Mluvnická shoda se uplatňuje pouze když rod podmětu jednoznačný a jasný. Když to tak není musíme provést tzv. shodu podle smyslu a psaní –i, -y se řídí podle těchto pravidel:
1. Věta s podmětem vyjádřeným osobním zájmenem nebo tvarem pomocného slovesa
Bere se ohled k přirozenému rodu podmětu např.“Prosíme,abyste zavírali dveře na dámských záchodech.“ Je jasné, že muži na dámské záchody chodit nebudou a také víme že u ženského rodu je tvrdé y a proto zavíraly.
Pozn.: Přirozený rod je takový, jaký doopravdy je, přece víme, že ta děvčata nejsou muži, ale ženy.
2.Věta s podmětem všeobecným(někdo, lidé)
Např.: „Zvonili na přestávku.“ U tohoto případu nevíme konkrétně o koho se jedná, to znamená, že se i řídí podle mužského rodu a to vždy. Už víme, že v mužském rodě životném se píše měkké i a proto bude i ve slově zvonili.
3.Věta s podmětem nevyjádřeným
a) podmět vyjádřený 5. pádem
Např.: „Kam jste, kluci, utekli?“ V tomto případě –i, nebo –y vyrozumíváme z 5. pádu. U této příkladové věty sice podmět vyjádřený je, ale je jenom vložený. Víme tedy, že ve větě je podmět mužského rodu živ. a proto napíšeme ve slově utekli měkké i.
b) přirozený rod podmětu v předcházející větě
Např.: „Na táboře se sešla samá děvčata a velmi brzy se poznala. U tohoto souvětí je jasné. že v jeho druhé části je podmět nevyjádřený. Proto musíme –i, -y napsat podle podmětu v první části souvětí. Víme také, že v nějakém přísudku v 1.části souvětí je nějaká koncovka, u nás je to a. Proto a bude i ve slově poznala a.
c) podst.jm. které je užito v předcházející větě v jiném než 1.pádě
Např.: „Vedoucí postavil klukům stany, protože to neuměli.“ V tomto případě je v první části souvětí slovo které potřebujeme klukům. V druhé části se podle tohoto slova řídí podmět. To znamená, že v druhé části bude podmět kluci a proto bude i měkké i ve slově neuměli.
30. prosinec 2007
6 838×
327 slov
