronajímal, za kolik chtěl za což získal velké množství peněz.

Nejtěžší věc - poznat sám sebe, nejsnadnější věc - radit druhým.

Jaké služby prokážeš rodičům, takové očekávej od svých dětí.