Fonetika, fonologie
Transkripce slov
viz. tvoření slov
Slovo a jeho význam
- slovo = skupina hlásek tvořící celek a mající význam:
- lexikální (slovníkový)
- gramatický
- jednovýznamové - odborné výrazy, citoslovce, vlastní názvy
- vícevýznamová - původní a přenesený význam
- mnohoznačnost slov = mezi slovy zůstává určitá spojitost (př. oko - všechna kulatá)
- homonymita slov = slova stejně znějí, ale není zde žádná souvislost,úplně jiný význam viz.níže
- změna slovního významu - viz tvoření slov
- obohacování slovní zásoby - viz tvoření slov
Zvuková stránka jazyka
- hlásky
- samohlásky (vokály) - krátké, dlouhé + diftongy (dvojhlásky; ou + cizí au, eu)
- souhlásky (konzonanty) - tvrdé, měkké, obojetné
- znělé - chvějí se hlasivky; samohlásky + část párových souhlásek + R, L, M, N, Ň, J
- neznělé - část párových + C, Č
- slabiky - základem je samohláska, dvojhláska nebo slabikotvorné R, L, M, N
- otevřená - př. do, od
- zavřená - 2svahy + 1jádro, př. roz
Homonymita slov
= slova stejně znějí, ale není zde žádná souvislost
- úplná - shodují se všechny tvary i slovní druhy př.kolej
- částečná - shodují se jen některé tvary př.žal (1, 5)
- nepravá
- homografy - stejně se píše, jinak čte př.panický - panický
- homofony - stejně se čte, jinak píše př.bít - být, vít - výt
Rozdělení slovní zásoby
- dle spisovnosti
- spisovná čeština - za základ bylo vzato středočeské nářečí
- běžná, neutrální slovní zásoba
- hovorová čeština
- v novinách, TV, mluvená podoba
- méně přesné formulace, emocionální prvky
- knižní - př.šat, luna, oř
- odborná terminologie
- básnické výrazy - poetismy
- nespisovná čeština
- obecná čeština
- nářečí
- profesní mluva
- slang - mluva zájmových skupin
- argot - mluva deklasovaných živlů
- dle stylistiky
- neutrální - př.stůl, židle; použitelné v jakékoli situaci
- stylově zabarvená - pouze v určitých stylech
- dle citového zabarvení
- lichotivá
- familiární (např. zdrobněliny)
- dětská (př. papat, hamat)
- hypokoristika - vlastní jména a příbuzenské vztahy
- eufemismy (př. zesnul)
- hanlivá - augmentativa (př. babizna; -izna, -isko)
- zhrubělá (př. žrát, chlastat)
- vulgární - nadávky
- dysfemismy (př. chcípnout)
Zápor v české větě
- slovní = částečný, popírá jedno slovo př.Stalo se to ne mou vinou.
- větný = úplný, popírá celou větu, většinou u slovesa př.Nevidím tě. + záporná zájmena
Hodnocení referátu Fonetika, fonologie
Líbila se ti práce?
Podrobnosti
12. červen 2017
2 325×
313 slov
Podobné studijní materiály
Komentáře k referátu Fonetika, fonologie