Laser

Slovo „laser“ vzniklo jako zkratka z prvních písmen slov Light Amplification by Stimulated of Radiation ( zesílení světla stimulovaným vydáváním záření ). Laser vyvinul a předvedl americký fyzik Maiman v roce 1960. První druh - pevný rubínový laser- krystal rubínu a umělá rubínová tyč.Atomy rubínu se stimulovaly, aby vydávaly laserové světlo. Elektronická blesková výbojka ovinutá kolem tyče vydává intenzivní světelné výboje, které uvádějí atomy chromu ze stavu s nízkou energií do stavu s vysokou energií. Po několika tisícinách sekundy se atomy navrátí do původního stavu a samovolně uvolní foton. Paprsek vzniká z milionů fotonových párů, které se odrážejí mezi zrcadly, která jsou umístěna na koncích rubínové tyče.Nakonec se přes polopropustné zrcadlo na jednom konci uvolňuje v podobě impulsů (výbojů) červeného světla. Síla laseru spočívá v koncentraci energie. Fotony, které mají všechny stejnou vlnovou délku, narážejí na objekt ve stejný okamžik. Laserový paprsek může být dost silný na to, aby vypálil otvor v ocelové desce, a dost jemný na to, aby se s ním dala provádět operace očí. Nejmenší lasery, které se dnes používají jsou polovodičové. Když dostanou elektrický náboj, vydávají neviditelný infračervený paprsek.

Čárový kód - Mezi nejběžnější čárové kódy patří takzvané Evropské číslo výrobku skládají se z 13 číslic a Univerzální kód výrobku s 12 číslicemi.Každé číslo představuje skupina rovných rovnoběžných čar a bílých mezer. Laserové čidlo převádí informace do signálů ve dvojkové soustavě a ty odesílá do počítače. Laser přejíždí č. kód světelným paprskem od jednoho konce na druhý. Je dost citlivý na to, aby dokázal číst zleva doprava nebo zprava doleva. I když se čárové kódy obvykle tisknou černě na bílý podklad,laser dokáže přečíst č. kód v jakékoli tmavé barvě kromě červené . Některé lasery používají čidlo s červeným světlem, takže nemohou zachytit odraz červené barvy.

Kompaktní disk - Průměr kompaktního disku je jen 12 cm, ale vejde se na něj 5 kilometrů stopy a vydrží hrát přibližně 1 hodinu. CD disky jsou nahrané jen z jedné strany a během hraní je nelze poškrábat ani se časem neopotřebují, protože se povrchu disku nedotýká žádná jehla. Místo toho disk zespoda čte laserový paprsek s nízkým napětím a snímá mikroskopické jamky a mezery na stopě, které se odvíjejí od středu disku.Dírky a mezery jsou digitální kód, který se později převádí na zvuk.
Záznam - Čistý skleněný disk s povlakem pryskyřice citlivé na světlo se otáčí pod laserovým paprskem a kódované signály se předávají do laseru jako elektrické impulzy. Laserový paprsek je vysílá v podobě světelných záblesků, které na povlaku disku vytvářejí odpovídající seskupení jamek a mezer. Povlak se pak chemickou cestou ustálí. Originální disk se stane vzorem pro další disky. Každý disk dostane tenký hliníkový povlak, který zvětší jeho odrazivost, a pak se ošetří ochrannou vrstvou laku.

Laser v lékařství - Před zavedení laserové chirurgie musel každý, kdo měl nějaký patologický výrůstek, rakovinu nebo sekundární šedý zákal, podstoupit k jejich odstranění větší operaci. Dnes je možné pomocí laserových paprsků „nekrvavou“ operací odstranit patologické útvary a opravovat tkáně bez řezání, s menší bolestí a bezpečněji. Laserová chirurgie je založena na principu vedení světla optickým vláknem. Laserový paprsek je sám formou světla s velkým množstvím energie. Tuto energii absorbuje tkáň, kterou je třeba odstranit-zahřívá se.

Dávkováním tepelné energie může lékař nežádoucí buňky spálit-doslova vypařit. Dále se laserových paprsků používá k zahřívání tkání do té míry, aby se svařily, např. k zastavení krvácení. Lasery, ve kterých se používá oxid uhličitý, produkují světelné paprsky, jež jsou absorbovány tkáněmi v hloubce pouze 1 mm. Proto se dají použít jako laserový skalpel k jemným řezům do tkáně. Lasery používající chemikálii, jejímž základem je kov neodym, produkují světlo, které absorbují tkáně ve větší hloubce, takže je vhodné k destrukci rakovinných nádorů. Lasery používající plyn argon produkují charakteristické modrozelené světlo, které je vstřebáváno hemoglobinem. Paprsky z argonového laseru se mohou použít např. tam, kde je velké množství hemoglobinu, např. v mateřských znaménkách.