Prvohory (paleozoikum) jsou geologická éra, která trvala přibližně 345 miliónů let. Dělí se na starší prvohory (kambrium, ordovik, silur a devon) a mladší (karbon a perm).
Geologové se domnívají, že existoval superkontinent nazývaný Pangea, který byl obklopen oceánem, ale brzy se rozpadl na několik částí. Alfred L. Wegener jako první vyslovil domněnku o tom, že se kontinenty vůči sobě pohybovaly. Pangea se rozdělila na 2 části, na severní části to byla LAURASIE a v jižní části GONDWANA. Mezi těmito kontinenty bylo středozemní moře zvané TETHYS. V devonu se formovala více Laurasie, docházelo zde k silnému zvětrávání a usazovaly se velké vrstvy sedimentů. Na nich pak vznikalo mnoho živočišných nebo rostlinných druhů, ty jsou doloženy i z dnešního Grónska.
Během prvohor se postupně vyvinuly různé skupiny rostlin, Živočichové, kteří se objevili v počátku prvohor měli již pevné kostry, schránky nebo štíty, které poskytují dobrou ochranu a oporu choulostivým částem těla. Živočišný vývoj je charakteristický přechodem od složitých suchozemských mlžů, k poměrně primitivním plazům.
V prvohorách vznikly vápence Českého a Moravského krasu – devonské vápence. Hercynským vrásněním se utvořily české vysočiny.
Kambrium je nejstarší období paleozoika. Počátek je před cca 542 mil. let a končí cca před 488 mil. let. Existovaly tři oddíly a to spodní (časově nejdelší), střední a svrchní.
Typickým geologickým projevem byla tzv. transgrese - rozsáhlá mořská záplava Záplavy postihovaly většinou severní kontinent Laurasii. Gondwana byla vynořená. Na počátku kambria doznívalo chladnější období, postupně se však oteplovalo. Moře ustupovalo a plocha souší se podstatně zvětšila, převládalo teplé a suché podnebí.
V pramořích žilo velké množství bakterií, řas a sinic, ty produkovaly kyslík a obohacovaly tím zemskou atmosféru. Nejvýznačnější byli trilobiti, jejich primitivní předkové se vyvinuli během pozdního prekambria, pravděpodobně z jednoduchých mořských kroužkovitých červů. Ve vrstvách spodního kambria se náhle objevuje velké množství bezobratlých živočichů. Nejvýznamnější skupinou kambria byli trilobiti (asi 60 % všech živočišných druhů). Významnou skupinou spodního a středního kambria jsou Archaeocyatha. Vytvářeli pevné vápnité schránky s kornoutovitou kostrou, pevně přisedlé k podkladu. Místy se tvořili vápencové masy, které svědčící o mělkém a teplém moři. Rozvoj ostnokožců a ramenonožců.
Ordovik trval zhruba 55 mil. let. Počátky tohoto období je znamení horotvorných pohybů tzv. sardinská fáze kaledonského vrásnění a rozsáhlá mořská transgrese. Na konci ordoviku dochází k regresi (ústup břežní linie) a v některých částech dochází i k výraznému vrásnění. Moře byla v ordoviku značně rozšířena. Mezi stabilními částmi pevninských bloků se často vytvářely hlubší pánve, v některých z nich byla i sopečná činnost. Název zavedl C. Lapworth roku 1879 podle kmene Ordoviků.
Ve vývoji pokračovali trilobiti a objevili se graptolity, kteří vytvářeli keříčkovité, prutovité kolonie. Rozvíjejí se mechovky, hvězdice, hadice, řidší jsou nálezy lilijic, ježovek, hlavonožci.
Silur trval asi 45 mil. let. Jeho spodní hranici charakterizují v mnoha oblastech výrazné horotvorné pohyby (takonská fáze kaledonského vrásnění). Pouze na počátku bylo mořské dno v četných oblastech, např. v Evropě, vyzdviženo. Na konci siluru moře z mnoha oblastí ustoupilo a mořské dno se začalo opět zvedat působením rozsáhlých horotvorných pochodů další (ardenské) fáze kaledonského vrásnění. Toto kaledonské vrásnění bylo nejsilnější v severní Evropě.
Objevil se první bezkřídlí hmyz, suchozemské houby, primitivní cévnaté rostliny, rybovití praobratlovci. Ve vývoji pokračovali řasy i vyšší rostliny. Podnebí bylo poměrně teplé.
Posledním útvarem starších prvohor je devon - doba ryb. Byl delší než silur, trval asi 50 mil. let. V jeho první polovině úplně doznělo kaledonské vrásnění.
V této době vznikla na severní polokouli obrovská pevnina. Podle geologů se tato devonská prapevnina nazývá STARÝ ČERVENÝ KONTINET, protože v jedné její části byli nalezeni i první suchozemští čtvernožci a primitivní obojživelníci. Byla to pevnina s mnoha řekami, lagunami, jezery i močály, proto vhodná pro vývoj nových druhů rostlin a živočichů. Objevují se první obojživelníci krytolebci. Nejvíce se rozvíjeli ryby, lalokoploutvé, dvojdyšné, žralokovité. Tvořily se mohutné porosty a první suchozemské pralesy. Vznikaly kapraďorosty i první stromovité typy, první plavuně, přesličky. Rostlinstvo poprvé ve vývoji předbíhá vývoj živočichů. I v Čechách a na Moravě byly nalezeny četné zbytky cévnatých rostlin
Počátky karbonu charakterizují mohutné horotvorné pohyby - hercynské vrásnění. Horotvornou činnost doprovázela i mohutná sopečná činnost. V konečných fázích vrásnění tuhly pod povrchem vyvrásněných pohoří spousty magmatu a vznikaly tak mohutné masívy žul i jiných hornin. V té době vznikly žulové masívy např. středočeský, krkonošsko-jizerský atd.
Rostliny se zuhelnaťovaly a vznikaly tak ložiska černého uhlí. Podnebí bylo vlhké a teplé. V ovzduší se vyskytoval se kysličník uhličitý díky sopečné činnosti a to znamenalo vývoj zelených rostlin. Nejvíce se vyvíjely kapradiny, plavuně a nahosemenné rostliny.
Obojživelníci jsou zastoupeni hlavně krytolebci. Pak švábi, štíři, stonožky, vážky, kobylky. Objevovali se první plazi. Ústupem hladiny moře se vyvíjeli druhy se zrohovatělou pokožkou, která je chránila před vypařováním vody.
Trval asi 55 mil. let. Životní podmínky byly jiné v první polovině než v druhé. Život rychle pokračoval ve vývoji ve vodě, na souši i ve vzduchu. Rozložení kontinentů se moc nezměnilo jako v karbonu. Podnebí bylo velmi suché a je to poznat červenou barvou sedimentů.
Oteplováním a vysušováním mizely přesličky, plavuně, kapradiny, ale objevovali se první cykasy, jinany a jehličnany.
Mizely i některé ryby a vymírali trilobiti, ale objevilo se mnoho druhů plazů i krytolebců.
28. prosinec 2012
24 216×
845 slov
bavi mer ty komentare 
