Ve starohorách zalívalo Orlické hory, stejně jako velkou část českého masívu, moře. V něm se usazovala mohutná souvrství písčitých, jílovitých a jílových hornin. Na dně moře vytékala láva a vznikaly vyvřeliny jako je čedič.
Orlické hory zde byly vyzdviženy v Prvohorách (Kambrium) v průběhu Variského vrásnění. Tehdy vznikaly metamorfované horniny a došlo k výstupu magmatických hornin. V nejvyšších polohách to jsou ruly a svory. Místy se také vyskytuje granodiorit (Potštejn, Litice n. Orlicí) nazývaný také jako litická žula. Okolí Rokitnice v Orl. Horách je tvořeno dioritem a u Pěčína je to gabrodiorit (Z něho je tvořen vrch špičák u Deštného) V podhůří jsou místy permské usazeniny a to hlavně v okolí Kounava. Ale mocné vrstvy opuky, slínů nebo pískovců jsou zejména v Litickém a Potštejnském hřbetu.
Díky zvětrávání a erozi bylo však pohoří denudováno, neboli sníženo, a během křídy (druhohory) zalito mořem.
Na sklonku druhohor a počátku třetihor zde proběhlo tzv. Saxonské vrásnění, což byla odezva vrásnění alpínského. Pohoří Orlických hor bylo rozlámáno a vyzdviženo do nadmořských výšek, odpovídající dnešním výškám. Došlo zde ale i k poklesům (u Lanškrouna a Ústí nad Orl.) V průběhu čtvrtohor (pleistocen) výrazná denudace. Sneseny vrstvy křídových sedimentů (zachováno v Orlickozáhorské brázdě) Po prohloubení údolí denudační procesy domodelovaly georeliéf k současné podobě hornatin. K výraznému snížení hlavního hřbetu (pod 500 m.n.m.) dochází jen v průlomech Divoké Orlice, Klášterce nad Orlicí (Zemská brána) a Tiché Orlice (Mladkov)
Orlická tabule část: Třebechovická tabule (Mezi Dobruškou, Vamberkem, Kostelcem, Týništěm, k jihu po Choceň a dále až k Hradci Králové). Nejvyšší nadmořské výšky okolo 450 m.n.m.(Opočenský hřbet 452m.n.m.). Místy jsou přesypy, váté písky (Týniště nad Orlicí) a zpevněné lesní porosty, úsek říčních teras mezi Týništěm a Chocní (plocha nížinného charakteru s výškami okolo 300 m.n.m.)
Geologická stavba: Přeměněné horniny prvohorního stáří, které tvoří podstatnou část Orlických hor. Jsou zde různé typy Ortorul a Mignatitů, Pararul, Svorů, Krystalických vápenců či Metabazitů. Fility se nacházejí v údolí Metuje nad novým městem nad Metují. Menšího rozsahu dosahují žulové vyvřeliny (olešnický a litický masív), případně vyvřeliny gabrové a gabrodioritové.
Na nejstarších krystalických horninách jsou v podorlické brázdě (Česká rybná, Dolní dobrouč, Rudoltice) červené vápenité pískovce, jílovce, slepence a brekcie.
V celých východních Čechách mají plošně největší rozsah jílovce, slínovce, opuky – více než polovina území
27. duben 2008
7 948×
408 slov
