V sobotu v noci 26. dubna 1986 došlo na Ukrajině ve čtvrtém bloku jaderné elektrárny Černobyl k výbuchu, který zničil reaktor a způsobil rozsáhlý únik radioaktivních látek do širokého okolí. Byla to doposud největší jaderná havárie. V jejím průběhu se uvolnilo celkem 30 až 50 milionů Curie radioaktivních látek. To odpovídá jedné dvacetině radioaktivity obsažené v reaktoru a čtyřicetinásobku radioaktivity uvolněné při výbuchu atomové bomby. Na bezprostřední následky zamřelo během 3 měsíců na 31 osob a přes 237 bylo hospitalizováno s těžkými popáleninami. Výbuch způsobil škody nejen v SSSR, ale i v okolních státech a na celé zeměkouli. Radioaktivní mrak postupoval nejdříve směrem na severozápad (do Polska a Skandinávie) a pak se obrátil do střední Evropy. Nejhůře na tom byly oblasti zasažené deštěm z mraku. V těch místech byla koncentrace radioaktivních látek v porovnání s oblastmi, kde nepršelo, až stonásobně vyšší. Radioaktivní látky, které spadly na Evropu, byly hlavně izotopy césia a jódu (poločas rozpadu Cs137 - 30 let, I 131 – 8 dní). I přes krátkou dobu rozpadu se stal jód nebezpečný, neboť pronikl do mléka.
Nad územím Československa prolétl mrak celkem třikrát. 30. dubna, stejně jako 7. května zasáhl celou republiku a 3. a 4. května pouze jen západní část. Zatížení obyvatel nastalo ve dvou vlnách. První následovalo bezprostředně po havárii a druhé přišlo v zimě 1986/87, kdy se konzumovaly potraviny vyprodukované v létě. Celkové zatížení se odhaduje na 11310 Sievertů. Předpokládá se, že na následky havárie u nás zemře předčasnou smrtí nejméně 1200 lidí (na rakovinu z ozáření).
Teprve tři týdny po havárii byl dokončen železobetonový obal nad havarovaným reaktorem a pomocí vrstvy 4000 tun písku, bóru a olova je utěsněn tak, že větší úniky radioaktivity do okolí již nehrozí.
Dne 21. října 1993 zrušil ukrajinský parlament své usnesení, že odstaví zbylé dva reaktory v Černobylu. V zakázané zóně tak žije asi 5000 lidí co v elektrárně pracují. Od roku 1986 je na Ukrajině zaznamenán zhoršující se trend zdravotního stavu a poklesu porodnosti. Statistiky ukazují, že na kontaminovaných územích je situace horší.
Fakta o havárii
V oné noci měli operátoři provést neodborně připravený pokus o využití elektrického výkonu dobíhajícího turbosoustrojí ke krátkodobému nouzovému chlazení reaktoru. Vedoucí směny vyřadil bezpečnostní automatiku bránící připustit riskantně nízké hodnoty výkonu reaktoru. Regulační tyče byly vytaženy tak vysoko, že se nestačily dostat zpět do aktivní zóny před vzrůstem radioaktivity a 4 sekundy poté vzrostl tepelný výkon nejméně stokrát. Došlo k parní explozi, která odhodila víko reaktoru stranou. Do reaktoru vnikl vzduch a reakcí s vodíkem vzniklým stykem páry s rozžhaveným grafitem obklopujícím reaktor a nastala další exploze, která rozmetala aktivní zónu. Zapálená střecha se po chvíli propadla a do ovzduší bylo vyvrženo 5 tun radioaktivních látek. Únik radiace se podařilo omezit až po 10 denním hrdinném zápasu špatně vybavených záchranářů a vojska.
17. září 2007
5 264×
458 slov
