Voda

Voda-kapalina,se skládá z molekul, které jsou v neustálém neuspořádaném pohybu, vzájemně si vyměňují místo a působí na sebe přitažlivými nebo odpudivými silami.Tyto síly jsou větší než u plynného tělesa a naopak menší než u pevného tělesa.Proto má kapalina některé vlastnosti pevné látky (zachování objemu) a některé vlastnosti jsou naopak shodné s vlastnostmi plynů (tekutost).Kapalné látky se také vyznačují povrchovým napětím,viskozitou,kapilární elevací a kapilární depresí.Teď vám tedy něco o těchto pojmech řeknu.

Objem:
Kapalné těleso si zachovává svůj objem i při velkém stlačováním.Způsobují to odpudivé síly působící mezi molekulami,které zabraňují stlačení kapaliny a ta může přenášet díky své nestlačitelnosti tlak.Této vlastnosti kapalin se s výhodou používá v nejrůznějších hydraulických zařízeních.

Tekutost:
Molekuly kapaliny se vzájemně přitahují, ale jejich vzájemné silové působení je menší než u pevné látky a proto kapalina může téci. Což umožňuje mimo jiné i snadnou dělitelnost kapalného tělesa.Kapalné těleso vždy zaujme tvar podle tvaru nádoby, díky tekutosti.

Kapilární deprese:
Kapilární deprese je jev,způsobený rozdílným silovým působením mezi molekulami kapaliny navzájem a molekulami materiálu nádoby, ve které je kapalina uzavřena.Při kap.depresi jsou přitažlivé síly mezi molekulami kapaliny větší než přitažlivé síly mezi molekulami kapaliny a molekulami nádoby.Okraj kapaliny je v blízkosti stěny nádoby,narozdíl od kapilární elevace (vysvětlím poté),ohnut směrem dolů.

Kapilární elevace (vzlínavost):
Kapilární elevace je jev,způsobený rozdílným silovým působením mezi molekulami vody navzájem a molekulami materiálu nádoby, ve které je kapalina uzavřena.Při kapilární elevaci jsou přitažlivé síly mezi molekulami kapaliny menší než přitažlivé síly mezi molekulami kapaliny a nádoby.Proto je na rozdíl od kapilární deprese (viz výše),okraj kapaliny v blízkosti stěny nádoby ohnut směrem nahoru.

Viskozita:
Viskozita je jev způsobený přitažlivými silami působícími mezi molekulami kapaliny.Čím jsou přitažlivé síly mezi molekulami kapaliny větší tím je také vyšší i viskozita.Při vytékání kapaliny z nádoby klouže horní vrstva molekul po vrstvě spodní a přitom překonává přitažlivé síly.Čím jsou přitažlivé síly větší, tím je vytékání pomalejší a kapalina je viskóznější.Zahříváním kapaliny se její viskozita obvykle snižuje.
Příklad:Voda a olej-Voda má viskozitu poměrně malou,síly působící mezi molekulami vody jsou menší než síly působící mezi molekulami oleje.Proto voda teče mnohem rychleji než olej a také tvoří menší kapky,na rozdíl od oleje.

Povrchové napětí:
Každá molekula se vzájemně přitahuje se sousedními molekulami.Uvnitř kapaliny se vzájemně tyto síly ruší,na povrchu proto působí přitažlivé síly pouze dovnitř do kapaliny a do stran. Povrchové molekuly jsou od sebe vzdáleny o něco více než molekuly uvnitř a to právě tak,aby mezi nimi převládly přitažlivé mezimolekulární síly.Tím vzniká v horní vrstvě molekul kapaliny povrchové napětí.Vlivem povrchového napětí se povrch chová jako pružná blána,která se snaží dát volnému kapalnému tělesu-kapce-tvar s nejmenším objemem-koule.

A tady je fyzik,který se také zabýval kapalinou:
Blaise Pascal
Byl to francouzský fyzik,matematik a také filosof.Zajímal se zejména o hydrostatický tlak a při jeho zkoumání formuloval zákon o rovnoměrném šíření tlaku v kapalině tj. Pascalův zákon. Na jeho počest byla nazvána jednotka tlaku pascal (Pa).

Pascalův zákon:
Působením vnější tlakové síly na volný povrch kapaliny v uzavřené nádobě vznikne ve všech místech kapaliny stejný tlak.