Orbitální sondy

Orbitální sondy:
Start: 20.srpna, 1975 (Viking 1), 9.září, 1975 (Viking 2)
Dosažení Marsu: 19. června, 1976 (Viking 1), 7. srpna, 1976 (Viking 2)
Hmotnost: 2 325 kg

Přistávací moduly:
Přistání: 20. července, 1976 (Viking 1), 3. září, 1976 (Viking 2)
Hmotnost: 576 kg

Projekt institutu NASA Viking si zcela určitě našel své místo v historii kosmických nepilotovaných letů. Když se stal první plně úspěšnou misí, při které bezpečně přistály na přičemž obě se skládaly z orbitální části a přistávací části. Obě sondy letěly téměř společně s pouhým rozdílem jednoho měsíce mezi jejich starty, poté se rozdělily a jednotlivě přistály na povrchu Marsu. Místa přistání se lišila, přistávací modul sondy Viking 1 přistál západně od svahu Chryse Planitia, přistávací modul sondy Viking 2 ,,dosedl“ v oblasti zvané Utopia Planitia.

Kromě pořizování snímků a sbírání ostatních vědeckých dat na marsovském povrchu, oba přistávací moduly provedly tři biologické experimenty, jež byly navrženy pro hledání možných stop života . Díky těmto experimentům byly objeveny neočekávané a záhadné chemické procesy v marsovské půdě, ale neposkytly přímý důkaz o přítomnosti mikroorganismů v blízkosti místa přistání. Vědci se shodují, že Mars je ,,samohubitel“všeho živého, protože kombinace slunečního ultrafialového záření, pře kterým Mars kvůli své řídké atmosféře není příliš chráněn, a přirozená oxidace půdy zabraňují existenci živých organismů v půdě na povrchu planety.

Mise Viking byla plánována na dobu trvání 90 dnů ode dne přistání, avšak obě orbitální sondy a oba přistávací moduly pracovaly mnohem déle, než byla jejich předem určená životnost. Orbitální modul Viking 1 fungoval až do 25. července, 1978, orbitální modul Viking 2 fungoval čtyři roky, přičemž Mars oběhl 1 489krát, odmlčel se 7. srpna, 1980. protože sluneční světlo pro přistávací moduly by nebylo vždy dostačující pro výrobu energie, získávaly energii z radioizotopních termoelektrických generátorů, které vyráběly energii přírodním rozpadem plutonia. Tento zdroj dovoloval nadměrně dlouhodobý chod obou sond, který by jinak nebyl možný. Poslední data ze sondy Viking Lander 2 byla přijata na Zemi 11. dubna, 1980, Viking Lander dokončil poslední radiový přenos 11. listopadu, 1982.