- autor volí neosobní vyjadřování (nepíše z vlastní zkušenosti, ale obecné posouzení daného problému)
- můžeme se zaměřit i na čtenáře publikovaného textu, vyjednáváme s ním, diskutujeme (musíme dávat pozor, kdo bude čtenářem našeho textu, zda odbrníkl či laik)
- pokud popularizujeme nějaký vědecký poznatek, nemusíme volit jen vědecké vyjadřování a termíny, ale můžeme psát i velmi obrazně (např. předvedení vědeckého poznatku na názorném příkladu z běžného života)
- ve formulacích vědeckých tvrzení můžeme spekulovat, zpochybňovat i kritizovat
Titulky
- autor musí vyvolat zájem čtenáře (titulek by měl přesně vystihnout obsah textu)
- do titulku můžeme zapojit i novou informaci, ke které jsme během výzkumu dospěli
Abstrakt (podle angl. výtah)
- shrnutí, resumé
- má podat stručnou informaci pro čtenáře všech typů a vědeckou práci zařadit a pomoci v orientaci
Tematická linie
- zachováváme ve formě přímé i nepřímé
- rozvíjení tem. linie je založeno na vztazích místních, časových, příčinných
- vhodně rozčlenit a zkombinovat jednotlivé části, věci by se měly prostupovat, být na sobě do jisté míry závislé
- text by měl být rozčleněn do odstavců, dělení může být vícestupňové (celek-díly-kapitoly-odstavce)
- odstavec (posunut od kraje první řádky a většinou nekončí až na samém konci řádky)
Závěr
- práce musí být jasná, srozumitelná a přehledná a také nepřetížená detaily
- důležitá je i zhuštěnost a uvolněnost textu a gramatická stavba
Odborná terminologie
- nově se objevující pojmy je dobré vysvětlit v závorce, k cizímu názvu dodat jeho domácí ekvivalent
Citace v textu
- můžeme doslovně opakovat výrok jiného autora či se můžeme v díle odkazovat na poznatky někoho jiného
- uvádíme je tehdy, jestliže podpoří anebo doplní naše vlastní tvrzení (pro odlišení od ostatního textu užíváme grafické prostředky-uvozovky kurzívu)
Citace knihy
- v tomto pořadí příjmení autora, dvojtečka, název díla, tečka, místo vydání, čárka, nakladatelství a rok vydání
16. říjen 2007
7 865×
284 slov