1) Slova slohově nezabarvená (neutrální)
- hodí se pro každý projev a situaci (stůl, hlava, my, vidět)
2) Slova slohově zabarvená
a) vrstva spisovné slovní zásoby
b) vrstva nespisovné slovní zásoby
Vrstva spisovné slovní zásoby:
· Hovorová slova – mluvená forma spisovné češtiny (kabelovka, průmyslovka, koukat, muzika)
· Knižní slova – nechť, neboť, či, chrabrý
· Básnická slova (poetismy) – luna, krůpěj
· Odborná slova (termíny) – skloňovat, časovat, podmět, přísudek, samizdat
· Slova spjatá s určitou dobou – historismy – pojmenovávají už zaniklou skutečnost (gladiátor, palcát, komoří, knecht – středověký voják)
- archaismy – zastaralá slova, přestala se v současném jazyce používat, nacházíme je ve starší literatuře. Spisovatelé je používají pro dokreslení svého díla. Z. Winter, A. Jirásek, Vl. Vančura – lučba, ring, rathouz.
- neulogismy – slova nově utvořená, která se začala užívat teprve nedávno – posilovna
- mezi neulogismy patří nová slova, která vytvářejí umělci, když mají pocit, že jim nestačí slovní zásoba – zhavranělá slova, ticho zvichří – oxymóron
- slova módní – přicházejí do módy, vznikají z touhy po změně vyjadřování, zbytečně a často se užívají, tím ztrácejí neobvyklost a stávají se klišé – otřelé slovní obraty – fráze.
- 60.léta – předpona Mini (minisukně), po roce 1989 – ODS – artikulovat (zřetelně říct požadavek), zviditelňovat, image, horizont, signály
Vrstva nespisovné slovní zásoby:
· Obecná čeština – nepatří do spisovného jazyka – „dobrej, von nes, bejt“- užívání ve veřejném styku, působí nevhodně
· Slang – sportovní, studentský, myslivecký (vavra – krev, žákajda, time – sport), mluva určité skupiny, zájmové skupiny
· Argot – mluva deklasované skupiny lidí, tj. lidí vyřazených ze společnosti (stříkačka je pistole, kliment je paklíč)
· Nářečí – Josef II. – zrušení nevolnictví, velká migrace obyv. po celé zemi
- stírání prvků nářečí, v literární tvorbě, která charakterizuje příslušnou oblast (Maryša – V.M., Marie Kubátová, Josef Štefan Kubín – Podkrkonoší, Božena Němcová – Domažlicko, Chodsko, K.V. Rais – Podkrkonoší)
- v nářečích existují významové rozdíly – ogar, děvka – v oblasti Kladna označení pro dívku
- nářečí používal k zobrazení historického realismu Alois Jirásek
- je snaha srozumitelně a co nejrychleji sdělit informace a nářečí by překáželo, překáží v komunikaci
20. duben 2008
20 395×
305 slov
