Když se v 19. Století začaly rozvíjet vědecké obory, prohlubovala se i odborná specializace. Nenašel by se zde člověk, který by dokázal obsáhnout celou šíři dosavadního lidského poznání. Specializace způsobila vznik odborných škol, středních i vysokých, dále také univerzit a technických učení. Nejvíce škol bylo zaměřeno na přírodní vědy. Zde se nejen vychovávali dobře připravení odborníci, ale byla zde i střediska vědeckého výzkumu a bádání. Právě na těchto školách bylo mnoho vědeckých objevů zjištěno.
Biologie
Hlavním představitelem biologie v 19. Století byl Brit Charles Robert Darwin, který se narodil 12.2.1809 a zemřel 19.4.1882. Pracoval v oblasti geologie, paleontologie a zejména biologie. V roce 1859 vydal knihu O vzniku druhů přírodním výběrem, ve které přišel s tvrzením, že organismy v přírodě se stále vyvíjejí, aby se dokázaly co nejlépe přizpůsobit životním podmínkám. Pokud neuspějí, vymírají. Snad nikdy dříve ani potom neměla žádná odborná publikace takový ohlas v nejširší veřejnosti. Způsobila nejen převrat v dosavadních názorech na živý svět okolo nás, ale rozdělila skoro celý civilizovaný svět na darwinisty a jejich nesmiřitelné odpůrce. Tímto tvrzením odmítl církevní učení o stvoření světa a rozčílil všechny, kteří se nechtěli smířit s tím, že by člověk měl stejné předky jako třeba opice. Další knihy, které Darwin napsal dotvrzovaly pravdivost jeho teorie. Byly to knihy: Původ člověka a pohlavní výběr (1871) a Proměnlivost rostlin a živočichů vlivem domestikace (1868). Darwin se stal zakladatelem evoluční teorie a moderní biologie.
Chemie
Asi největším vědeckým přínosem 19. století v chemii byl periodický zákon, objevený v roce 1869 Dmitrijem Ivanovičem Mendělejevem, ruským chemikem, který se narodil 8.2.1834 a zemřel 2.2.1907. Mendělejev přednášel na univerzitě v Petrohradě. Praktické chemii se věnoval ve službách válečného námořnictva. Zabýval s velkým množstvím problému, avšak slávy dosáhl formulováním periodického zákona a s ním související periodické soustavy prvků. Poznáváním vztahů mezi chemickými prvky objevil důležitou přírodní zákonitost a dokázal ji také využít. Pro prvky, které mu logicky v soustavě chyběly nechal místo a skutečně byla část z nich později objevená a doplněná do soustavy. Zasloužil se také o rozvoj chemického a hutnického průmyslu. Dále o zpracování rud a ropy v Rusku. Dimitrij Ivanovič Mendělejev byl zakladatelem moderní anorganické chemie.
Fyzika
Slovo radioaktivita nebylo do roku 1896 vysloveno, protože právě v tomto roce byla radioaktivita objevena. Náhodou ji objevil francouzský fyzik Antonie Henri Becquerel, který se narodil 15.12.1852 a zemřel 25.8.1908. Zabýval se magnetismem, fosforescencí a polarizací světla Na fotografické desce našel stopy záření, které tam vůbec neměly být. Zanechal je tam zářící materiál, tedy uran. Tuto zdánlivou záhadu zkoumal dál spolu s mladou spolupracovnicí Marií Curie-Sklodowskou. Fyzičkou a chemičkou polského původu. Výsledkem jejich práce byl objev radioaktivity. V roce 1903 dostali, spolu s manželem Curie-Sklodowské Pierrem Curiem, Nobelovu cenu za objev přirozené radioaktivity.
Medicína
V 19. Století se zásadní pokrok týkal lékařství. Ze starého řemesla se vyvinula moderní věda. Mnoho životů bylo zachráněno přísným dodržováním hygienických zásad v nemocnicích a ordinacích.
Lékaři i veřejnost začali chápat obrovský význam hygieny a z civilizovaných zemí mizeli dříve tak hrozivé epidemie.
Velké zásluhy v lékařství dosáhl francouzský chemik Louis Pasteur, který se narodil 27.12.1822 a zemřel 28.9.1895. Položil základy mikrobiologie a imunologie. Vypracoval metody pěstování mikroorganismů na živných půdách a vytvořil základy očkování proti infekčním chorobám. Zvláštním postupem se mu podařilo porazit dosud neúprosně smrtelnou vzteklinu. Další významné objevy učinil německý lékař Robert Koch. Žil v letech 1843-1910. Zabýval se bakteriologií a imunologií. V roce1882 objevil původce tuberkulózy a v roce 1883 cholery. Koch byl jedním z hlavních zakladatelů mikrobiologie.
Roku 1905 dostal Nobelovu cenu za práce o tuberkulóze.
Technické vynálezy druhé poloviny 19. Století.
19. století přineslo obrovskou záplavu převratných technických vynálezů.
Dnešní vyspělá technická civilizace má své základy právě v této době.
Byla to doba osamělých, geniálních vynálezců, kteří ve svých pracovnách, dílnách nebo laboratořích vynalezli naprosto převratné stroje, přístroje, zařízení a spoustu dalších věcí, které měnili svět.
V dnešní vědě a technice potkáte takové osamělé průkopníky jen velmi výjimečně. Spočívá na týmové práci a užívá přístroje a vybavení jednotlivcům zcela nedostupné.
Parní pohon
Železnice
Hlavním představitelem parní železnice se stal George Stephenson.
Anglický konstruktér a výrobce parních lokomotiv, který se narodil 9.6.1781a zemřel 12.8.1848. Stephenson nejen postavil slavnou a výkonnou lokomotivu s příslušným názvem Raketa, ale také významně přispěl k praktickému rozvoji železniční dopravy jako celku, který zahrnoval složitý systém kolejnic, výhybek, návěstí, signalizačních zařízení, lokomotiv, vagónů a nádraží. Pomohl postavit první železniční trasy například ze Stocktonu do Darlingtonu a z Liverpoolu do Manchesteru. Později sestrojil lokomotivy s názvy Locomotion a Planet.
Lodní doprava
O využití parního stroje v lodní dopravě se asi nejvíce zasloužil Robert Fulton. Již v roce 1807 jezdil s parníkem, který nesl název Clermont, vody řeky Hudsonu v Americe.
Automobily
Druhá polovina 19. století přinesla i dnes samozřejmé automobily. Zasloužili se o to němečtí konstruktéři Carl Benz a Daimler Gottlieb.
Carl Benz žil v letech 1844 až 1929 a Daimler Gottlieb žil od roku 1834 do roku 1900. Spolu zkonstruovali benzinové motory a postavili první čtyřkolové automobily a motocykly. V roce 1883 založili podnik Mercedes Benz.
Mezi další konstruktéry patří německý vynálezce Rudolf Diesel a skotský zvěrolékař John B. Dunlop. Zatímco Rudolf Diesel vynalezl vznětový motor. Dunlopovi se povedlo ze zahradnické hadice vyrobit pneumatiku.
Elektrotechnika
Převratné vynálezy se rodily také v elektrotechnice. O velmi významný z nich se postaral britský fyzik a technik Michael Faraday. Narodil se 22.9.1791 a zemřel 25.8.1867. Zabýval se elektřinou a magnetismem. Po mnohaleté práci sestroji magnetoelektrický stroj, který se nazývá dynamo. Tento stroj umožňuje vyrábět elektrický proud.
Asi nejznámějším vynálezcem celé druhé poloviny 19. Století byl Thomas Alva Edison. Tento americký vynálezce, podnikatel a průkopník praktického využití elektrické energie se narodil11.2.1847a zemřel 18.10.1931. Thomas Alva Edison vynalezl fonograf, filmovou kameru, mikrofon a spoustu dalších věcí. Nejvíce ho však proslavila žárovka, kterou sice nevynalezl, ale zásadně zdokonalil. Nespornou zásluhu Edisona bylo to, že otevřel elektrické energii cestu do praktického života. Zejména do továren a domácností. Později sestrojil pojistky, vypínače, zásuvky, vedení a elektroměry. Měl největší zásluhu na tom, že se stala elektřina součástí téměř každé domácnosti na světě.
V devatenáctém století se lidé z celého světa k sobě dostali “blíž“. To jim umožnil nejprve vynález Karla F. Gausse a Wilhelma E. Webera s názvem telegraf. Je to zařízení na dálkový přenos informací formou čárek a teček podle Morseovy abecedy. V roce 1851 byl položen první podmořský kabel v průlivu La Manche spojující anglický Dover s francouzským mysem Gris-Nez. Největším převratem však byl vynález amerického vynálezce skotského původu Alexandera Grahama Bella.
Ten nejen že v roce 1876 zkonstruoval první použitelný telefon, ale i gramofon a vylepšil mikrofon. Bell položil základy spojovací techniky.
Později edison na válečcích fonografu a Emile Berliner na gramofonových deskách dokázali zachytit a uchovat zvuk. Po zachycení zvuku se jiní vynálezci snažili zachytit obraz. První to dokázal Francouz Joseph N. Niepce na zinkové desce potřené rozpuštěným asfaltem. Ale lepší kvalitu zachycenému obrazu dal až Louis J. Daguerre. Jeho Daguerrotypie na stříbrných deskách už mířily k základům fotografie.
Století vynálezů zakončili v roce 1895 bratři Lumiérové, když k obrazu přidali pohyb a na světě se zrodil film a kinematografie.
Devatenácté století a převážně jeho druhá polovina sebou nesla obrovský počet vědeckých objevů a technických vynálezů. V tomto období byl položen základ k dnešní vysoce vyspělé světové vědě a technice bez, které by si většina z nás nedokázala představit život a ani pohodlí.
27. červenec 2007
7 402×
1234 slov
