Když v roce 1750 italský lékař Luigi Galvani (1737 – 1798) pitval žábu, všiml si,že sebou trhala, jestliže se dotkl skalpelem nervů v její noze. Galvani usoudil, že ve svalech žáby je elektřina,a proto prováděl další experimenty. Zanedlouho se o události doslechl jiný Ital – Alessandro Volta (1745 – 1827). Volta s Galvaniho názorem na původ elektřiny u žáby nesouhlasil. V roce 1800 oznámil, že nalezl nový zdroj, který elektřinu vytvářel nepřetržitě (na rozdíl od leydenské láhve, která se po vybití musela znovu nabít).
Luigi Galvani: Galvani zkoumal účinky elektrického náboje z leydenských lahví na živočichy. Ve své laboratoři uváděl nejrůznějšími způsoby tkané živočichů do styku se dvěma kovy. Všiml si přitom záškubů v končetinách mrtvých živočichů. Chemické látky v nervech a svalech, jsou-li umístěny mezi kovové předměty, vyvolávají elektrochemickou reakci.
Elektřina a živočichové
V živočišném světě vytváří pohybující se sval slabé elektrické pulsy.Některá zvířata toho využívají k lovu kořisti.Rejnok elektrický má zvláštní svalové bloky po obou stranách srdce.Tyto rosolovité „živé bakterie“ vysílají vodou elektrické proudy, které omráčí nebo zabijí kořist nacházející se v blízkosti rejnoka.
Přitahování
Jedny z prvních známých vědeckých experimentů provedl ve starověkém Řecku Thales z Milétu jak už jsem se zmínil.Třeme-li rychle jantar (fosilní pryskyřici ze stromu)kouskem dřeva nebo kožešiny a přiblížíme-li ho pak k lehkému předmětu,jako je peříčko,předmět se přilepí k jantaru.
23. červen 2008
6 552×
224 slov
