Balistika

Balistika je věda o pohybu střely. Svoje začátky má ve starověku. Za zakladatele teoretické balistiky je pokládán švýcarský matematik a fyzik Leonard Euler (1707 - 1783).

V průběhu dlouhých let a vlivem všeobecného vědeckotechnického pokroku vznikla speciální odvětví:

balistika vnitřní - studuje dynamické a chemické jevy probíhající při výstřelu uvnitř hlavně,
balistika přechodová - popisuje děje probíhající před ústím hlavně ovlivněné vytékajícími prachovými plyny,
balistika vnější - zabývá se letem střely ve vzduchu nebo vzduchoprázdnu,
balistika terminální - zkoumá děje při pohybu střely v prostředí, do kterého přestoupila ze vzduchu. Patří sem balistika ranivá a biobalistika, které zkoumají otázky účinků střel na tělo člověka nebo zvěře.

Kriminalistická balistika

Kriminalistická balistika je samostatná vědní disciplína, která studuje metody a prostředky vyhledávání a zkoumání střelných zbraní, střeliva, jejich součástí, stop střelby a zkoumání otázek balistiky z hlediska potřeb kriminalistiky.
Základy kriminalistické balistiky byly položeny v první čtvrtině tohoto století ve Spojených státech amerických.

Hlavní úkoly kriminalistické balistické praxe

1. vyhledávání a zajišťování stop způsobených střelbou, střelných zbraní, střeliva, nebo součástí zbraní a střeliva pro účely trestního řízení
- je prováděno zpravidla v rámci ohledání místa činu, při domovní nebo osobní prohlídce, případně v souvislosti s prohlídkou a pitvou mrtvoly;

2. zjišťování stanoviště střelce, vzdálenosti střelby, dráhy střely a určení typu střelné zbraně podle stop způsobených střelbou
- provádí se jednak při ohledání místa činu, jednak při kriminalistické expertize;

3. určování skupinové příslušnosti a individuální identifikace střelné zbraně podle vystřelených střel a nábojnic, což je založeno na obecných zásadách kriminalistické identifikace
- je zpravidla stěžejním bodem balistické expertizy;

4. zkoumání zbraní, střeliva a jejich součástí
- vychází především z konstrukce zbraní a střeliva a má význam při řešení celé řady otázek, například posouzení, zda se jedná o střelnou zbraň ve smyslu zákona, zda je způsobilá ke střelbě, určení původu a doby výroby atd.

Některé z hlavních úkolů (zejména zajišťování věcí a stop) provádí v určitých fázích trestního řízení policejní orgán nebo orgán činný v trestním řízení.
V okamžiku, kdy v průběhu trestního řízení vznikne potřeba posouzení ve smyslu § 105 odst.1 trestního řádu, kde se předpokládá vyšší míry odborných znalostí, přibírá se znalec z oboru kriminalistické balistiky a formou usnesení se nařizuje balistická expertiza.
Kriminalistická balistická expertiza je postavena především na poznatcích fyziky, mechaniky, balistiky, obecné kriminalistické trasologie a mechanoskopie, konstrukci zbraní a střeliva nevyjímaje. Používá matematicko-analytický a geometrický aparát a speciální kriminalistické metody včetně pozorování, měření, popisování, srovnávání a experimentování.
Systém odborné přípravy expertů

Odborné stáže expertů-balistiků jsou v Kriminalistickém ústavu Praha od roku 1994 realizovány formou třítýdenních cyklů v celkovém rozsahu 14 týdnů. Tuto formu si vyžádala celková situace v nárůstu požadavků na kriminalistickou balistickou expertizu a nutnost zvyšovat odborné znalosti expertů.

Zaměření stáže nového pracovníka v oboru se člení do následujících okruhů:
5. samostudium domácí i zahraniční odborné literatury,
6. metody a postupy zkoumání v kriminalistické balistice,
7. měření a experimentální metody,
8. individuální identifikace zbraní podle stop na střelách a nábojnicích,
9. určování vzdálenosti střelby a postavení střelce,
10. účinky zbraní a střeliva, ranivost,
11. zpracování odborného vyjádření a znaleckého posudku,
12. výpočetní technika v kriminalistické balistice.

Je možná i příprava odborných čtyřtýdenních stáží k atestaci vyššího stupně pro zkušené experty s orientací na nové metody expertizní činnosti, na typování zbraní podle stop na nábojnicích a střelách, na práci s odbornými informacemi v databázích, na grafické aplikace na PC a balistické výpočty na PC.