PALS
(Prague Asterix Laser Systems)
V roce1998 se jodový laserový systém asterix IV dostal z Garchingu u Mnichova do Prahy na akademii Fyziky (výzkum plazmatu).
Tento kousek nám němci dali za symbolickou cenu 1 marka a nyní je ubytován v zcela nové 3 patrové budově. V přízemí je umístěno technologické zařízení hlavně veliké baterie a náhradní součásti. V 1. patře je samotný laser a v 2. patře je tepelný regulátor který udržuje teplotu +/-0,1°C a to protože celé děťátko je z kovu a vlivem změn teplot by se vzdáleností optiky měnily a to je pro výkon nežádoucí. V hale musí být také velmi čisto pracovníci kteří sem vstupují nosí specielní kombinézy kvůli udržení nízké koncentrace prachu ve vzduchu.
Jak to celé funguje?
Potřebujete 2 zrcadla 100% a asi 80% mezi ně umístíte aktivní prostředí (Rubínový krystal nebo vhodná plynová směs) a něco čím do elektronů v aktivním prostředí vložíte energii v co nejvyšší frekvenci třeba ultrafialové výbojky. Jakmile jimi bliknete na aktivní prostředí záření se předá elektronům v aktivním prostředí (Exhilace) elektrony vyskočí na vyšší energetickou hladinu, kde se moc neohřejí a získanou energii vyzáří ve formě fotonů. Tyto putují narážejí do dalších elektronů a získávají od nich další energii. Nakonec dopadají buď na 100%zrcadlo od kterého se odráží a znovu jdou do zesilovacího procesu, nebo narazí na zrcadlo 80% kterým částečně projdou ven.
Tak funguje i laser Asterix IV Aktivni prostředí-perfluoralkiljodid k exhitaci se používá UV výbojky plněné xenonem. Na začátku trasy je oscilator vysílající sérii pulzů z niž je vybrán jeden, který je sérii 5 zesilovačů zesílen až na požadovanou energii. Průměr svazku po projíti posledním zesilovačem je asi 30cm, je takto rozložen na větší plochu proto, aby nedošlo k poškození drahé optiky.
Co to baby dovede?
Při výstřelu dovede poskytnout energii až 1200J v pulzu o délce cca 400ps (pikosekund tj 10-12 sec), protože pulz tak krátký může dosáhnout výkonu až 3biliony watů, které po zmenšení na desítky mikrometrů dopadá na kovový terčík, který mění na plazmu.
K čemu je to dobré?
Můžeme se dozvědět o podmínkách panujících v nitru hvězd nebo využít sloupeček plazmatu jako zdroj pro rentgenové zářiče.
Badatelské centrum PALS je otevřeno vědcům celé Evropy a jeho význam dále poroste.
24. září 2007
2 889×
371 slov
