Rozdělení zdrojů primární energie:
Nejlepší energie je však energie uspořená. Mluví-li se o „úspoře energie“, představuje si mnohý člověk omezení, zpátečnictví, nutnost něčeho se vzdát, prostě „třást se zimou ve studeném a tmavém bytě“. Vždyť spotřeba energie byla dlouho měřítkem životní úrovně společnosti a atomový průmysl byl jedním z těch, kdo tento předsudek podporovali. Zde se ovšem „úsporou energie“ myslí něco zcela jiného, totiž zlepšení účinnosti jejího využití.
Naše hospodářství spotřebuje na stejný výrobek dvakrát více energie než západní země. Je to způsobeno zastaralou technologií. Podle experimentů je u nás možné a i ekonomicky výhodné modernizací výroby rychle a levně uspořit 30 až 50% dnešní spotřeby energie. Neznamená to přitom, že bychom museli méně svítit nebo topit – světla i tepla by bylo stejně, pouze s menší spotřebou elektřiny. Česká republika je svými více než 180 GJ spotřebované energie na obyvatele za rok na celosvětové špičce. V roce 1992 byla celková kapacita všech elektráren v ČR asi 10 000 MW.
V severních Čechách je přes 5000 MW zastaralých elektráren, které úspěšně likvidují krajinu a lidi. Těžba uhlí zničila přes 112 vesnic a město Most, 250 000 obyvatel bylo vyhnáno mezi panely. Otrávený vzduch zkracuje život Severočechů o sedm let a zabíjí lesy nejen u nás, ale i ve Skandinávii. Při porovnání proměny primární energie v konečnou se v České republice ztrácí kolem 36% z původního množství. V konečné spotřebě jsou ztráty odhadovány přinejlepším na 23% vynaložené primární energie. Přestože tyto informace jsou 2 roky až 10 let staré, slouží pro nás dnes jako výstraha. Také zplodiny, které byly vypuštěny do ovzduší nikdo dříve nehodlal odstraňovat a nyní, kdy je situace již o něco lepší, se odlučovače nečistot zavádí do průmyslu velmi pozvolna.
Výroba elektrické energie z fosilních paliv nás posunula o pořádný krok vpřed
ke globální ekologické katastrofě. Již při těžbě surovin (např. hnědé uhlí) dochází k devastaci krajiny, která se podobá měsíčnímu povrchu. Další problém je s dopravou (např. ropa). Časté havárie tankerů na moři způsobují, že z moře plného života se stává moře mrtvé. Umírají ryby, vodní ptáci, plankton a u břehů korýši a savci.
Největší škody však vznikají při spalování fosilních paliv, což je nutné pro výrobu elektrické energie. Spalováním se do ovzduší dostávají emise (např. SO2, CO2 , HF
nebo H2S), které znečišťují a jako imitenti znečišťují Zemský povrch. Z těchto poznatků vyplývá, že výroba elektrické energie z fosilních paliv je neekologická a má jen velmi malou budoucnost. Také by byla škoda všechny tyto zdroje organických látek spálit. Čím dříve se najde náhrada za fosilní paliva, tím dříve se může rozvinout chemický obor zvaný - PETROCHEMIE.
Jaderná energetika je půlstoletí staré odvětví, které zažilo velice rychlý rozmach,
a do kterého se vložilo mnoho nadějí. Z počátku, jako tomu bylo i u mnoha dalších objevů či nových odvětví, byly viděny jen kladné stránky využívání jaderné energie a četné problémy byly buď tajeny nebo podceňovány.
Postupem doby byla většina skutečností odtajněna a jaderná energetika se stala předmětem diskusí odborníků i laické veřejnosti. Po období rychlého rozmachu přišlo období odklonu
od tohoto způsobu získávání energie. V současné době lze říci, že jaderná energetika budoucnost nemá. Problémy však přetrvávají a mnohé budou přetrvávat stovky a desetitisíce let. Ve světě zájem o jadernou energetiku upadá. V roce 1972 došlo poprvé v historii k poklesu výkonu jaderných elektráren, a během posledních let se počet nově budovaných reaktorů snížil na čtvrtinu.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii přijala v roce 1991 mezinárodní stupnici pro hodnocení jaderných nehod.
0. Událost pod stupnicí – Situace, při kterých nejsou překročeny provozní limity
a podmínky, které jsou bezpečně zvládnuty vhodnými postupy.
1. Odchylka – Funkční nebo provozní odchylky od úředně povolených limitů.
2. Porucha – Technické poruchy nebo odchylky, ovlivňující bezpečnost elektrárny a vedou k následnému přehodnocení bezpečnostních opatření.
3. Vážná porucha – Únik radioaktivity mimo elektrárnu nad povolené limity. Vně elektrárny nejsou žádné opatření, uvnitř je personál nadměrně ozářen. Porucha při dalším selhání by mohla vést k havárii.
4. Havárie s účinky v jaderném zařízení – Malý únik radioaktivity mimo elektrárnu.
Okamžité následky na pracovníky jaderné elektrárny a následuje kontrola potravin v okolí.
5. Havárie s účinky na okolí - Únik radioaktivních štěpných produktů mimo elektrárnu. Velká část aktivní zóny je poškozena tavením nebo mechanicky.
6. Závažná havárie – Únik radioaktivních štěpných produktů mimo elektrárnu. Opatření
pro obyvatelstvo – evakuace nebo ukrytí.
7. Velká havárie – Únik velkého množství radioaktivních látek z aktivní zóny reaktoru mimo elektrárnu. Dlouhodobé následky pro životní prostředí.
Jedním z hlavních argumentů pro výstavbu dalších jaderných elektráren je to, že nám umožní odstranit uhelné elektrárny v severních Čechách. Je to však doopravdy tak? Použitelný výkon jaderné elektrárny Temelín bude asi 1500 MW, z toho ČEZ hodlá vyvážet do zahraničí 500 MW kvůli splacení dluhů. V nejlepším případě tedy nahradíme jen 20% severočeských elektráren. Vzhledem k tomu, že nejvyšší přípustná množství jedovatých látek jsou zde překračována mnohonásobně, toto snížení se příliš neprojeví. Sliby o tom, že jaderná elektrárna Temelín pomůže severním Čechám, tedy nejsou příliš pravdivé.
Je naprosto nesmyslné a nezodpovědné vyrábět kvůli zisku další a další odpady, se kterými si nikdo neví rady. Jaderné odpady totiž zůstanou na starosti našim dětem jako doklad našeho sobectví.
Zdroje: Jaderná energie a náš svět – R. Láža
Úspora energie jako východisko – F. Mlister
23. květen 2008
7 783×
906 slov
