Mladší prvohory (Paleozoikum)

Prvohory, které označujeme jako geologický starověk je údobí, jehož trvání odhadujeme na 350milionů let.Prvohory se dělí na 2 základní útvary-starší a mladší a ty se pak dále dělí na 6 period-starší- kambrium, ordovik, silur, devon.Mladší-karbon, perm.Geologové se domnívají, že existoval jeden veliký kontinent zvaný Pangea, který byl obklopen oceánem, ale brzy se rozpadl na několik částí. Počátek prvohor charakterizuje velká záplava, při níž vniklo moře do oblastí kontinentu. Tyto části se pak oddělovaly a vzdalovaly tak, že po sléze zaujaly svou dnešní polohu.Během prvohor se postupně vyvinuly různé skupiny rostlin, Živočichové, kteří se objevily v počátku prvohor měly již pevné kostry, schránky nebo štíty, které poskytují dobrou ochranu a oporu choulostivým částem těla.

Karbon proslul mohutnými, hospodářskými nesmírně důležitými uloženinami černého uhlí neboli kameného uhlí.Trvání karbonu se odhaduje na 65mil. let.Druhý útvar méně významný a kratší nazýváme perm.Jeho trvání se odhaduje na 55mil.let.Oba útvary mladších prvohor sou spojeny téměř neznatelnými přechody a proto se pak označují souborně jako permokarbon.Počátek karbonu charakterizují mohutné horotvorné pohyby zvané hercynské vrásnění.V konečných fázích vrásnění tuhly pod povrchem vrásněných pohořích spousty magmatu a vznikaly mohutné masivy žuly. Ohromný rozvoj rostlinstva svědčí o tom, že karbonské podnebí v oblasti Evropy bylo většinou vlhké a teplé, příčinu podnebí vysvětlují badatelé zvýšeným obsahem oxidu uhličitého. tento plyn prý dodávala do ovzduší značná rozšířená sopečná činnost. Když pak byla část oxidu spotřebována bujným rostlinstvem, měnilo se podnebí v sušší a vzniklo klima pouštní. Živočichové v období mladších prvohor. Různorodou a ohromnou třídu hmyzu dělíme dnes na dvě velké skupiny bez křídlé a křídlaté.Křídla hmyzu se vyvíjela podle teorie paranotalní, která vysvětluje vznik křídel z postranních širokých výběžků zvaných paranota. Ve vývoji hmyzích křídel můžeme předpokládat čtyři stádia. první stádium bylo skákání. Druhé stádium se nazývá plachtění. Třetí veslovaní a čtvrté stádium skutečného letu. Vedle hmyzu žilo v pralesích mnoho dalších skuopin členovců - stonožky, jedovatí štířy, četné druh ypavoukovců. Největším členovcem karbonských pralesů byla obrovská artholeura. Podobala se dlouhé stonožce délky asi až 150 cm. Velmi bohatý život byl v jezerách a močálech. V bahnitých dnech žily různí červy, v čistých vodách mlžy, břichonožci, korýši, hrotnatci. Velký rozmach bezobratlých živočichů krytolepců neboli stagecefalu. tyto živočichové jsou významní a charakterističtí pro obě periody mladších prvohor, proto tuto dobu často nazýváme dobou obojživelníků. Krytolepci dosahovali rlzných velikostí někteří měřily jen několik málo cm. Jiní dosáhly velikosti menších aligátorů. Někteří se podobaly ještěrkám a jiným mlokům nebo hadům. Krytolepci obývaly vlhké břehy jezer a klidně tekoucích řek, Množily se vajíčky, která snášela do vody a znichž se líhly larvy dýchající vnjěšímy žábrami. Posledním útvarem prvohor je perm.

Život v permských mořích probíhal ve znameních výměny starobylých typů za typy nové. Pokrokovější a lépe přizpůsobené novým podmínkám. myzely některé primitivní rody lalokoploutvých ryb i někteří žraloci, ubývali akantodi. Na souši ustupovaly rozsáhlé porosty tehdejší květeny šířícímu se suchu a udržovaly se jen na místech zavlažovaných. Ve sladkých vodách pokračoval rozvoj paleoniscidlů a jejcih příbuzných. Následkem podstatného zmenšení zavlažovaných oblastí vymíraly starší skupiny obojživelníků, jen někteří pokročilejší se přizpůsobovali novému suššímu klimatu. Vzniklo však mnoho různých typů plazů. Teprve ke konci tohoto útvaru se objevila pokročilejší větev již teplokrevných savcovitých plazů. Permským útvarem skončila éra prvohorní, která trvala asi 345 000 000 let. Život se během této doby značně rozvinul. Z moře přešel pozvolna na souš a ke konci už existoval i na místech vysloveně suchých a velmi nehostinných. Vytvořily se formy, které v těchto nehostinných oblastech nejen přežily, ale dokonce z nich vznikly linie, které pozvolna směřovaly k vývoji savců.