Původ a vývoj jazyka

- na světě existuje 3-5000 jazyků (různá nářečí)

- hypotetický jazyk = indoevropský > z něho jazyky
1. indoíránský (indické,iránské)
2. řecký
3. italické(latina),románské
4. keltské(irština)
5. germánské(něm.,angl.)
6. baltské(litevština)
7. slovanské slovanské jazyky - spol.základ = praslovanština - západoslov. východoslov. jihoslov.
8. hlaholice - naše; cyrilice - azbuka

Vývoj českých slov:
stahování - novaja = nová
zmizení tzv.jerů (tvrdý & měkký jer) - d'n' = den
zmizení tzv. nosových hlásek (jako ve francouzštině)
praslovanský jazyk pohyblivý -> čeština na první slabice
zachování krátkých a dlouhých samohlásek

Hláskoslovný a tvaroslovný vývoj:

A) vývoj souhlásek 13.stol
ŕ -> ř (ŕepa - řepa)
g -> h (gora - hora)

B) vývoj samohlásek 12.-14.st.
a -> ě (duša - dušě)
u,ú -> i,í (mužu - muži)
é -> í (řéci - říci)

C) vývoj tvarosloví

a) jednotné č.
množné č.
duál (číslo dvojné) (oči, ruce)

b) převažují zakončení živ.r. i neživotných (neex.
rozdělení na r.m.ž. a r.m.n.) (vizu chlap)

c) bohatší soustava slovesných časů

d) 14.st. 1.os.j.č. na -u (vizu,znaju)
postupně rozšíření koncovky -m k dlouze končícím slovesům
(prosí-m, dělá-m)

Pravopis
- primitivní (jedna podobná hláska i pro jiné hlásky)
- zpřežkový (kombinace hlásek - měkkost)
- diakritický (háčky a čárky - dříve tečky - nabodeníčka)
- bratrský (místo tečky háček)

Rozvrstvení jazyka:
spisovný
nářečí
slang a argot
Souvislost rozvoje českého jazyka s vývojem společnosti

9.století:
1097 - ze Sázavského kláštera vyhnáni mniši - opět nastupuje latina

11.-12.století
čeština v rukopisech. První česká věta v zakládací listině litoměřické kapituly (1057) - primitivní pravopis
1) Pravopis primitivní
- vychází z latiny
- problémy se záznamem specifických českých hlásek
2) Pravopis spřežkový
- užívá dvou i více lat. hlásek pro záznam jednoho čs.písmene
- ojedinělý výskyt čs. textů

14.století
- rozvoj češtiny, která se šíří mezi šlechtu a měšťanstvo =>rozvoj slovní zásoby, skladby, začíná se psát i poezie a od pol.i próza. Nejdokonalejší jazyk - Tomáš Štítný

15.století
- husitství - rozšíření češtiny do všech sfér života
- Jan Hus - diakritický pravopis - nabodeníčka

15.-16.století
- humanismus - rozvoj češtiny i jako mezinárodního jazyka v uhrách a Polsku - rozvoj sl. zásoby - přejímání slov, vznik dlouhých souvětí, J.A.Komenský

16.století
- rozvoj knihtisku - vydávají se i mluvnice
- slovníky - Daniel Adam z Veleslavína
- vzniká "Kralická bible"
- pravopis bratrský - oficiální jazyk až do NO

17.,18.století
- Bílá hora, NO = zpomalení vývoje jazyka, česky mluví nejnižší vrstvy. Uplatňuje se němčina, latina snahy o očištění jazyka od cizích vlivů - nešťastné
- NO - 1781 - zrušení nevolnictví, snahy obnovit spis. češtinu
- Josef Dobrovský - "Mluvnice spis češtiny"
Pravopis analogický:
Josef Jungmann - obohatil sl. zásobu, česko - německý slovník
František Palacký - obohatil skladbu a slohovou stránku jazyka

pol.19.století
- mizí knižní a archaické výrazy
- do spisovné češtiny proniká hovorová čeština - Němcová, Havlíček
- Jan Gebauer - jazykovědec
- státní jazyk - němčina

1918
- úkoly: vypracovat vědeckou terminologii, kultivivat úř. češtinu
konec 20.let 20.století
- formuje se skupina Pražský lingvistický kroužek - zdůrazňuje různé fce jazyka - I.Olbracht
protektorát
- čeština vytlačována - žádné stopy to nezanechalo

Jazyk a získávání informací

Jazyk je nástroj k získávání a sdělování informací.
Informace je zpráva, která snižuje neznalost jedince.

Informace:
a) akt sdělení zprávy
b) její obsah
Informatika je nauka, která se zabýva zpracovávání informací.
Velkým zdrojem informací jsou knihovny.

Knihovny: - půjčují lit.
- provádějí dokumentaci
- poskytují bibliografické infomace
- vypůjčují publikace ostatnícj knihoven

V knihovně lze knihu vyhledat v regále podle abecedy, nebo podl katalogů:
katalogy:
a) autorský
b) systematický
c) předmětový

Rešerše - informace o tom, v kterých pramench se pojednává o daném tématu.
Anotace - stručná informace o tematice díla

Jazyk spisovný a nespisovný. Slohové rozvrstvení jazykových prostředků

Rozvrstvení jazyka

Spisovná sl. zásoba:
- slohově nezabarvená
- slohově zabarvená
1) hovorová: v neof. mluvených nebo psaných projevech
2) knižní: při slavnostních mluv. nebo psaných projevech v odb. literatuře
3) básnická: - poetismy - vznik v bás. školách májovců, lumírovců
- neobvyklá složeniny
- obměna slovních podob
4) odborná: vědecké, technické pojmy
nářečí
- v různých oblastech různá
- zejména na venkově
- chodské, valašské, hanácké
- postupně se rozdíly stírají
- nadnárodní útvary = interdialekty

Nespisovná sl. zásoba:
1) slova z obecné češtiny - soukromé, neof. projevy
2) nářeční
3) profesionální
4) argotická - projevy lidí na okraji spol.

Vývojové tendence:
determinace - spis. jazyk mezi široké vrstvy
determinologizace
intelektualizace
integrace
kodifikace

Nářečí a nadnářeční útvary

Nářečí
- severovýchodní
- jihozápadní
- středočeské

severovýchodní:
- podkrkonošské - kreu, prauda, cejtit

jihozápadní:
- chodské
- doudlebské
abi -> habi
dochováno: mňa, sis
enom
hanácké: e,é -> i,í
o -> u
ó -> ou

Nářečí v literatuře:
Preissová, Kubím, Marek, Drda