Geologie Země

Prekambrium
Země vznikla před 4,7 mld. let. Prekambrium trvalo asi 4 mld. let, což je přibližně 88% jejího stáří.
GEOLOGICKÝ VÝVOJ:
Na počátku prekambria velmi často pronikalo na povrch Země horké magma. K této zvýšené vulkanické činnosti přispívala vysoká teplota Země a přísun tepla z rozpadu radioaktivních prvků. Nejdříve vznikaly bazické a ultrabazické horniny, u kterých bylo později působením zvýšené teploty a tlaku změněno složení.Od nejstaršího prekambria vznikala postupně horstva.Vítr, voda a změny teploty horstva rozdrobovaly na ostrohranné bloky, valouny a štěrk.Tento materiál byl transportován, podobně jako dnes do nižších oblastí, pánví, kde se usazoval.Existují i horniny, které vznikaly jen v minulosti, např. Železito-křemito páskované železné rudy.
FAUNA A FLÓRA:
Jedny z prvních zkamenělin (prokaryotní buňky) se nachází v silicitech jižní Afriky, 3,4 mld let starých.Fosílie jsou jen několik tisícin milimetrů velké a pozorují se mikroskopem ve výbrusu. Organismy jsou podobné dnešním bakteriím. Bakterie jsou příkladem jednoduché prokariotické buňky. Z dnešních žijících organismů mají pouze bakterie a zelené řasy tento druh stavby. Prokaryota mohly absorbovat živiny přes buněčnou stěnu. Zdroj těchto živin ale nemohl být stejný jako dnes, tzn.rostlinná a živočišná pletiva. Živiny ale mohly vznikat spontánně z takových složek atmosféry a hydrosféry, jako jsou metan, amoniak, CO2. První organismy si vystačí s živinami rozpuštěnými ve vodě. Jejich přísun se ale postupně snižuje a organismy jsou nuceny si začít vyrábět vlastní potravu. Začínají využívat fotosyntézu. První takové organismy se objevují před 3 mld. let. Jsou to modrozelené řasy, jejichž životní činností vznikají stromatolity. Stromatolity jsou kopky zvrstvených hornin, které se nachází v mělké vodě.
První mnohobuněčné organismy se objevují asi před 1mld. let. Mezi výskytem prvních a vývojově pokročilých mnohobuněčných organismů uběhne 300 milionů let. Před 680 miliony let se totiž objevují v dnešním Ediakarském pohoří v jižní Austrálii skupiny organismů s měkkým tělem. Za původce těchto fosílií jsou považovány medůzy, červi, mořské houby apod.
Prvohory
Kambrium (545-500 mil.let)
Život v moři a neobydlená Země. Kambrium se vyznačuje početnými výskyty fosilních živočichů se schránkami. Na Zemi se nachází mohutný kontinent Godwana a několik menších bloků. Většina ze současných pobřežních horstev dosud neexistuje.
GEOLOGICKÝ VÝVOJ:
Některé ze starých prekambrických štítů tvoří kontinent Godwanu, který pravděpodobně leží mezi rovníkem a jižním pólem. Další staré bloky: tj. Kanadský štít, baltický štít, sibiřský štít, čínský štít a kazachstánský blok byly navzájem odděleny oceánem.
FAUNA A FLÓRA:
Nejdůležitější a nejběžnější skupinou kambria jsou trilobiti. Tvoří asi 60% všech živočichů na mořském dně. Hojní jsou i archeocyáti, ramenonožci, stromatoliti.Mezi měkkýši se jako první objevují přílipkovci, dále plži a mlži, hyoliti, graptoliti, a na konci kambria také hlavonožci. Vzácně se vyskytují ostnokožci. V moři dosud chybí mechovky a korály. Suchozemský život téměř jistě není vyvinut. Pro organismus smrtelné ultrafialové záření ještě ozónová vrstva nezachycuje.
NEJZNÁMĚJŠÍ LOKALITY :
Kanada, Jince a Skryje v Čechách, Antarktida.
Ordovik (500-400 mil. let)
Na počátku ordoviku moře postupuje výrazně do pevniny (transgrese moře). Na jeho konci při velkém zalednění je voda vázána v ledovcích a hladina oceánu se snižuje (regrese moře). Na počátku ordoviku je většina živočichů primitivní, ale na jeho konci už existují všechny důležité skupiny bezobratlých živočichů a objevují se první obratlovci. Na konci ordoviku probíhá obrovské vymírání, pravděpodobně spojené se zaledněním a s ním spojeným snížením hladiny oceánů a zmenšením obsahu šelfových moří.
GEOLOGICKÝ VÝVOJ :
Rozložení hlavních kontinentálních bloků je podobné jako v kambriu. Zpočátku je ještě teplé globální klima, pak ale následuje ochlazení, které vrcholí na konci ordoviku zaledněním. Centrum zalednění se nachází v severní Africe. Rozložení kontingentu ukazuje na existenci klimatických pásů.
FAUNA A FLÓRA :
Ordovické horniny jsou bohaté na fosílie. Hojní jsou ramenonožci. Nad typy jednoduchými s uzavíráním schránek s pomocí svalů se začínají prosazovat složitější typy se schránkami, se zuby a jamkami. Moře obývá mnoho nových trilobitů a členovců. Poprvé se objevují mechovky a korály, hvězdice, hadice, ježovky a lilijice. Hojní jsou skořepatci a graptoliti. Mezi tím se objevuje život na pevnině. Nalezeno je několik zbytků, které připomínají cévní systém a spóry a které můžou pocházet od suchozemských rostlin. Ordovik končí velkým vymíráním. Nejvíce vymírají trilobiti, ramenonožce, živočišné houby, ježovky a ryby.
NEJZNÁMĚJŠÍ LOKALITY :
Skotsko - Wales, Oslo, Estonsko, Švédsko, Ohio a Barrandien (ČR).
Silur (435 - 415 mil. let)
Vzniká superkontinent Euroamerika, fauny různých oblastí se tolik neliší. Celosvětově rozšířené jsou graptolitové břidlice a významné jsou také hlavonožcové vápence.
GEOLOGICKÝ VÝVOJ :
Silur je z hlediska vzniku horstev v některých oblastech obdobím významných zdvihů. Je to období mořských regresí.
FAUNA A FLÓRA :
V siluru se sice neobjevuje žádná z nových hlavních skupin organismů, ale původním skupinám se, až na výjimky daří. V mořském prostředí se vyskytují ostrakodi. Ve svrchním siluru jsou hojní hrotnatci a měkkýší (plži a mlži). Důležitými zkamenělinami jsou graptoliti. Vzhledem ke starším útvarům roste význam na mořském dně pevně přichycených organismů. Primitivní obratlovci obývají zejména mělkovodní mořské a lagunární prostředí. Vedle bezčelistnatých ryb se vyskytují trnoploutvé a pacéřnaté ryby - roste význam mořského planktonu. Poprvé se objevuje suchozemské květena.
NEJZNÁMĚJŠÍ LOKALITY :
Wales, Barrandien, Gotland v Baltickém moři (Švédsko), stát New York (USA), Harz (SRN), Porýnská břidličná vrchovina (SRN) a Francouzské středohoří.
Devon (415 - 365 mil. let)
V moři se velmi daří živočichům i rostlinám, poprvé se objevují moderní ryby, daří se i suchozemským rostlinám. Bezobratlí živočichové úspěšně kolonizují zemi a objevují se první obojživelníci.
GEOLOGICKÝ VÝVOJ :
Poloha kontingentu je podobná jako v siluru.
FAUNA A FLÓRA :
Nejvýznamnějšími živočichy jsou patrně amonoidní hlavonožci, kteří procházejí dalším vývojem. Mlži obývají pobřežní písčiny i oceán. Na souš vystupují první plži. Schránky tenkostěnných tentakulitů se nacházejí ve vápencích hlubšího moře po celém světě a umožňují porovnávat různé lokality. Stromatoporoidi (organismy podobné mořským houbám), korály a vápnité řasy jsou „staviteli“ útesů. V devonu se u některých členovců vyvíjejí tracheje - dýchací orgány (mnohonožky, škorpioni, pavouci).

NEJZNÁMĚJŠÍ LOKALITY :
Rýnské břidličné pohoří, Barrandien, Maroko, New York.Karbon (365 - 300 mil. let)
Obrovský hmyz dobývá vzduch, vyskytují metrové stonožky v tropických uhelných močálech. Karbon má jméno podle černého uhlí, které je nejtypičtějším znakem tohoto útvaru. Karbon spolu s následujícím útvarem permem se označují jako mladší prvohory (hranice stanovena podle změny v mořské fauně). Velké pevninské bloky se pohybují proti sobě - sráží se a vzniká Hercynské pohoří v Evropě a část Apalačského pohoří v USA. Křídlatý hmyz dosahuje prvé maximum svého rozvoje. V močálech a pánvích vznikají obrovská ložiska uhlí.
GEOLOGICKÝ VÝVOJ :
Godwana se posunuje na sever a sráží se s Evropou a Jižní Amerikou. Sráží se také blok Sibiře a východní Asie - v karbonu se poprvé spojuje Evropa s velkou částí severní Číny. Ve svrchním karbonu je na jižní polokouli velké zalednění - ledovec nezanechal na povrchu Země stopy. V průběhu karbonu se zvyšuje suchost. Podmínkou vzniku uhelných ložisek je nejen nahromadění rostlinných zbytků, ale i jejich rychlé překrytí sedimenty. Vhodné podmínky pro vznik uhlí jsou v pobřežních oblastech, které jsou pravidelně zaplavovány mořem.
FAUNA A FLÓRA :
Vývoj fauny je bez rozsáhlých vývojových zvratů. Liší se hlavně úbytkem trilobitů a změnami ve vývoji amonoidních hlavonožců. K hojným zkamenělinám patří ramenonožci, mlži a plži. V karbonu se velmi liší suchozemská fauna - expozivně se vyvíjí hmyz (švábi, pravážky s rozpětím křídel až 75 cm, pavouci a první jepice). Rozvíjí se stonožky a na suchou zem vystupují různorodí obojživelníci z kterých se ve svrchním karbonu vyvíjejí první plazi. Ve sladkých vodách jsou hojné paprskoploutvé ryby a žralokům podobné trnoploutvé ryby.
V karbonu jsou poprvé v historii Země pokryty části kontingentů bylinnou a stromovitou flórou. Převládají výtrusné rostliny, zejména plavuňovité (rody Lepidodendron, Sigillaria a Stigmaria) a přesličkovité (rody Sphenophyllum, Annularia, Calamites). Hojné jsou také kapraďosemenné rostliny (např. rod Glossopteris) a objevují se první jehličnaté rostliny.
NEJZNÁMĚJŠÍ LOKALITY :
Anglie a Belgie, Ruhrská pánev (SRN), Appalačidy (USA).
Perm (300 - 245 mil let)
Močály a slané pouště, superkontinent Pangea a velké vymírání. Klima se po kolizi kontinentů a vzniku rozsáhlé pevniny postupně vysušovalo, až získalo charakter pouště.
GEOLOGICKÝ VÝVOJ :
Kontinenty se v porovnání s karbonem výrazně nemění, klima je stále sušší, i když na Godwaně až do spodního permu pokračuje zalednění. Ledovce z větší části tají a nastává mírné klima se střídáním ročních období. Po vzniku horstev karbonu následují v permu četné výlevy láv.
FAUNA A FLÓRA :
Fauna navazuje na karbonskou, ale postupné změny v permu vedou k výměně prvohorní fauny za druhohorní. Tyto změny se projevují vymíráním trilobitů, celých skupin ramenonožců, stromatopor, nahrazením čtyřčetných korálů šestičetnými, ústupem výtrusných a kapraďosemenných rostlin. Naopak expozivně se vyvíjí plazi a nahosemenné rostliny. V permu naposledy převládají mezi bentickou faunou ramenonožci. Mechovky vytváří početné útesy, z měkkýšů se v moři nachází goniatiti z nichž větší část v permu vymírá, ale ze zbylé skupiny se v následujícím útvaru triasu vyvíjí praví amoniti. Hodně se mění členovci, trilobiti úplně vymírají, mizí i některé skupiny hmyzu a místo nich se objevují např. chrobáci a motýli. Perm je ve znamení celkového rozvoje obratlovců, ryby jsou běžné v moři i ve sladkých vodách a rozvíjí se plazi s některými savčími znaky.
Flóra se mění úplně, zatím co ve spodním permu ještě převládají výtrusné kapraďosemenné rostliny, tak ve svrchním permu již převládají nahosemenné rostliny.
NEJZNÁMĚJŠÍ LOKALITY :
Západní předhůří Uralu (Rusko), Sasko a Durynsko (SRN), Karoo (JAR), Texas (USA).

Druhohory
Trias (245 - 205 mil.let)
Superkontinent Pangea se začíná rozpadat na menší celky. Po velkém vymírání na konci permu nastává nová etapa vývoje organismů. Začíná se vyvíjet velice úspěšné skupina plazů nazývaná dinosauři.
GEOLOGICKÝ VÝVOJ :
Z hlediska vzniku nových horstev je trias obdobím klidu. Pokračuje jen obrušování již dříve vzniklých pohoří. Ve střední části kontinentu Pangea se otevírá moře Tethys - probíhá od nynějšího Mexického zálivu přes Španělsko, Itálii, pohoří Himaláje až na Malajský poloostrov. Klima je poměrně teplé a suché.
FAUNA A FLÓRA :
Dochází k pozvolnému rozvoji prvních šestičetných korálů. Ramenonožci jsou nadále hojní, ale jsou postupně nahrazováni mlži. Zcela nově se objevují hlavonožci s charakteristickým silně členitým typem švu na povrchu schránky - amoniti. Amoniti se stali velmi úspěšnou skupinou rozšířenou po celé druhohory v mořském prostředí. Mnoho rodů amonitů se stalo důležitými vůdčími fosíliemi, podle nichž geologové srovnávají staří druhohorních usazených hornin na zemi. V triasu rovněž poprvé nacházíme desetinohé korýše. Z obratlovců jsou hojné ryby ze skupiny palaeonisciformes, ale v dalším průběhu zvolna ubývají. Rovněž se často vyskytují žraloci a dvojdyšné ryby, mořští plazi. Na souších se mohutně rozšiřují nové skupiny plazů. Známe zástupce želv, ichtyosaurů, ještěrek, ptakoještěrů a sauropterigních plazů. Z pokročilých plazů se vyvinuli dinosauři.
V mořské flóře zaujímají důležité místo zelené dasykladátní řasy, které na mnoha místech vytvářely mohutná souvrství vápenců. Počátkem triasu jsou kontingenty pokryty porosty pravých přesliček, ale postupně se stále více prosazují i pokročilejší jehličnaté, ginkgovité a cykasovité rostliny.
NEJZNÁMĚJŠÍ LOKALITY :
Německo a Painted Desert v Arizoně (USA).
Jura ( 205 - 135 mil. let)
Plazi ovládají pevninu. Na západním pobřeží kontingentu Ameriky vznikají pásemná pohoří.
GEOLOGICKÝ VÝVOJ :
Z celosvětového hlediska je jura mořskou periodou. Koncem střední jury dochází k velké záplavě, která trvá do jejího konce. Je zaplavena část Severní Ameriky, velká část Asie, část Afriky, Indie a západ Austrálie. Podnebí bylo poměrně teplé a stabilní. Koncem jury se začíná projevovat další fáze alpínsko-himalájského vrásnění (mladokimerská fáze) a vzniká pacifický pruh pásemných pohoří. V Evropě rozdělujeme juru na oblast boreální na severu, oblast mediteránní na jihu a oblast epikontinentální ( mělká moře lemující okraje kontinentů).

FAUNA A FLÓRA :
v jurských mořích jsou hojní prvoci. Někteří mají statigrafický význam, což znamená, že pomocí nich můžeme relativně určovat stáří. Živočišné houby jsou natolik hojné, že místy tvoří houbové útesy. V mořské fauně jsou bohatě zastoupeni šestičetní koráli a kruhoústé mechovky. Ramenonožci jsou stále více zatlačování do pozadí silně se rozvíjejícími mlži. Hlavonožci, zastoupeni skupinou amonitů prožívají vrchol svého rozvoje. Z ostnokožců se nejčastěji nacházejí lilijice, mající místy horninotvorný význam. Mořskou faunu obratlovců reprezentuje široká škála ryb s ganoidními šupinami, ale stále více se prosazují ryby kostnaté. Země je osídlena velice různorodou faunou plazů. Na kontinentech kralují známí dinosauři, vzdušný prostor ovládli pterosauři a ichtyosauři pronikli do mořského prostředí. Fauna obratlovců je obohacena o skupinu praptáků (archeopteryx, archaeornis); dnes se většinou řadí mezi pokročilé dinosaury. Ve stínu dinosaurů žijí první nenápadní savci.
Mořská flóra je charakterizována přítomností hnědých řas. Na kontinentech převládají cykasovité a ginkovité rostliny a vzácně najdeme i krytosemenné rostliny.
NEJZNÁMĚJŠÍ LOKALITY :
Solenhofen, Holzmaden (SRN), Montana (USA).
Křída (145 - 65 mil. let)
Na Zemi se vytvářejí klimatická pásma, výrazně převažuje plocha moří nad kontinenty. Koncem křídy dochází k velkému vymírání silně specializovaných forem druhohorního života.
GEOLOGICKÝ VÝVOJ :
Počátkem spodní křídy dochází k menší záplavě, která až do začátku svrchní křídy postupně opadává. Moře stoupá až o 120 m a zaplavuje rozsáhlé plochy kontinentů. Vzdalováním kontinentálních desek se otevírá Indický a Atlantický oceán. Celkovým rozdrobením kontinentů na menší celky se vytváří jednotlivá klimatická pásma. Koncem křídy dochází sice k přechodnému, ale k zásadnímu zvratu klimatu, při kterém vymírá velká část tehdejšího živočišného světa.
FAUNA A FLÓRA :
Ve středozemní oblasti obývají dna mělkých moří četní koráli. Počet druhů ramenonožců se ještě více snižuje, ale značně se rozšiřují nové druhy mlžů a plžů. Vysoký stupeň vývoje amonitů vede i k vytvoření druhů se zdeformovanými schránkami. Ve fauně ostnokožců střídá dříve značně rozšířené lilijice skupina ježovek.Obratlovci jsou v mořích reprezentováni četnými žraloky, kostnatými rybami a vzácně vodními plazi. Souš ovládají mohutní masožraví i býložraví dinosauři. Ovzdušný prostor se musí ptakoještěři dělit s pravými ptáky. Drobní savci čekají na vhodnou příležitost, aby se ujali vlády nad světem. Nejhojnější jsou mezi nimi vačnatci, ale též se zde objevují první placentální savci (konkrétně skupina hmyzožravců). Koncem křídy zasahuje druhohorní faunu rána v podobě rozsáhlého vymírání - patrně důsledkem pádem meteoru.
Flóra ve spodní křídě má vesměs stejný ráz jako v juře. V průběhu se však stále více prosazují zástupci krytosemenných rostlin.
NEJZNÁMĚJŠÍ LOKALITY :
Ostrov Rujána (SRN), Anglie, Rocky Mountains, Montana a Utah (USA) a Gobi (Mongolsko).
Třetihory
Paleogén (65-26 mil. let)
Na kontinentech se bouřlivě rozvíjí savci. Pokračuje alpínsko-himalájské vrásnění.
GELOGICKÝ VÝVOJ:
Probíhá několik fází alpínsko-himalájského vrásnění, zbytky Godwany se od sebe definitivně rozdělují a Indický kontinent se tlačí směrem k Asii. Klima je podobné svrchní křídě,dochází jen k mírnému ochlazení.
FAUNA A FLÓRA:
Pro mořský plankton jsou charakterističtí velcí dírkovci. Dosahují velikosti několika centimetrů.Schránky ramenonožců se objevují jen zřídka. Fauna měkkýšů je velmi rozšířená. Mělká moře hojně obývají členovci - raci, krabi. Hlavonožci jsou po velkém vymírání značně zdecimováni. Dobře prosperující skupinou jsou ježovky. Obratlovci jsou v moři i na pevnině zastoupeni relativně hojnými želvami. Sladké vody obývají staré skupiny krokodýlů. Rychle se rozvíjí ptáci a savci. Fauna savců se skládá hlavně z koňů, chobotnatců, nosorožců, vepřů a hrochů. Z počátku třetihor už známe mnoho skupin primátů (opice) a začínají se také objevovat i první předkové člověka.
Flóra je poznamenaná prudkým rozvojem krytosemenných rostlin. Nemalou měrou se na složení fauny podílí i nahosemenné rostliny. Na našem území rostou v této době palmy, magnólie, fíkusy aj. Mírná pásma pak obývají vrby, topoly, břízy, javory a duby.
NEJZNÁMĚJŠÍ LOKALITY:
Monte Bolca (Itálie).
Neogén (26 - 1,8 mil let.)
Rozvoj savců a živočišných předků člověka. V důsledku příznivého klimatu dochází k masovému rozvoji vegetace a k tvorbě hnědého uhlí. Dotváří se kolizní rozhraní po srážce indického a asijského štítu.
GEOLOGICKÝ VÝVOJ :
Rozdělení kontinentů se blíží současnému stavu. Indická kra se tlačí na asijský kontinent a doznívá alpínsko-himalájské vrásnění, které bylo ve svrchní křídě a paleogénu. Evropa v tethydní oblasti je pásemnými pohořími rozdělena na několik pánví, každá pánev se dále vyvíjí samostatně.Klima je ve spodním neogénu neobvykle teplé a příznivé pro bujný vývoj vegetace - vznik ložisek hnědého uhlí. Náhle dochází k výraznému ochlazení a vytvoření ledových čepiček na pólech, jehož důsledkem je úbytek vody v oceánech.Mezi Afrikou a Evropou se obnažuje pevninský „most“, který izoluje středozemní moře tak, že začíná pomalu vysychat. Vznikají zde bohatá ložiska solí. Ve svrchním neogénu se otepluje a tají ledovce na pólech. Pevninský „most“ je znova zaplaven a komunikace s oceánem obnovena.
FAUNA A FLÓRA :
Živočišné houby expandují do hlubších částí moře. Obratlovci v mořích jsou zastoupeni rybami a žraloky, z nichž někteří dosahují délky 12 metrů. Neogén je významný přímých i nepřímých předků člověka. V Severní Americe, Evropě a Asii je velice rozšířen Dryopithecus, v Indii je nalézán Ramapithecus, který je příbuzný spíše dnešnímu orangutanovi. Austrolopithecus je rozšířen převážně v Africe. Nejstarší jedinec je starý asi 3,8 mil. let. Byl sběračem a lovcem. Při těchto činnostech používal primitivní kamenné nástroje,ale nějak je neupravuje ani neopracovává. Mladší je Homo habilis ( člověk zručný ), nejstarší primát rodu Homo. Chodil již v vzpřímeně, měl větší obsah mozkovny a používal vědomě opracované nástroje.
Ve spodním neogénu je flóra podobná paleogénu, avšak ve svrchním neogénu je situace naprosto jiná. Dochází k celkovému ochlazení a do dříve tropických a subtropických pásem se rozšiřují formy mírného pásma.
NEJZNÁMNĚJŠÍ LOKALITY :
Severní Amerika, Evropa, Asie, Indie, Afrika.
Čtvrtohory
(1,8 - 0 mil. let až tisíce let )
Člověk kolonizuje Zemi. Charakteristické je střídání dob ledových a meziledových. Probíhá tělesný a duševní rozvoj člověka.
GEOLOGICKÝ VÝVOJ :
Geologické procesy čtvrtohor můžeme srovnávat se současnými. 4tvrtohorní doba je výrazně poznamenaná kontinentálním zaledněním. Centrem zalednění v Evropě je Skandinávie a odtud se ledové masy v chladnějších dobách směrem na jih. Nahromadění vody v ledovcích způsobuje pokles mořské hladiny až o 120 metrů. Tím vznikají na mnoha místech mezi pevninami jakési mosty, po kterých může volně migrovat zvěř. Klima v dobách ledových je nejen neobyčejně studené, ale i poměrně studené. Doby meziledové jsou vlhčí a podstatně teplejší.
FAUNA A FLÓRA :
V mořských prostředí žije fauna srovnatelná s dnešní. Na kontinentech se složení fauny i flóry mění podle klimatu ovlivněného rozšiřováním nebo ústupem kontinentálních ledovců. Z bezobratlých jsou důležitou skupinou na souši plži, vzhledem k jejich vysoké citlivosti na klima. Můžeme jejich pomocí usuzovat na změny podnebí. Velkého rozmachu dosahují savci, kteří osidlují nejen suchozemská prostředí, ale i vodu a vzduch. V dobách meziledových se daří především slonům, jelenům, srncům, daňkům, medvědům, vepřům, vepřům, šavlozubým tygrům a primátům. V dobách ledových jsou u nás hojní koně, mamuti, nosorožci pižmoni, sobi aj. Do spodních čtvrtohor zasahuje forma rodu Homo - Homo habilis ( člověk zručný ). Umí si již vyrábět primitivní kamenné nástroje. Pokročilejší je Homo erectus ( člověk vzpřímený ), který vyrábí charakteristické kamenné nástroje a umí používat oheň. Zachovává si i svoje trvalejší sídliště. Homo sapiens ( člověk rozumný ) nastupuje ve dvou variantách - Homo sapiens neanderthalensis a Homo sapiens sapiens. Vyrábí dokonalé kamenné a kostěné nástroje, dokáže rozdělat oheň, rozvíjí se jeho řeč a loví již ve vysoce organizovaných tlupách. Sapientní varianta nakonec vyšla z konkurenční soutěže díky dalšímu rozvoji intelektu.
Flora je v dobách meziledových téměř totožná s květenou, než u nás roste v současnosti. V době ledové byla krajina osídlena tundrovou vegetací. Nejméně hostinné plochy obývaly mechy a lišejníky, zakrslé břízy, vrby a další chladnomilné dřeviny. Prostor mezi nimi vyplňuje stepní tráva a byliny.