Mechanismy pro transformaci pohybu, tvorba směsi spalovacích motorů
Mechanismy : vačkové, klikové, šroubové
Šroubový mechanismus :
užití : soustruhy, vřetena lisů, ventilů a šoupátek, šroubové zvedáky – jednochodý samosvorný závit, h = 30 až 40%, 2 až 35 tun, zdvih 100 až 300 mm
provedení : závit je lichoběžníkový rovnoramenný, nerovnoramenný pouze u jednostranně působící síly, závit oblý
části : šroubové vřeteno (11 500, 11 600), matice, stojan, hnací páka, opěrka
kuličkový šroub – zvláštní způsob šroubového mechanismu, kluzné tření mezi šroubem a maticí je převedeno na valivé vloženými kuličkami, h= 93%
Paliva :
Rozdělení :
1) podle skupenství – tuhá, kapalná a plynná
2) podle původu – přirozená, umělá
Přirozená kapalná paliva se vyrábějí destilací ropy
a) Benzín – nejpoužívanější pro zážehové motory, bod vzplanutí -22°C
b) Petrolej – omezené použití, zanechává mnoho splodin, nutno předehřát, bod vzplanutí 20 až 60 °C
c) Motorová nafta – nejpoužívanější pro vznětové motory, bod vzplanutí 65°C, nafta letní, přechodová a zimní, bod tuhnutí -30°C
Umělá kapalná paliva – vyrábějí se synteticky nebo vznikají jako produkt jiných látek
a) Syntetický benzín – stejné použití jako u přirozeného benzínu
b) Benzen – mísí se s benzínem, změkčuje chod motoru
c) Methanol (ethanol) – má malou výhřevnost, směs s benzínem
Přirozená plynná paliva :
Zemní a bahení plyn – požívají se pro pohon větších stacionárních motorů
Umělá plynná paliva :
a) Svítiplyn – k pohonu spalovacích motorů je drahý, stlačený někdy jako pohon vozidlových motorů
b) Koksárenský plyn – podobné vlastnosti jako svítiplyn
c) Generátorový plyn – nejběžnější plynné palivo, je levný
d) Kychtový – pro pohon větších motorů
Výhodou plynných paliv je menší znečišťování prostředí.
Požadavky na paliva spal. motorů : bezpečnost při skladování a manipulaci a provozu, chemická stálost vůči vzduchu a vodě, vysoká výhřevnost, netečnost vůči materiálům palivového ústrojí, malá jedovatost, atd.
Příprava směsí :
Před vstupem do spalovacího prostoru válce, musí být palivo co nejjemněji rozprášeno a zároveň smícháno se vzduchem v požadovaném poměru.
U plynných paliv se směs plynu se vzduchem vytváří ve směšovačích, kde palivo i vzduch odměřuje samostatnými škrtícími klapkami.
Ü motorů na kapalná paliva se palivo přivádí z palivové nádrže přes čistič paliva ke karburátoru samospádem nebo palivovým čerpadlem, nejčastěji membránovým. Karburátor slouží k přípravě spalovací směsi. Skládá se z plovákové a směšovací komory. Podle uspořádání směšovací komory se karburátory rozdělují na horizontální , vertikální a spádové. Podle použití se karburátory dělí na automobilové, motocyklové, apod. Poměr hmotnosti paliva ke hmotnosti vzduch se nazývá směšovací poměr, který je pro dokonalé spalování benzínu 1 : 15 a je závislý na zatížení motoru.
Činnost zjednodušeného karburátoru :
Vzduch nasávaný motorem se mísí s palivem, které přitéká tryskou z plovákové komory. Tryska ovlivňuje složení směsi. Ústí trysky je umístěno v difuzoru. V něm se vlivem podtlaku a velké rychlosti vzduchu, způsobené pohybem pístu, palivo z trysky nasává, rozprašuje a směšuje se vzduchem. Na konci difuzoru se mění kinetická energie směsi v tlakovou. škrtící klapkou se reguluje množství směsi proudící do válce a tím i točivý moment motoru. Otáčky motoru ovlivňují rychlost proudění vzduchu v difuzoru a tím i bohatost směsi. Proto jsou karburátory vybaveny vyrovnávacím (kompenzačním) zařízením (emulzní trubice, kompenzační tryska, difuzor s proměnlivým průřezem, vyrovnávací jehla).
Karburátor s emulzní trubicí :
Je nejrozšířenější. Při roztáčení a chodu naprázdno je škrtící klapka téměř uzavřena. Rychlost pístu je malá, vzniklý podtlak nestačí k nasátí paliva z emulzní trubice. Proto má ještě samostatný okruh, volnoběh. Palivo je nasáváno podtlakem, který vzniká mezi klapkou a hrdlem. Při nízkých otáčkách je škrtící klapka otevřena a palivo je nasáváno z emulzní trubice i z prostoru kolem ní. Při zvyšujících se otáčkách dodává tryska větší množství paliva, avšak z emulzní trubice je přisáván vzduch.
Motocyklový karburátor :
Průtok paliva se řídí kuželovou jehlou, průtok vzduchu šoupátkem. Přeplavovací kolík slouží k obohacení směsi při roztáčení studeného motoru.
Přímý vstřik :
Přímý vstřik benzínu do sacího potrubí nebo do pracovního prostoru válce odstraňuje nevýhody přípravy směsi v karburátoru. Používá se hlavně u vozidlových a letadlových motorů s velkým měrným výkonem. Vstřikovaným palivem se ochlazuje nasávaný vzduch, a tím se zlepšuje plnění válce. Dražší než karburátor.
18. únor 2008
5 218×
650 slov