Světelné zdroje používané v reklamě

Zásadní změny, které nastaly po roce 1989 přinesly i u nás velký rozvoj reklamy a propagace. Jednou z nejviditelnějších skupin tohoto oboru je světelná reklama. Pokusme se o stručný přehled o této oblasti z hlediska světelných zdrojů.
1. Teplotní světelné zdroje (žárovky)
Žárovky se v reklamě v současné době příliš nevyužívají, jejich použití v této oblasti stále klesá. Důvodem jsou všeobecně známé vlastnosti těchto zdrojů. Patří sem nízká účinnost, život, problémy s odvodem tepla a menší činitel odrazu světla, a tudíž i jasů povrchů se studenými barvami ve srovnání se zdroji s vyšší teplotou chromatičnosti světla. Přesto se v některých aplikacích se žárovkami setkáváme. Jejich výhodou je především nízká počáteční investice. Většinou jde o žárovky halogenové. Tyto zdroje se používají především při osvětlování exponátů.
2. Výbojové světelné zdroje
2.1 Zářivky
Zářivky zřejmě patří k nejpoužívanějším zdrojům v reklamně. Využití nalézají hlavně v různých prosvětlených poutačích. Většina svíticích panelů umístěných na prodejnách je osazena právě zářivkami. Používají se klasické lineární zářivky, kruhové a kompaktní zářivky. Volba odstínu závisí na konkrétní grafice, nejčastěji se setkáme s odstíny chladně bílá nebo denní. Použití speciálních zářivek pro nízké teploty je výjimečné, při požadavku na spolehlivý start v zimě se může poutač osadit elektronickým předřadníkem nebo alespoň elektronickým startérem.
2.2 Výbojky
S výbojkami se setkáme především při osvětlování reklamních billboardů a jiných ploch. Pro vysoké nároky na věrné podání barev jsou využívány hlavně výbojky halogenidové, odstín neutrální bílá. V určitých aplikacích se můžeme setkat i s vysokotlakými rtuťovými výbojkami, např. u prosvětlování objemných tvarů, jako jsou nafukovadla (nafukovací reklamní tělesa). V těchto případech nevadí, že zdroj je bodový. Lze ho umístit do středu prosvětlovaného objektu. Díky použití převážně textilních materiálů na tyto objekty nejsou ani příliš vysoké požadavky na optimální spektrum zdroje.
2.3 Svíticí trubice
Jde o výbojky s chladnou katodou, které jsou asi nejznámějšími světelnými zdroji v reklamě. Nepřesně se pro ně používá zjednodušený název neonová trubice. V zásadě se používají dvě provedení trubic. První obsahuje pouze neon v čiré skleněné trubici. Taková trubice svítí jasně červenou barvou (odtud vžité označení neon). Častěji se však používá druhý typ, u nějž výboj vzniká a trvá v parách rtuti a směsi neonu (asi 75 %) s argonem (asi 25 %). Výboj má namodralou barvu s vysokým obsahem UV záření. Vnitřní povrch skleněné trubice tohoto typu je opatřen vrstvou luminoforu jako u klasických zářivek, a proto se pro ně někdy používá termín vysokonapěťová zářivka. Barva je dána právě aplikovaným luminoforem, popř. ji lze upravit použitím barevného skla trubic.
Svíticí trubice se vyrábějí na zakázku. Jde totiž o ruční sklářskou práci. To umožňuje dosáhnout přesných tvarů, délek a také lze zvolit odstín z mnoha typů luminoforů, popř. namíchat barvu podle požadavku. Míchání barev na zakázku však znesnadňuje pozdější opravy, a proto se v praxi příliš nepoužívá. Pro výrobu trubic se volí různé průměry skla. Menší průměry lze při výrobě snadněji tvarovat, to je předurčuje pro složitější realizace. Větší průměry skla s vhodně volenými elektrodami umožňují provoz při vyšších proudech a navíc dosahují větší svítivosti.
Život svíticích trubic je dán několika faktory. Podmínkou spolehlivého provozu je především použití kvalitních materiálů a pečlivá výroba. Významný vliv na život má provozní proud. Délka života je uváděna přibližně 20 000 hodin. Dobře provedená trubice však vydrží podstatně déle, klesá pouze její světelný tok (obr. 1). Není-li mechanicky poškozena, popř. se na ní neprojeví jiná závada, může svítit i několik desítek let.
Jak již napovídá název, jsou svíticí trubice napájeny speciálními vysokonapěťovými transformátory. Používají se klasické rozptylové transformátory s kovovým jádrem nebo elektronické měniče. Volba transformátoru je dána zápalným a provozním napětím a provozním proudem. Zápalné napětí je určeno elektrickou délkou připojených trubic, jejich průměrem, složením a dalšími parametry plnicí směsi. Elektrickou délkou se rozumí délka trubic v lineárních metrech plus asi půl metru pro každý pár elektrod.